Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Dominik Dán, Sára. Výjimečná detektivka, opět, znovu

15.03.2021
RECENZE Dominik Dán, Sára. Výjimečná detektivka, opět, znovu

Foto: Luxor

Popisek: Dominik Dán

Slovenskému spisovateli se věnuji roky, roky mě baví, roky mě bavit nepřestává. Jelikož nakladatelství Slovart vydává jeho kompletní dílo na přeskáčku, hlouběji uvažující čtenář si snadno dovodí, z čeho Dán vycházel a jak se jeho próza mění. Zejména rané práce, kam patří také Sára (2006), jsou doopravdy jedinečné.

Dominik Dán mnohokrát ukázal, že zraje. Jakkoli se mi líbí jeho současná tvorba (Pohřbeni zaživa, 2019; Klubko zmijí, 2020), kdykoli narazím na něco staršího, mám z toho upřímnou radost. Čekání se totiž vždycky a bezezbytku naplnilo. Příkladem budiž Moucha (2009), Rudý kapitán a Cela číslo 17 (2007). Právě v těchto letech vznikla i Sára (2006). V případě recenzovaného titulu musím ještě poznamenat, že jak se mi pokaždé líbí vyústění celé story, tady jsem se vůbec poprvé vrátil ke střední části.

Začátek knihy? Znamenitý, svěží. Prostřední část mezi kapitolami 6–11 ovšem vzala dech. Opravdu jsem ji přečetl dvakrát, což jsem nikdy neudělal. Důvodem je zejména obyčejnost a prostota. Už v minulosti jsem psal, že mi Dán připomíná vypravěče Dostojevského. Ten se mnohokrát vyjádřil, že jádro jeho uvažování spočívá v Gogolovi... Kdyby vás tento osudný a jaksi všední pohled na hrdiny zajímal, doporučím ještě Gončarova a Tolstého. Pakliže se bráníte všemu ruskému, zabrousit můžete do Francie (Zola), Anglie (Dickens), USA (Londona) a vynechat nelze ani české zástupce Němcovou či Mrštíky. Pouť literárním realismem neslábne ani dnes, Dán je typickým příkladem, aniž by o to usiloval.

Dokázat vymáčknout z normálního prostředí baru tak krásně rozvinutý dialog, vyzdvihnout šeď, rozpažit mezi dobrem a zlem... Zkrátka a dobře mě ta prostřední část zaujala natolik, že jsem se o ní musel drobet rozepsat.

Detektivové Richard Krauz a Jozef Fischer vyšetřují vraždu vlivného ředitele konsorcia bank. Našli ho v jeho pracovně s prostřelenou hlavou. Není jasné, jak vrah překonal důmyslný zabezpečovací systém a jak je možné, že na místě činu nezanechal jedinou stopu. Případ nepostupuje, dokud neznámý dobrodinec nepošle na oddělení vražd záhadný balíček. Je v něm videokazeta s nahrávkou vraždy. A dokonce postava muže, který střílí. Všichni ho dobře znají. Ale dotyčný se zatne a nechce promluvit, přestože ví, že mu hrozí nejtěžší trest. Je však muž z videokazety opravdu vrah? Případ se začíná komplikovat a detektivové zjišťují, že je nejistý nejen pachatel, ale ani zavražděný nemusí být tím, kdo měl původně zemřít.

 

V Sáře se Dán rozkročil důsledným a pevným stylem. Nejprve vás během pár vět seznámí s postavou krásné lékařky, aby vzápětí skočil k vrahovi. Muž stojí, čeká, váhá. Střihem se dostanete do auta oné lékařky, prolítnete s ní město a zase skončíte u vraha. Spleť vztahů nabírá na síle, zjišťujete, z jaké rodiny lékařka pochází, jak se chová, koho a kde využívá. Až najednou začíná pátá, šestá kapitola, vy se posadíte na barovou židli a za chvíli jste i s těma dvěma v posteli. Bezčasí, naprosto standardní a čistý vztah. Snad do chvíle, než žena přijde s monoklem. Pak dalším. Nakonec s podlitinami a zlomenou rukou. Milenec chce jednat, ona ne. Až nakonec ho přeci jen poprosí. Tyranský muž musí zemřít, jinak nebudou svobodní.

Věřte, že nakonec bude všechno jinak.

Double-pointa, umění králů, je v případě Dánovy Sáry vyvedená do extrému. Nenadále a promptně. Chytrost policistů dokládá zaměření na detail, kumšt spisovatele pro změnu jeho dovednost skákat z jedné figury na druhou (kuchařka, zahraničí, pošťačka, nemocnice). Úžasná a pružná detektivka je určena všem milovníkům krimi. Bezvadný překlad Jana Hanzlíka nekomentuji, ladí se vším: hovorová, nespisovná i odborná vrstva jazyka, bezchybnost. Nenašel jsem žádnou gramatickou chybu a Sáru samozřejmě doporučuji. Dávám 86 procent. Vydává Slovart.

Vložil: Zdeněk Svoboda