RECENZE Další výtečná detektivka Lisy Reganové. Dívka beze jména je dramatická jízda. Jen těch mrtvých je zbytečně moc
06.04.2021
Foto: Amazon
Popisek: Autorka Lisa Reganová
Lisa Reganová je kromě bestsellerové série s detektivem Josie Quinnovou autorkou i dalších krimi-thrillerů. Je členkou spisovatelských skupin Sisters in Crime, International Thriller Writers a Mystery Writers of America. Že psaní rozumí a zvládá, dokazuje především forma. Nebrání se krátkým úsekům (Over the Edge), samostatným příběhům (Kill for you) a samozřejmě i letitým sériím (Josie Quinnová, Claire Fletcherová a Jocelyn Rushová). Jednotící prvek v podobě hlavních hrdinek je nesporný. Pro mužského čtenáře jde o pozoruhodný vhled do jejich mentality.
Když jsem v listopadu 2020 chválil Mizející dívky, psal jsem, že jsem po řadě týdnů přečetl doslova a do písmene kouzelnou knihu. Její hlavní hrdinka je tak vymodelovaná, že by se líbila i Keplerům. Zločiny jsou autentické, chování postav jakbysmet. Dialogy mě bavily, kniha se četla prakticky sama a pokora, s jakou Reganová nabádá čtenáře v doslovu, je úctyhodná.
Z titulu jsem byl nadšen. Měl ráz, hlavní hrdinka se mi hodně líbila, zločin byl nečekaný a vyústění překvapivé. Chválil jsem a tleskal.
V případě Dívky beze jména musím ubrat.
Překlad Kateřiny Elisové je nádherný a svižný. Senzační je taky obálka. Jako u předešlého titulu ji vytvořil Ondřej Mikulecký a vůči americkému originálu působí tajemněji a propracovaněji. Když se podíváte na celou sérii z hlediska grafiky zaoceánského vydavatele, asi taky budete na vážkách, proč je všude opuštěné stavení nebo divočina...
Zásadní výtku tak mám především k počtu mrtvol. Je jich jak máku, aniž by to přimělo systém konat. Co tím chci říct? Představte si, že by se v České republice obden stala vražda. Následující by souvisela s předešlou. Do toho by nešťastnou náhodou umírali mladí lidé, o čemž by s gustem referovala média. Pokud by něco takového opravdu nastalo, myslím, že by byla celá země vzhůru nohama. Vedení policie by se předhánělo v přinášení důkazů a chrabrém tahu na branku.
Dívka beze jména je v tomto ohledu solitérní. Vraždy jsou, média také, avšak nic zvláštního se neděje. Pět a půl kriminalisty vyšetřuje, jezdí, vyzvídá. Okolní život se nemění, známky nervozity neexistují.
Abych to zkrátil; počet mordů byl zbytečně vysoký a přišel mi přitažený za vlasy. Ačkoli je smysl pochopitelný a autorka ho několikrát vysvětlí, na mě to bylo moc. Mám rád racionální postup a uvěřitelnost. Tohle je spíše americký biják, kdy tamní agenti seberou otisky, vyslechnou svědky, udělají rozbor krve, zhodnotí výsledky pitvy, a ještě se stihnou pomilovat a opít. Nebo opačně.
I když to může znít jako závažná kritika, oproti prvotině s detektivem Josie Quinnovou uberu jen pět procent. Celkově je román pekelně rychlá jízda.
Když Josie Quinnová dorazí na místo činu na okraji města Denton, je zděšená brutalitou útoku. Jeho oběť bojuje o život a novorozené dítě zmizelo. Na jiném místě se snaží ukrýt krásná mladá žena. Vypadá to, že by mohla být Josiiným vodítkem k případu uneseného dítěte, ale záhadná žena neví, kdo je, kde se vzala ani čeho se tak bojí. Jisté je, že je vyděšená k smrti… Nebo je možné, že svou amnézii jen předstírá? Je dívka beze jména svědkyně, podezřelá, nebo možná budoucí oběť? Později Josie nachází indicie, které ji utvrzují v přesvědčení, že pohřešované novorozeně a neznámá žena mají něco společného, že ten, kdo je spojuje, je velice nebezpečný a že se jí případ začíná dotýkat velmi osobně. Měla by Josie riskovat život dítěte, aby zachránila mnoho dalších? Nebo dokáže najít jiný způsob, jak zastavit nelítostného vraha?
Otázek se nabízí mnoho. Sami na ně odpovíte postupně a logicky. Knížka má necelých čtyři sta stran (366) a závěrečná třetina je perfektní. Autorka kromě detektivní zápletky vypichuje především osobní rovinu. V prvním díle série Josie umírá muž. Má nového. Neklape jim to od první stránky. Jakmile ho pak uvidí v takovém navoněném nevěstinci u ženy, jíž unesli dítě, věci naberou nečekaný směr. Není to jediný zvrat. Dějových výhybek je hodně. Občas mi přišlo, že zajímavější než vraždy je osobní život postav. Nemyslím, že by to bylo špatně. Nutno si uvědomit, že série má doposud deset dílů, poslední (Breathe Your Last) vyšel v prosinci 2020.
Vůči premiérové účasti Josie Quinnové na literární scéně je dvojka o něco slabší. Především počtem vražd a liknavostí okolí. Nahrazuje to vývoj postavy, několik logických hrátek a čistý překlad.
Děkuji nakladatelství Cosmopolis za recenzní výtisk, dávám 81 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda