Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Krví sepsaná historie. Vzpoura varšavského ghetta. Leon Uris a jeho legendární Milá č. 18

07.06.2021
RECENZE Krví sepsaná historie. Vzpoura varšavského ghetta. Leon Uris a jeho legendární Milá č. 18

Foto: Se svolením: Globe and Mail

Popisek: Leon Uris (1924 - 2003) byl mistrem historické fikce. Jeho knih, zejména Exodu a Trinity, se prodaly miliony a trůnily velmi dlouho v žebříčcích bestsellerů.

V pořadí šestatřicátá publikace nakladatelství Zeď v podobě Urisovy Milé č. 18 (Mila 18, 1961) zaslouží velikou a časově neomezenou pozornost. Když se v roce 1943 několik židovských bojovníků, kteří ovšem nikdy nebyli k této roli připravováni, vzbouřilo proti ničení ghetta ve Varšavě, proti cestě do koncentráků na jistou smrt, nevěděli, jak tučným písmem se jednou zapíšou do tamní historie. Polsky zřejmě rozumí řada lidí, tak tedy v originále jen závěrečná věta na památném místě bojů: Tu spoczywają w miejscu swojej śmierci na znak, że cała ziemia jest ich grobem...

Legendární román o legendárním boji, největší vzpouře Židů proti nacistům. Miliony Židů skončily v táborech smrti. Ale tisíce lidí natěsnaných ve varšavském ghettu odmítly jít jako ovce na porážku. Rozhodli se vzepřít nezvratnému osudu, který pro ně nachystali Němci. A lidé z ghetta v dubnu 1943 povstali – pokud mají zemřít, pak v boji, s hlavou vztyčenou. Hnáni touhou žít a přežít, touhou po pomstě a inspirováni slavným povstáním dávných předků proti Římanům, povstali Židé z varšavského ghetta Němcům. Po zuby ozbrojené armádě dokázali lidé vyzbrojení vším, co měli po ruce a podomácku vyrobenými zápalnými lahvemi, vzdorovat neskutečný měsíc. A jejich čin patří k největším hrdinským bojům nejen druhé světové války, ale i lidské historie…

Poutavá anotace knihy vyznívá velmi stručně, byť věcně a přesně.

Kniha mohutná rozsahem i škálou detailů čítá více než pět stovek stran a pakliže máte rádi bohatou prózu, je tu právě pro vás. Pakliže ale hledáte čistě literaturu faktu, případně kombinaci beletrie a tohoto vědeckého odvětví, první část knihy vám dá zabrat. Tak jako mně. Poradím: soustřeďte se na kurzívou psané deníky jistého Alexandera Brandela. Ty vás provedou obdobím od vyhlášení války po její konec a zasadí jasné mantinely dění. Slovní a definitivní. Brandel v knize zastává pozici jednoho z vůdců povstání a literární inspiraci nachází dozajista ve skutečné postavě. Tou byl Emanuel Ringelblum; známý je jeho text Notes from the Warsaw Ghetto. Uris řadu postav bezesporu vyhledal právě mezi pamětníky. Jeho práce, ačkoli jde o prózu, musela obsahovat tisíce a tisíce hodin rozhovorů a ověřování. Poznat je to především v závěrečné a nejvíce strhující části knihy.

Postav, když o nich hovořím, je navzdory rozsahu jen několik. Dají se perfektně zapamatovat, mají své typické rysy, úkoly, čitelné charaktery. Ať už jde o Brandela, novináře de Montiho, odbojného Pavla Bronskiho či Andreje (Androfski, rota A)… Titul je inteligentně rozdělen do čtyř celků; šero, soumrak, noc a svítání. Nemusím více rozebírat, co se pod nimi asi skrývá. Od vyhlášení války, přes krutá omezení Židů (opět nepřehlédněte kurzívou psané pasáže), liknavost světa, polské armády i řady jiných židovských organizací, až po povstání. Dodnes málo zmapované, téměř netknuté v českých dějinách, minimálně zdůrazňované.

