Nejnovější film George Clooneyho skončil jako propadák. Je ale opravdu tak špatný, jak tvrdí kritici? Premiéry Pavla Přeučila

Foto: Netflix (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: George Clooney ve filmu Půlnoční nebe. Jeho příběhová linie je mnohem zajímavější a dobrodružnější než ta vesmírná, ale na samém konci se obě propojí a čeká vás překvapivé rozuzlení

Konečně je za námi vánoční a novoroční čas, který věnujeme v rodinách většinou pohádkám a já se dostal na Netflixu ke shlédnutí filmu George Clooneyho Půlnoční nebe (The Midnight Sky). Film, nasazený o Vánocích, jak u kritiků, tak u diváků docela propadl, ale já bych jej zase až tak nezatracoval. Samozřejmě, se svou vizí postapokalyptického světa přišel v tu nejnevhodnější dobu, kdy se celý svět potýká s jinou apokalypsou v podobě pandemie koronaviru a koukat na zánik světa současně s utrpením hlavních hrdinů určitě není po diváka to pravé. Na rozdíl od svých kolegů, kteří ve svých recenzích pečlivě vypočítali všechny nedostatky filmu, jsem se ale snažil na něm najít i nějaké ty klady.

Děj filmu, pokud se tomu tak dá vůbec říkat, je vystavěn na příběhu vědce Augustina Lofthouse (George Clooney), který si dal za úkol sloužit lidstvu. Hledá obyvatelné planety, která by mohly být v případě potřeby lidmi obydleny. Je natolik posedlý svou prací, že je pro něj obtížné navazovat nebo dokonce udržovat mezilidské vztahy. Přichází zničující, ve filmu blíže nepopsaná apokalypsa, která ukazuje, že hledání obyvatelných planet bylo pro lidstvo důležitější dříve, než všichni předpokládali. Země je zničená a ona událost vyhubila většinu obyvatel.

Za prvé je třeba říci, že George Clooney režíroval již šest filmů, k tomu stál za dvěma TV minisériemi. A ve všem, co režiroval, i hrál

Sám Augustin ví, že má rakovinu v posledním stadiu, ale možná právě proto se nevzdává své práce na arktické výzkumné základně. Jeho cílem je nyní varovat misi, která se vydala do dalekého vesmíru, aby se nevracela na Zemi. Posádka rakety, která objevila obyvatelnou planetu a vrací se domů, o tragédii, která postihla Zemi, nic neví. Zatímco se s ní Lofthouse zoufale snaží navázat kontakt, objeví na základně při evakuaci zapomenutou němou dívku Iris (Caoilinn Springall), o kterou se musí postarat. Celé drama je pak vystavěno na jeho úsilí, spojit se s vesmírnou misí. Vzhledem k tomu, že anténa základny je příliš slabá, rozhodne se vydat se svou malou společnicí na jinou stanici, aby navázal s astronauty spojení. Ale cesta je plná překážek.

Ve vesmíru se už Clooney vyzná

Clooney začal s natáčením filmu už v říjnu 2019, kdy neměl o nadcházející pandemii nikdo ani tušení a film dokončil ještě před jejím plným vypuknutím, v únoru 2020. Náklady na jeho realizaci rozhodně nebyly malé a přesáhly 100 milionů dolarů. George Clooney, který film také režíroval, měl nepochybně jisté zkušenosti s filmy, odehrávajícími se zčásti ve vesmíru, navíc když pracoval s Alfonsem Cuarónem na známém filmu Gravitace. Ostatně fakt, že druhá linie Půlnočního nebe se odehrává právě ve vesmíru, ve mně budila dojem, že jde o určitou směs Gravitace a Revenanta, a to i proto, že autor Revenanta, Mark L. Smith pracoval i na scénáři Půlnočního nebe.

George Clooney se Sandrou Bullock ve filmu Gravitace z roku 2013. Na rozdíl od Půlnočního nebe je Gravitace tak napínavá, že divák dvě hodiny ani nedýchá. A to Clooney zahyne v první třetině filmu a zbytek stopáže táhne samotná Sandra Bullock (a vesmír). Foto Warner Bros

Propojení dvou linií příliš nefunguje

Je škoda, že se Clooney více nevěnoval propracování svých postav. Osobnost Augustina vypadá sice autenticky, ale člověk se toho něm příliš nedozví, kromě toho že má rakovinu a je velmi uzavřený. Clooney, i když zde hraje vlastně starce nad hrobem, má stále své charisma a je dokonalý profesionál. To využívá i ve ztvárnění své postavy, která je důvěryhodná, věří mu i astronauti na vesmírné lodi, s kterými se nakonec spojí, a nechají se přesvědčit o nebezpečí návratu na Zemi, aby mohli založit novou lidskou kolonii na vzdálené planetě.

Felicity Jones v druhé příběhové linii, která se až tak nepovedla

Trochu problematická je snaha režiséra Clooneyho skloubit osudy nesourodé dvojice na Zemi s osudy astronautů. Ti připadají divákovi nesmírně vzdálení, jejich postavy jsou příliš chladné, bez emocí, což je u lidí, kteří se dozvídají, že se vlastně nemají kam vrátit, více než podivné. Samozřejmě, hlavní linie filmu se odehrává na Zemi, v bílé pustině, ale záběry z vesmíru jsou do děje vkládány mnohdy násilně a bez větších souvislostí.

