Umění Čecha, který vyfotografoval tajemství Slunce, oceňují i v americké NASA. TV glosář Ely Novákové

Foto: ČT (snímky v článku Facebook Miloslava Druckmüllera)

Popisek: Miloslav Druckmüller a jeho 'vesmírný fotoaparát'

Profesor Miloslav Druckmüller je český matematik, vedoucí Odboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Věnuje se matematickému zpracování digitálních fotografií a proslul zejména fotografiemi sluneční koróny při úplných zatměních Slunce, pořizovanými speciální technikou, kterou pro tyto účely sám sestavil. Jeho příběh je velké dobrodružství vědy a techniky. S příběhem milovníka hor, matematiky a fotografování se seznámíme v dokumentu Helios.

Miloslav Druckmüller má několik koníčků: fotografii, hory - zvláště ty velmi vysoké, astronomii, pěstování kaktusů, matematiku a programování. Ty poslední dva jej živí. Je to kombinace velmi divoká a v některých směrech i bolestná. Snad nejhorší ze všeho je kombinace vysoké hory - astronomie. Již několikrát zažil noci ve výškách nad šest tisíc metrů, daleko od civilizace, a viděl tak hvězdné nebe v Himálaji, Andách i na Pamíru a vždy měl velmi smíšený pocit. Na jedné straně fantastický zážitek z úžasné černé oblohy plné hvězd, kdy člověk má pocit, že je součástí vesmíru, na druhé straně smutek z toho, že nemůže mít s sebou svou techniku, která by mu umožnila tu krásu vyfotografovat. Po příjezdu domů pak dlouho trpí depresí, že pokoušet se cokoliv vyfotografovat na naší umělým osvětlením nesmyslně zdevastované obloze nemá smysl. Přesto se o to již déle než čtyřicet let pokouší a dále asi pokoušet bude.

Miloslav Druckmüller v pořadu České televize Hyde Park Civilizace

První montáž s dětskou stavebnicí

Fascinace hvězdným nebem provázela Druckmüllera od mládí, kdy trávil většinu volného času na brněnské hvězdárně. Zde se naučil základy astronomické fotografie. Dodnes pečlivě archivuje skleněné desky a velké ploché filmy, které tehdy naexponoval. První skutečně použitelnou montáž dokončil těsně před návratem Haleyovy komety. Sestávala z koleček ze stavebnice Merkur a z hlavice blíže nejasného původu s nápisem Wehrmacht. I když tento výtvor nepracoval příliš spolehlivě a stále z něj něco upadávalo, podařilo se s ním udělat první poměrně slušné snímky, pořízené mimo technické zázemí brněnské hvězdárny. V polovině devadesátých let doznala tato montáž zásadní modernizace. Kolečka z Merkuru nahradila kvalitní ozubená kola z budíku a pochybné řízení rychlosti potenciometrem pulzní regulace s integrovaným obvodem a zpětnou vazbou, využívající LED a fotoodpor. Tato modernizovaná montáž umožnila pořídit v letech 1996-1997 mnoho pěkných obrázků velkých komet Hyakutake a Hale-Bopp.

Kometa NEOWISE 10. 7. 2020

Vítězství nad problémem zatmění Slunce

Zásadní událostí, která rozhodla o mnohém, bylo úplné zatmění Slunce 11. srpna 1999. Miloslav Druckmüller zorganizoval malou expedici do Maďarska, které se mimo jiné zúčastnily jeho dvě dcery Hana a Zdena. Měli velké štěstí na počasí a přivezli mnoho kvalitních snímků na barevném negativním filmu. I když velké zvětšeniny ze snímků vypadaly dobře, neměly s tím, co je vidět při zatmění očima, nic společného. Protože je matematik a zabývá se mimo jiné numerickými metodami analýzy obrazů, začal hledat matematické postupy, jak vytvořit fotografii, která by byla blízká tomu, co vidí lidské oko. V ten moment ještě netušil, že se tím problémem bude zabývat následujících osm let a že z původního zájmu ryze amatérského se stane i zájem vědecký.

Tři galaxie a kometa McNaught 28. 1. 2007

Důležitou roli zde sehrála dcera Hana, která napsala první specializovaný software na zpracování obrazů úplného zatmění Slunce, a tím otce vyprovokovala k tomu, abych přestal patlat obrázky sluneční koróny v různých, většinou nevhodných softwarech a začal psát vlastní specializovaný software. Dnes zpracovává data pro řadu astronomů ve světě a je rád, že obrovské úsilí, které do vývoje matematických metod zpracování obrazů investoval, přináší zajímavé výsledky. Co bylo zpočátku jen koníčkem, provozovaným o dovolených, změnilo se ve spolupráci s vědci celého světa i NASA – a také ve slavné vizuálně fascinující záběry.

Při úplném zatmění Slunce, které bylo viditelné na území USA, pořídili matematici z VUT Brno unikátní snímky sluneční koróny, která je viditelná pouze při zatmění

Jedinečná krása i základ vědeckého zkoumání

„Film Helios režiséra Ondřeje Sovíka ukazuje strhující životní a profesní cestu matematika Miloslava Druckmüllera, jehož snímky sluneční koróny, pořizované během zatmění Slunce, získaly světový ohlas a uznání. Zaujaly americkou NASA, dostaly se na obálky prestižních časopisů. Nikdo jiný zatím nic takového nedokázal,“ uvádí kreativní producentka životopisného dokumentu Rebeka Bartůňková a pokračuje: „Miloslav Druckmüller skloubil své znalosti matematika, programátora a zkušeného vědeckého fotografa. A díky tomu otevřel nové možnosti zkoumání slunečních jevů, které by mohly představovat ohrožení pro naši civilizaci. Krom toho mají jeho snímky a vizualizace úžasnou estetickou hodnotu, což snímek činí velmi atraktivním.“

Erupce sluneční hmoty na snímku filtrovaném speciálním softwarem, který umožňuje odstranění světelné clony a dokonalou ostrost zachyceného jevu

Věda stále klade velké otázky a poznání nemá hranice

„Příběh je o výzvě, motivované touhou po vlastním zdokonalení. Ukazuje nám, že i když slyšíme, že je něco nemožné dokázat, závisí úspěch zejména na našem odhodlání. A občas na sérii náhod,“ vysvětluje režisér dokumentu Helios Ondřej Sovík a dodává: „Na začátku příběhu stál cíl zcela osobní povahy. Touha po hezké fotografii, uchování vzpomínky v co nejautentičtější podobě a radost z toho, že se člověk nevzdá a dokáže vyřešit problém, který před ním leží. Nic víc. Tento motiv byl pro mne osobně jeden z nejsilnějších. Možná si dnes mnoho lidí říká, že už není prakticky co objevovat. Na příběhu Miloslava Druckmüllera je vidět, že je možné si pořád klást velké otázky o světě kolem nás.“

Dokument Helios, fascinující příběh fotografa a jeho díla, vysílá ČT2 v úterý 23. února ve 20.55. 

(V článku byly použity citace z portrétu Miloslava Druckmüllera na stránkách České astronomické společnosti.)

Vložil: Ela Nováková