RECENZE Husitská revoluce profesora Čorneje. Přehledná, čtivá, erudovaná
19.03.2021
Foto: Nakladatelství Paseka
Popisek: Husitské knihy prof. Čorneje z let 2020 a 2021
Oblíbený historik Petr Čornej získal za biografii Jana Žižky (Paseka, 2020) cenu Kniha roku – Magnesia Litera, Cenu Josefa Hlávky nebo Cenu Miroslava Ivanova. Nyní líčí husitskou revoluci v nové knize, která působí jako dramatická novela. V krátkých, svižných kapitolách vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad. Tato historie ´do kapsy´ shrnuje vše podstatné o jedné z nejslavnějších kapitol českých dějin. Nabízí skvělé čtení i možný doplněk ke studiu.
„Nejen tato skutečnost, ale především nepříznivé okolnosti, jež zastínily husitská jubilea, mě vedly k rozhodnutí vydat novinový seriál v ucelené knižní podobě. Texty jsem ponechal v původním znění, tedy i s názvy kapitol a s mezititulky, které editor v novinovém vydání z praktických i jiných důvodů změnil," píše Čornej úvodem své krásně a zručně vytvořené knihy.
Pro tu navíc doplnil tři medailonky; Čeňka z Vartenberka, Jaroslava z Trocnova a Kateřiny Pabiánkové. Aby všechny kapitoly měly jednotný charakter, sestavil jejich autor stručný seznam základní, převážně novější odborné a populárně naučné literatury věnované husitské revoluci. V porovnání s novinovým vydáním jednotlivých kapitol se výrazně liší obrazová příloha.
Než přejdu k podrobnějšímu líčení úchvatné historie, rád bych zmínil dvě autorovy knihy sahající do minulých století: Tajemství českých kronik (Paseka, 2003) a Český stát v době jagellonské (Paseka, 2012).
Čornej v Husitské revoluci vskutku čtivou formou osvětluje evropský kontext událostí, dobovou mentalitu, náboženské souvislosti, vojenskou strategii husitů a jejich protivníků i význam husitství pro české dějiny. Po nevídaném úspěchu monografie Jan Žižka se nelze vyhnout srovnávání. „Kniha má k Žižkovi jen velmi volný vztah, vlastně především v celkovém koncepčním uchopení husitství. Obě knihy považuji za naprosto samostatné,“ vysvětluje autor.
Evropský kontinent se po roce 1400 zmítal v nejistotě. Církev byla rozpolcena, brány Evropy už téměř vyvraceli z pantů Turci, politický systém se ocital v krizi. Roku 1413 však svitla naděje, protože kostnický koncil měl od příštího roku konečně nejpalčivější problémy řešit. Jeho výsledkům kontinent zatleskal a vzápětí strnul nad bouří, kterou v jeho srdci vyvolala poprava Mistra Jana roku 1415. Byly to události, které zásadním způsobem zasáhly do českých, ale i středoevropských dějin, charakter českých zemí pak ovlivnily až do Bílé hory.
„Období husitské revoluce bylo nejen převratné, ale i dramatické, barvité a zajímavé, proto je i čtenářsky vděčné,“ doplňuje Čornej. „S černobílými pohledy a dnešními kritérii při jeho hodnocení nevystačíme, musíme je vnímat a vykládat zevnitř, z myšlenkových souřadnic a životní reality 15. století," uzavírá.
Všem zájemcům o tématiku doporučím ještě kompletní dílo Františka Šmahela a neprávem opomenutého Františka Michálka Bartoše.
Děkuji nakladatelství Paseka za poskytnutí recenzního výtisku. Husitskou revoluci hodnotím jako výjimečnou a strhujícím způsobem napsanou knihu. Umět psát a vědět, to jsou dvě naprosto rozdílné nádoby. Slít je, dokáže málokterý badatel.
Vložil: Zdeněk Svoboda