Komorní hororová sci-fi, u které zalapáte po dechu. Na žánrovou jednohubku stačí totiž jedna dobrá herečka v kryokomoře. TV recenze Andrey Musilové

Foto: Netflix (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Francouzská herečka Mélanie Laurent v hlavní (a vlastně jediné) roli

Zhluboka se nadýchněte, tenhle film není nic pro klaustrofobiky. Očekávané filmové premiéry z dílny Netflixu se režisérsky chopil Alexandre Aja. Že vám to jméno něco připomíná? Jeho rukopis si v posledních letech můžete vybavit z filmů Kořist (2019) nebo Devátý život Louise Draxe (2016). Pořád tápete? Fajn, třetí nápověda vás už nenechá na pochybách. Kultovní thriller Hory mají oči z roku 2006 patří do povinné podívané každého fanouška horrorů.

Zatímco Hory mají oči začínají obyčejnou rodinnou dovolenou, která se promění na boj o holý život až časem (nikdy nejezděte zkratkou v poušti a nepouštějte se do řeči s krvelačnými mutanty v oblasti jaderných testů), v Oxygen neztrácíme čas s úvodními tanečky a v hrůze rovnou začínáme.

Původně měla tuto roli hrát Anne Hathaway, ale Mélanie se úlohy zhostila důstojně  

Pandemická noční můra: Probudit se v kryokomoře s odpočtem zbývajících kyslíkových zásob

To se takhle jednou probudíte ze spánku v kryokomoře, futuristicky designovaném boxu pro přežití, ale bez možnosti jeho otevření. Zamotaní v obinadle, s připojenými hadičkami, kanylami a pásem zajišťujícím základní životní funkce. Neznáte svoje jméno ani nevíte, jak jste se tam proboha octli. Jediná uchopitelný ukazatel jsou zbývající kyslíkové zásoby na palubním senzoru. Tedy spíše jejich akutní nedostatek, máme-li být přesní. S každým dalším úbytkem se stává otázka „jak se dostanu ven?“ čím dál palčivější. Je opravdu náhoda, že tenhle film o trýznivém nedostatku kyslíku a plíživě neodvratném konci vznikl právě během koronavirové pandemie?

Hlavní hrdinku hraje Mélanie Laurent, kterou si můžete pamatovat z hvězdné sestavy Hanebných panchartů (2009). Od té doby už uběhlo pěkných pár let, ale Mélanie zraje do krásy a uvěřitelnosti, což je na výkon odehrát 101 minut sólo, a ještě k tomu v jednom stísněném boxu, rozhodně víc než potřeba. A Mélanie to zvládla na jedničku, proto mě ani nemrzí, že hlavní roli nedostala původně oslovená Anne Hathaway.

Film se praktický celý odehrává ve zmíněné kryokomoře, aby filmaři mohli obsadit i další tři herce, objevují se i flashbacky

Jak se dostat ven? V první půlce filmu se vynořuje víc otázek než odpovědí

Ale zpátky do kryokomory. Nejdříve si Liz Hansen, jak se jmenuje postava uvězněné lékařky, nepamatuje vůbec nic. Jsme svědky opakovaného volání přes palubní počítač pojmenovaný MILO. Ten svou sterilní komunikací odráží dokonalý kontrast k emotivní Liz, které s každým dalším rozrušením skokově ubývají drahocenné minuty kyslíkových zásob. Právě MILO v sobě ukrývá klíč, k jeho získání je ale potřeba ptát se na ty správné otázky. Jak je možné, že nikdo nereaguje na nouzový signál? A proč policie nemůže kryogenní box podle sériového čísla najít? Mimochodem, francouzština tomuto snímku sluší mnohem víc než obligátní americká angličtina, na kterou jsme z podobných žánrovek zvyklí. Vychutnejte si ji v původním znění s titulky, předabovaná verze ztrácí kouzlo.

Před finišem se vynořují staré vzpomínky, šílené konstrukce i očekávaná zápletka. Druhé půlce dochází dech

Postupem rychle ubývajícího času se Liz vynořují vzpomínky. Nejdřív neuspořádané a zdánlivě bez souvislostí, potom konkrétní jména a záblesky. Modří už vědí, ale aspoň já si to ještě nechci přiznat a čekám na zásadní twist. A taky na to, až mě přestanou vytáčet nelogická zaškobrtnutí typu „vymyslíme nejkomplikovanější způsob eutanazie na světě, diváci to tak chtějí,“ ale marně.

Mélanii si můžeme pamatovat jako odbojářku Shosannu z tarantinovky Hanebný pancharti

Slušně našlápnutý začátek u mě ztrácí dech dřív, než dojde Liz. Jakmile se navíc jednou podíváme mimo kryogenní komoru, je to jako prohlížet si dalších patnáct minut poskládanou Rubikovu kostku. Přesto má v sobě Oxygen pointu, kterou nejspíš nevymyslíte na první dobrou hned na začátku filmu. Působivá kamera a jemná hudba dovedou vybudovat fascinující prostředí, ze kterého se neutíká snadno. Ve filmu i při jeho sledování.

Vložil: Andrea Musilová