Vztah dvou hlavních postav slušně funguje

Ve filmu nechybí řada dramatických okamžiků, zejména, když se Augustin s malou Iris potýkají se sněhovou bouří a málem přicházejí o život. Tady bych asi hledal klady filmu, tyto okamžiky působí napínavě a jsou natočeny s dokonalou profesionalitou. Nicméně, dramatický děj se náhle přeruší a znovu se ocitáme na palubě vesmírné lodi, kde pokračují značně suché dialogy mezi astronauty. Dobře fungují scény mezi tichou Iris a Clooneym. Od jejích prvních, téměř dojemných pokusů o navázání vztahu se starým poustevníkem, až po dramatické okamžiky ve sněhové bouři. Je zřejmé, že Augustin má další, závažný důvod bojovat proti své nemoci a osudu. Nejenže musí zachránit Zemi, ale také tuto nevinnou malou holčičku.

Při natáčení ve studiu. Prvoligové americké filmy jsou tak profesionálně udělané, že divák nemá šanci poznat, kdy se točilo v reálu a kdy zapracoval počítač. Kéž by české filmy dosáhly téhož

Film měl být varováním lidstvu

Film se může chlubit špičkovým obsazením, v dalších rolích se objeví například Felicity Jones, tu známe například ze seriálu Čarodějnice školou povinné, objevila se ve filmu Rogue One: Star Wars Story nebo po boku Toma Hankse v dalším zpracování románu Dana Browna Inferno. Dále zde hrají dnes už dobře známí herci, jako David Oyelowo, Kyle Chandler a Demian Bichir, ale přesto působí film jako celek neuvěřitelně rozvláčně a vyjma oné sněhové bouře se větších dramat nedočkáme. Je mi jasné, o co Clooneymu ve filmu šlo. Jako velký bojovník proti změnám klimatu, zapříčiněnými člověkem, chtěl natočit velký film, který by dramaticky tyto změny ztvárnil a zároveň varoval. Problém je v tom, že celý film je tak bolestně předvídatelný, a tak plný sladkobolného sentimentu, že už v jeho polovině nedočkavě koukáte na hodinky, kdy už to skončí.

Kamera je více než dokonalá

Kromě více než znatelných nedostatků se Půlnoční nebe může spolehnout na jednu věc, a to je kamera. Bylo by samozřejmě ještě lepší, kdyby vizuál více korespondoval s obsahem, ale například záběry z vesmíru nemají chybu. Německý kameraman Martin Ruhe, s nímž George Clooney už dříve pracoval na filmu Američan, je snímal opravdu velkolepým způsobem. Už úvod, odehrávající se na vesmírné lodi, je dokonalý, když kamera sleduje pohyb astronautky Sully (Felicity Jones) po lodi ve stavu beztíže. Kamera pak plně využívá například kontrastů černého prostoru v pozadí s nasvětlenými astronauty, snažícími se opravit na vnějším plášti lodě poškozenou anténu. Tyto scény asi patří ve filmu k těm nejlepším. Osamělost Augustina pak zdůrazňuje kamera záběry opuštěné arktické základny, kdy si například pro sebe pobroukává v liduprázdné jídelně, ukazuje prázdné židle a čistě uklizené stoly, u kterých už obyvatelé základny nikdy nezasednou se svým hrnkem kávy.

Jaká apokalypsa postihla Zemi, film nespecifikuje. Zcela očividně ale postupně zmizel z atmosféry kyslík

Půlnoční nebe není špatný film, jen je špatně natočený

Vůbec se nedivím kritikám, které film považují za jeden z nejhorších, jaké Clooney natočil. Samozřejmě, děj je plochý, všichni víme, jak to dopadne, ale na druhé straně jsou zde úžasné záběry ledového prostředí Arktidy v kontrastu s dokonale sterilním prostředím vesmírné lodi. Sám Clooney hraje svoji postavu opuštěného samotáře docela přesvědčivě. Co je to ale všechno platné, když vás postavy nedokážou více zaujmout a během dvou hodin na vás dolehne nuda. Filmy, které Clooney režíroval, se stavějí kriticky k současné americké společnosti a tohle měl být především varovný snímek, ukazující nám temnou budoucnost, ke které by mohlo lidstvo dospět, pokud se nebude více zajímat o svou planetu.

Těžko můžeme chtít od filmu, postaveného především na krátkém soužití dvou nesourodých postav a pár záběrech z vesmíru něco více. Nicméně, určitě mohl Clooney věnovat více pozornosti propracování charakteru ostatních postav filmu, zejména osádky vesmírné lodi. Právě tam se nabízela řada možností, jak více rozebrat rozdílné charakterové vlastnosti astronautů i motivy, které je vedly k tak rozdílným rozhodnutím, ke kterým někteří z nich dospěli.

Zpět ke Clooneymu režisérovi. Z jeho počinů je podle nás nejlepší politický thriller Březnové idy a historické drama z druhé světové války Památkáři; výborná je také minisérie Hlava 22 podle Josepha Hellera, kde Clooney dělal výkonného producenta a dvě epizody si i zrežíroval. Yossariana hrál špičkově poměrně neznámý Christopher Abbott, Clooney s gustem vystřihl roli praštěného generála Scheisskopfa, kterého zajímají jen vojenské přehlídky, zatímco jeho žena spí s ostatními vojáky. Vše zmíněné vřele doporučujeme

Pokud dokážete skousnout pár předlouhých, nudných sekvencí, určitě nezaškodí se na Půlnoční nebe podívat. Paní a dívky, milující Clooneyho charismatickou tvář, si sice na své nepřijdou, protože z ní za jeho stařeckým plnovousem moc neuvidí, ale jeho herectví jim to vynahradí.

Vložil: Pavel Přeučil