RECENZE Kniha, která otvírá oči. Jung Changová: Velká sestra, malá sestra, rudá sestra
01.05.2021
Foto: Miloš Beran
Popisek: Současná Čína, ilustrační foto
Snažit se pochopit Čínu je pro Evropana nemyslitelné. Opačně to platí jakbysmet. Snažit se přenést zážitky, zvyklosti nebo zkušenosti, je naivní, až marné. Ta země je nejen 4. na světě v rozloze, ale první v počtu obyvatel a troufnu si říct, že těch primátů by byl ještě bezpočet. Mně osobně na Číně fascinuje právě její neuchopitelnost a historie, o níž nevím takřka nic.
Kdokoli chce, najde. Kdokoli hledá, nachází. O Číně vyšlo tolik knih, že bych je snad ani nespočítal. Ať už jde o průvodce Lonely Planet, nádhernou publikaci Joty (2012) Čína - země kontrastů až po Stručné ilustrované dějiny, které vydalo v roce 2018 nakladatelství Universum. Obdobně bych mohl na poli beletrie zmínit Středověkou Čínu (DharmaGaia, 2001), dále knihu mapující pronikání hlavních katolických řádů do Číny Mezi tolerancí a intolerancí (Academia, 2017) až po titul Bratr Odorik a jeho zpráva o východních krajích světa (Academia, 2019). Výčet berte jako značně omezený.
Velká sestra, malá sestra, rudá sestra, již vydává IKAR, je skloubením literatury faktu a beletrie. Její autorka, mimochodem první Číňanka s titulem PhD z univerzity ve Velké Británii, se pustila do zpřístupnění abnormálně složité vnitřní situace v Číně od přelomu monarchie a republiky. Učinila tak formou čtivou, přitom odbornou. Titul IKARu se tak oproti klasické literatuře vymyká nejen pečlivým poznámkovým aparátem, ale rovněž obrazovou přílohou, rejstříkem a vysvětlivkami. Ty bych dokonce označil za samostatnou matérii.
Konkrétně se kniha zabývá ojedinělým osudem tří sester, které se zapsaly do historie Číny 20. století.
Nejstarší Aj-ling (1889 – 1973) se provdala za H. H. Kchunga (1880–1967), který byl ministrem průmyslu, krátce i předsedou vlády Čínské republiky a rovněž guvernérem Čínské centrální banky. Po komunistickém převratu v Číně se Aj-ling s manželem usadili ve Spojených státech. Prostřední Čching-ling (1893 – 1981) se v roce 1915 provdala za Sunjatsena (1866 – 1925), zakladatele Kuomintangu, propadla komunistické ideologii a za vlády Mao Ce-tunga patřila k předním funkcionářům strany. Nejmladší sestra Mej-ling (1898–2003) se provdala za generála Čankajška (1887–1975), během druhé světové války pomáhala Spojencům v boji proti Japoncům a v čínské občanské válce stála spolu s manželem v čele protikomunistické opozice. Po vzniku Čínské lidové republiky se přestěhovala na Tchaj-wan, kde se stala první dámou svobodné Číny. Po manželově smrti žila v New Yorku, kde nakonec zemřela v požehnaném věku 105 let.
Kniha tak popisuje život sester od dospívání až do smrti, jejich vzájemné vztahy, neshody i dramatické osudy, které byly natolik spjaté s novodobou historií Číny, že vyprávění o jejich životě může sloužit zároveň i jako přehledný nástin čínských novodobých dějin. Možná bych měl ještě zdůraznit, pokud to předešlé řádky neučinily za mne, že tři sestry existovaly, skutečně žily a ovlivňovaly chod Říše středu.
Vyprávění je vystaveno lineárně od období budování republiky mezi lety 1866 - 1911 až po smrt Mao Ce-tunga v roce 1976.
Snad jediné, s čím jsem měl starost, byla jména. Dělalo mi problém si je zapamatovat a proplétat. Výjimku tvořil Sunjatsen, jehož popis a myšlení bylo od prvních stran jasné, přímé a řekl bych, že evropsky pochopitelné.
Velmi zajímavý titul obohatil i překlad Hany Antonínové.
Vložil: Zdeněk Svoboda