Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE V dobách, kdy Češi a Slováci brázdili světová moře... Tragédie křižníku Zenta knižně

20.03.2021
RECENZE V dobách, kdy Češi a Slováci brázdili světová moře... Tragédie křižníku Zenta knižně

Foto: Youtube / repro

Popisek: Poslední bitva křižníku Zenta

„I když se přibližující francouzské válečné lodě zastřelovaly bez kvalitní koordinace snad až příliš pomalu, hned první dva těžké zásahy patřily přední strojovně a kotelně. Už střepiny těchto francouzských 305 milimetrových granátů pobily tamní posádku a zároveň poškodily hlavní rozvod páry. Proto ZENTA snižovala svou původní celkem nadějnou únikovou rychlost dvaceti a půl uzle postupně až k nule, načež zůstala stát na relativně klidném moři jako mrtvý cíl na sváteční střelnici,“ popisuje publicista a spisovatel Václav Junek konec křižníku Zenta v knize Tragédie obrněnce, která vyšla na konci minulého roku v nakladatelství Olympia.

Toto tvrzení se může zdát každému absurdní a na hony vzdálené pravdě, ale to je pouze současný pohled. Je sice pravdou, že Čechy, Morava a Slezsko jsou a vždy byly hluboko ve vnitrozemí Evropy, ale faktem je, že v dobách, kdy byly součástí Rakousko-Uherska, jsme se spolu s monarchií skutečně mezi námořní velmoci počítat mohli. I když je pravdou, že v porovnání s Francií, Anglií či Ruskem bylo námořnictvo Habsburků mnohem slabší.

Zajímavé je, že i když se přístavy pro c. a k. námořnictvo nacházely na pobřeží Středozemního moře (Dalmácie, severní Itálie), velké množství dělníků sloužících v těchto přístavech a také mnoho námořníků pocházelo právě od nás, tedy z území, které je moři tak vzdálené. „České dodávky pro rakouské loděnice totiž tvořily významnou část řemeslné a posléze také průmyslové tuzemské produkce. A čeští odborníci, fachmani mnoha profesí, a konečně i mladí muži našli u moře i na moři uplatnění v počtech dnes málokdy tušených,“ dodává Junek.

Pravdou je, že naše země se do výzbroje, výstroje i obsluhy habsburského námořnictva zapojila skutečně ve velkém. Ostatně na našem území se například nalézaly hned dva největší zbrojařské závody na území monarchie, a to Sellier&Bellot a Škodovy závody v Plzni. Právě Škodovy závody vyráběly největší množství těžkých zbraní v Rakousko-Uhersku, včetně lodních děl a celých lodních věžových systémů. A ve chvíli, kdy vypukla první světová válka, byly stovky českých mladíků povolány nejen do běžné armády, ale také do námořnictva. Na některých lodích brzy tvořili Češi a Moraváci většinu posádek.

Zkáza Zenty

Jednou z lodí, kde většinu posádky tvořili Češi, byla i Zenta. Spolu se zbytkem c. a k. námořnictva měla udržovat blokádu Černé hory, ovšem v té době nikdo netušil, že se do války zapojí i mnohem početnější a silnější loďstvo dohodových mocností. Už 16. srpna 1914 se tak loď utkala s protivníkem, kterým byly lodě spojené francouzské a britské námořní flotily. Samotná Zenta, pod velením kapitána Paula Pachnera, měla tu smůlu, že přes veškeré vybavení výkonnými motory nestihla uniknout a skončila uprostřed obkličovacího manévru nepřítele. „Poslední, čím o sobě dala ZENTA okolnímu světu vědět, byl telegram – toto prekérní postavení lakonicky popisující,“ sděluje autor Tragédie obrněnce.

 

Zenta byla ochromena hned v počátku boje nepřátelskými granáty, které zasáhly přední část lodi včetně strojovny. Prakticky mrtvý cíl bez možnosti pohybu byl opravdu jen jednoduchým terčem a nepřítel se zřejmě na začátku domníval, že se loď dobrovolně vzdá. Jenomže skutečnost byla jiná. Kapitán Zenty se rozhodl vytrvat v boji až do konce, a tak ochromená loď pálila na útočníky ze všech svých děl. Údajně musel kapitán na svoji posádku a hlavně dělostřelce mířit nabitou zbraní. Legenda dokonce vypráví o výstřelech posledního děla v době, kdy se loď již zcela jistě potápěla.

Výsledkem bitvy byla smrt 139 námořníků z původních 312. Mezi oběťmi bylo i 50 Čechů. Zkáza Zenty, jak Junek zmiňuje, předznamenala i smutný konec celého rakousko-uherského válečného námořnictva. Šlo totiž o jedinou větší bitvu, které se účastnilo, a kterou prohrálo. Zbytek námořní války na Jadranu se odehrával na bázi pozičních bojů, kdy lodě Dohody kontrolovaly Otrantský průliv a rakousko-uherské lodě a ponorky sem tam podnikly menší výpad proti nim. Jinak se ale rakousko-uherská flotila prakticky nehýbala z přístavů a do vývoje války významněji nezasahovala.

O křižníku Zenta a osudech celého rakousko-uherského námořnictva se dočtete víc v citované knize Václava Junka Tragédie obrněnce, která vyšla v prosinci minulého roku v Nakladatelství Olympia.

SMS Zenta v datech

Šlo o zvláštní třídu tak zvaných chráněných křižníků, do které spolu se Zentou patřily ještě lodě Aspern a Szigetvár. Zenta však byla první a byla na moře vypuštěna 18. srpna 1896. V činné službě ale byla až od roku 1899. Byla 92 metrů dlouhá, 12 metrů široká, její ponor byl 4,9 metrů a měla výtlak 2 300 tun. Síla pancíře byla 50 mm. Disponovala dvěma lodními šrouby a dvěma parními stroji s kotly Yarrow. Toto vybavení poskytovalo lodi rychlost 20 uzlů.

Není bez zajímavosti, že autorem konstrukce byl český loďařský inženýr Kuchyňka. To není jediná česká stopa, kterou bylo možné na Zentě najít. Jejích osm 120 milimetrových a osm 47 milimetrových děl, tvořících hlavní výzbroj, bylo vyrobeno ve Škodových závodech v Plzni. Zbytek výzbroje tvořily dva kanóny ráže 47 mm L/33 Hotchkiss a dva kulomety M/93 ráže 8 mm.

Zenta se až do roku 1902 pohybovala především v Asii, kde mimo jiné zasahovala při Boxerském povstání. Poté byla její výzbroj a výstroj modernizována a loď plula do Afriky a ke břehům Jižní Ameriky. Jinak se zdržovala především ve Středozemním moři, a to až do svého potopení 16. srpna 1914.

S přispěním Tomáše Hejny

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace