Je vám pod psa? Pořiďte si štěně. Nebo kočku. Anebo se alespoň potěšte dokumenty, i vaši psi a kočky je rády uvidí. TV glosář Ely Novákové
15.01.2021
Foto: FTV Prima (stejně jako v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Štěňátko... Pokud jste ´dog person´, není nic lepšího. A my ostatní, ´cat persons´, máme spíše kočky. Existují samozřejmě ale i smíšené osobnosti, které chovají obojí. Je to zkrátka jako se sexem
FOTOGALERIE Každý milovník a chovatel domácích mazlíčků je zásobárna historek, vděčně ale vyslechne či zhlédne i příběhy nové. Na Prima ZOOM si teď můžete dopřát tři dokumenty o psech a kočkách, které vás určitě nezklamou.
Jsou psi divocí, volně se toulající divočinou Afriky či Austrálie. A jsou tu samozřejmě vlci, dnes opět pobíhající i po našich lesích. V krvi našich domácích psů koluje stále zbytek genů jejich divokých předků. Ti si ale našli cestu k člověku, protože soužití s ním se ukázalo výhodné pro obě strany. To bylo v době, kdy člověk byl ještě samozřejmou součástí přírody. Dnes jsou domácí psi na člověku závislí, přežít ve volné přírodě neumí.
Grónský pes
To kočičí miláčci jsou jiná kategorie. Stále jsou to malé šelmy, které se o sebe dokážou postarat. Přesto jim soužití s člověkem vyhovuje. Kočky se v blízkosti lidských obydlí začaly zdržovat proto, že při chovu dobytka a skladování obilí se za člověkem táhnou tlupy hlodavců a kočky mají co lovit. To lidem vyhovovalo už odedávna, a tak kočkám přilepšovali a dovolovali jim žít v teple stájí a stodol. Později je pustili do domu a kočky se tu zabydlely.
|
Psi a my: Tajemství jednoho přátelství, 15. 1., 16.05
Psi v zemi lvů, 17. 1., 16.05
Šílené kočky, 22. 1., 15.55
|
Zatímco pes vděčně olízne ruku svého chlebodárce a hyne steskem, když ho u sebe nemá, kočka vládne domu a karty rozdává tak, jak jí se to hodí. Nastavit hierarchii v domě s kočkou je tak pro člověka vždycky mnohem složitější oříšek než v domě se psem.
Psi a my: Tajemství jednoho přátelství
Pes je nejlepší kamarád, ochránce, partner v práci i léčitel. V tomto dokumentu nahlédneme do příběhů z celého světa, abychom poznali psy tažné, záchranářské, vodicí. Psi mají vynikající čich, a tak jsou schopni najít člověka pod lavinou, ale také odhalit pachové změny v lidském organismu, které způsobují různé choroby. Při dobrém výcviku je tak možno tyto jejich schopnosti využít. Znamená to ovšem porozumět psímu způsobu myšlení, reakcím na různé podněty, naučit psy rozumět povelům. Takoví specializovaní psi ovšem nejsou považováni za mazlíčky, jejich výcvik je nesmírně náročný, a tak se pak s nimi zachází jako s opravdovými celebritami. Jejich pán je jejich bodyguard a s nikým jiným se kámošit nemohou. Společnost psů ale může pomáhat i socializaci lidí. V jedné okresní věznici v Atlantě se vězni starají o psy z útulku, které nikdo nechce, a psi by museli být jinak utraceni. Psi jsou tímto zachráněni a na vězně mají tak velký vliv, že je život v této věznici velmi klidný.
Michael a Roxy: vězeňský experiment v Atlantě
Psi v zemi lvů
V tomto dokumentu nahlédneme do života psů hyenovitých, jednoho z posledních původních plemen, která v přírodě žijí. Sledovat budeme nelehký život páru se dvěma vrhy štěňat, přežívajících v zemi, kde dominují lvi. Pohled na těžký život těchto psů nám může být i nápovědou pro to, proč se dávní předci těchto divokých psů přidali k člověku.
Psi hyenovití jsou nejen velmi zajímaví, jsou i velmi krásní. Podívejte se na snímky v galerii
Šílené kočky
Milovníci koček to dobře znají: kočku někdy chytne rapl, lítá nekontrolovaně po domě, vrčí a syčí na každý stín a zanechává za sebou spoušť. V dokumentu uvidíme několik příběhů o tom, jak kočky týrají své paničky a páníčky. Napadají je, koušou a škrábou, tyranizují druhou kočku nebo psa. Vždy se dá odhalit, proč tohle kočka dělá a při správném zacházení toho nechá. Těmto případům se věnují ´kočičí psychologové´, kteří mají kočičí chování prostudované a umí poradit, co vaše kočka dává najevo svým šíleným konáním. Chovatelé koček prostě musí počítat s tím, že mají doma šelmu, divokou a nepředvídatelnou. Porozumět kočičí řeči je ale možné, signály, které vysílá různými pohyby ocasu, přivíráním očí a naklápěním uší, by měl zvládnout každý, kdo chce mít doma přívětivý kočičí kožíšek, který se rád přijde pomazlit, ale musí mít svou svobodu a pořádek v domácí smečce. Kočičí historky jsou zábavné, dokud nemáte malého tyrana doma. Pak je třeba se učit od kočky, jak má váš domov vypadat. Ne nadarmo chovatele koček sdružuje heslo: Bydlím u své kočky.
Tenhle šílený pohled zná každý, kdo žije s kočkami
Knihy pro milovníky koček
Kniha Josefa Koláře Z deníku kocoura Modroočka je určena dětem, ale ti, kdo ji v dětství nečetli, si ji klidně mohou dopřát i v dospělosti. Právě tady se dovíte, jak se malé koťátko učí nosit ocásek pěkně nahoru, zahnutý do háčku, aby dalo najevo, že velmi spokojené. Tahle knížka vás úsměvně naučí, jak to chodí v domácí kočičí tlupě a jak se do ní začlenit jako lidský faktor.

Kniha Davida Mitchieho Dalajlámova kočka, to je jiná kategorie. Seznamujeme se v ní s první dámou paláce samotného dalajlámy, to znamená, že je to kniha plná kočičí filozofie. Ta se ovšem odvíjí od docela obyčejných kočičích historek, protože Její svatost kočka, Sněžná lvice, je prostě – kočka. Toulá se domem i městem, chodí jíst k sousedům a tudíž tloustne, pořídí si koťátka s největším kočičím vyvrhelem města. Některé výroky z této knížky jsou nezapomenutelné, například „Telecí ragú je vynikající, ale jezte to sedmkrát týdně!“ si připomenu vždy, když moji kocouři ohrnují nos nad kapsičkou, kterou ještě včera hltali s nadšením.

Vložil: Ela Nováková