Ať vám neunikne: Ruský doping a soubor povídek Strážce stromů
08.06.2021
Foto: Netflix
Popisek: Grigorij Rodčenkov
Krajské Listy.cz se pravidelně zaměřují na knižní novinky. Ačkoli koronavirus drtí tento průmysl po všech stranách, nakladatelé naštěstí tlačí svou káru plnou beletrie, poezie a literatury faktu dál. Protentokrát se zaměříme na dvě novinky, první vydává Universum, druhou Brána. Jedna je reálná natolik, že tomu roky nechtěl nikdo věřit, druhá pro změnu pouští uzdu fantazie, kam až to jde.
Kniha Ruský doping, případ Rodčenkov vypráví otevřeně příběh o ruském dopingu, který byl zachycen i v oscarovém dokumentu Bryana Fogela Icarus a stále fascinuje a šokuje svět. Autorem je ředitel ruského antidopingového centra Grigorij Rodčenkov. Dílo mapuje i dětství autora, vyrůstajícího za železnou oponou, jeho první setkání s dopingem jako dvaadvacetiletého studenta - sportovce na Moskevské státní univerzitě a následnou kariéru v antidopingové laboratoři v Moskvě. Publikace odhaluje podvodný systém plný amorálností a bezostyšné drzosti.
V roce 2015 Světová antidopingová agentura WADA v reakci na dopingový skandál v ruském sportu odebrala akreditaci ruskému antidopingovému centru, jehož ředitel Rodčenkov následně rezignoval na svou funkci a za dramatických okolností odešel do USA. V emigraci poskytl svědectví o programu státem řízeného dopingu.
Sám údajně na pokyn ministerstva sportu vytvořil obtížně detekovatelnou směs anabolických steroidů a podílel se na systému výměny vzorků moči, který významně přispíval k medailovým ziskům ruských sportovců na mezinárodní scéně – zejména na zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014. Rodčenkov je v Rusku obviněn z několika trestných činů a skrývá se v USA, kde je zařazen do programu na ochranu svědků.
Dílo mimo jiné vyhrálo prestižní literární cenu William Hill Sports Book of the Year.
„Co jsem mohl říct? Že jsem ve své funkci ředitele moskevské laboratoře zfalšoval stovky pozitivních testů? Že ruští sportovní byrokrati vymysleli ambiciózní a podvodný ´plán Soči´ a před nadcházející olympiádou do něho zapojili operační skupinu FSB a ´kouzelníky´ pověřené úkolem otevírat zapečetěné lahvičky se vzorky? Pečlivě jsem vážil slova a vysvětlil mu, že život není jednoduchý a nikdo není dokonalý – Rusko je Rusko.“
Druhou knižní novinkou, na kterou bychom rádi upozornili, je soubor Strážce stromů a jiné povídky od Martina Rosocha (*1977).
Sbírka padesáti příběhů vystavěných na hranici fantazie, absurdity a skutečnosti. Povídky jsou psané čtivým a živým jazykem a jejich pointa je vždy překvapivá a neočekávaná. Autorův velký vzor je Roald Dahl (Karlík a továrna na čokoládu) a stejně jako on bohatě využívá ve svých povídkách fantazii a nečekané rozuzlení i těch naprosto všedních situací.
Autor této knihy k tomu sám dodává: „Jsem přesvědčen, že každý z nás touží po tom, aby se některé pohádkové věci skutečně udály a svět mohl být o kousek lepší. Fiktivní příběhy a pohádky zkrátka považuji za něco, co spolu bytostně souvisí, s tím rozdílem, že v pohádkách se odvoláváme na dětskou fantazii, zatímco u fikce to nazýváme absurditou.“
Vložil: Zdeněk Svoboda