 

Dovolím si proto několik faktů. Židovské ghetto ve Varšavě, tehdy oficiálně nazvané jako Jüdischer Wohnbezirk in Warschau, vcuclo téměř půl milion židovských obyvatel, kteří sem mířili ze všech možných koutů Evropy, Československo nevyjímaje. Sloužilo jako mezistanice. Konečné stanice v tomto případě představovaly Majdanek, Treblinku i další. V ghettu samotném zemřelo na sto tisíc osob, vesměs na podvýživu, nulovou lékařskou péči. Další stovky tisíc pak byly zplynovány.

"Máme dvě vysílačky, schopné vysílat na krátkou vzdálenost. Jedna je v Milé 18 a druhá v bunkru ve Františkánské. Zprávy vysíláme jen v naléhavých případech. Víme, že se německé zaměřovače snaží podle našeho vysílání lokalizovat bunkry, proto, chceme-li vysílat, vynášíme přístroje ven a přesunujeme je z místa na místo. Posledním opatřením jsou šifry, jež jsme si dohodli s Lidovou gardou, která drží na árijské straně hlídky u rádia. Vysíláme na nízké frekvenci, kterou lze zachytit obyčejným radiopřijímačem. Kódovanými zprávami jim sdělujeme, kolik lidí prochází kanalizací a kterými šachtami vystoupí. Andrej mě informoval, že Gabriela Raková je ve spojení s Lidovou gardou a doufá, že najde umístění pro naše děti. Několik hodin denně drží službu u rádia i ona. 

Němci spustili téměř do všech šachet kanalizačních stok vedoucích z ghetta ostnaté dráty. Síť kanálů je ale natolik rozsáhlá a spletitá, že dokážeme dráty obejít. Také jsme založili zvláštní jednotku, nazvanou Kanálové krysy, jejímž úkolem je ponořit se do tekoucích splašků nejdůležitějších kanálů a ostnatý drát vystříhat. "

V momentu, kdy se tehdejší SS-Brigadeführer Jürgen Stroop rozhodl srovnat rozsáhlý prostor se zemí, postavila se mu dne 19. dubna (kwietnia) 1943 na odpor Żydowska Organizacja Bojowa (ŻOB). Bojovala do posledního muže. A ženu. Těžko popsat úplně přesně, co se tam tehdy v podzemí, v uměle vytvořených bunkrech a skrýších, dělo. Těžko říct, co prožívali zbídačení lidé ve chvíli, kdy kolem čmuchali němečtí psi, sonar hlídal jakýkoli pohyb a zvuk. A to vše od rána do noci, to vše ve strachu, odkud přiletí granát, kde Němci nechají plynem otrávit chodbu a pro jistotu ji ještě zkrášlí plamenometem.

Tak přesně o těch posledních desítkách dnů ta kniha je. První tři části barví charaktery, ukazují souvislosti. Její největší přínos ale znamená detailní a nadmíru přesnou rekonstrukci boje ŻOBu proti SS, Waffen-SS, speciálním jednotkám věčně zpitých a psychicky rozložených členů komand se smrtihlavem na uniformě, Wermachtu…

Milou č. 18 (bezchybný překlad zajistil Alexander Jerie, který počeštil i několik her Israela Horovitze) chtěl točit Harvey Weinstein, leč pro jeho sexuální apetit a útoky na ženy skončil v kriminále. Je jasné, že coby látka je kniha ohromující a zfilmování se časem dočká.

Leon Uris je excelentní vypravěč. Jakmile recenzovaný titul přečtěte, doporučím ještě Exodus a Lvi v průsmyku, obě knihy jsou v češtině.

Sama recenze je jistě dostatečně vypovídající o tom, že román hodnotím vysokými 90 procenty.

Poniosło w nim śmierć ponad stu bojowców. Tylko niektórzy znani są z imienia i nazwiska.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace