Komenského portrétoval sám Rembrandt. Jak vypadal a jaký byl ´učitel národů´? TV glosář Ely Novákové

Autor: ČT (stejně jako další fota v článku)

Popisek: Podobu Komenskému v dokudramatu Jako letní sníh propůjčil Alois Švehlík

Životopisy velkých osobností našich dějin se v poslední době ubírají cestou snahy najít za historickými pomníky příběhy lidského života. Často je pro film nutno opřít se o jednu epizodu, protože jsou životy, které vydají na mnoho románů. Česká televize vzdává hold učiteli národů Janu Amosu Komenskému připomenutím jeho setkání s jinou osobností 17. století, geniálním portrétistou Rembrandtem van Rijnem ve filmu Jako letní sníh, který uvede ČT2 4. ledna ve 20 hodin.

Film představuje život českého génia z poněkud nezvyklého úhlu pohledu. Na základě vědeckých výzkumů je totiž jisté, že Komenského portrétoval světoznámý holandský malíř Rembrandt. A právě z této skutečnosti vychází příběh, ve kterém k sobě hledají cestu dvě naprosto protichůdné osobnosti: individualisticky založený bohém a geniální malíř Rembrandt van Rijn v podání Igora Bareše a biskup Jednoty Bratrské, hluboce zbožný muž, teolog, filozof Jan Amos Komenský, kterého hraje Alois Švehlík. „Rembrandt zpočátku považuje Komenského jen za dalšího z řady církevníků, jež už na zakázku maloval, dokonce k němu z počátku zaujme odmítavý postoj,“ odkrývá vztah těchto dvou osobností Lubomír Hlavsa. „Během Komenského sezení při malování portrétu však k sobě postupně nacházejí cestu, a nakonec se z nich stanou přátelé. Do jejich rozhovorů ve filmu vstupují dějové události, které zásadně ovlivnily život a práci Komenského,“ popisuje linii snímku režisér.

Rembrandtův obraz podle znalce (Ernsta van de Weteringa, považovaného za největšího světového experta na Rembrandtovo dílo) zachycuje Komenského. Jde o olejomalbu na plátně nazvanou Portrét starého muže (někdy Starý rabín) z roku 1665, která od počátku 18. století patřila do sbírky slavného rodu Medici. Florentská galerie Ufizzi obraz koupila v roce 1922, foto galerie Ufizzi 

Jak to bylo s Rembrandtem

Setkání Komenského s Rembrandtem zakomponoval do svého životopisného opusu Putování Jana Amose už v roce 1983 režisér Otakar Vávra. Tento nepříliš vydařený film vzbuzoval po svém uvedení spíše úsměvy, byl na svou dobu zcela nemoderní, ústřední postava byla sošná a bez života, ač Ladislav Chudík herecky dělal, co mohl. Setkání s jinými velikány doby působilo ve filmu nevěrohodně a školometsky, jako by jen za každou cenu chtělo být řečeno, že Komenský se vyrovnal všem kulturním osobnostem té doby. Po dalším historickém zkoumání však bylo dokázáno, že Rembrandt Komenského skutečně portrétoval, o obou mužích toho dnes víme díky studiu pramenů mnohem více, a tak bylo možno pro film Jako letní sníh fabulovat příběh o jejich potkávání, při němž vzájemně konfrontují nejen své povahy, ale především své pohledy na svět.

Tvůrci nového dokudramatu si nechali záležet na věrně dobově vystižených kostýmech i rekvizitách. Dokonce kamera, jak vidno, se snaží o ´holandský vizuál´ 

Síla a láska

Do koprodukce snímku vstoupila ČT prostřednictvím Tvůrčí producentské skupiny náboženské tvorby Patricka Diviše. „Naším hlavním úkolem bylo, aby Komenský vystoupil z nudných učebnic jako muž, který svým myšlením předběhl dobu. Jako člověk nezdolné vůle, víry v Boha, vášnivý, plný lásky, kterého nezlomily ani ty největší rány osudu. A že jich během svého života zažil hodně, včetně ztráty nejbližších milovaných bytostí,“ říká kreativní producent Patrick Diviš. Proč snímek nese název Jako letní sníh? Komenského doufání a sny o štěstí se často měnily ve zklamání a jednou dokonce napsal: „Jako sníh v létě, tak se nám rozplynulo to naše štěstí…“. Ale stále šel kupředu. „Nevzdával to. Chtěl pomáhat lidem, miloval je,“ uzavírá Lubomír Hlavsa.

Komenského život byl poznamenán řadou tragédií, přesto nerezignoval

Dokudrama velkorysé produkce

Vedle klíčového dramatického dialogu mezi Komenským a Rembrandtem film přináší i pohledy na dobu a životní osudy Komenského. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy i v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem ´škola hrou´. Epizody ze života Komenského ukazují, že byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, láskyplným, sužovaným osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta.

Slavný Rembrandt v podání Igora Bareše

Živý odkaz

Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce. Dnešní rozháraná doba si jistě zaslouží připomínat zejména pedagogický odkaz Komenského, který myslel především na budoucnost lidstva a viděl ji především ve vzdělání.

Budoucí dobro člověčenstva

Dovoluji se zde připomenout rodinnou vzpomínku na mého praděda, profesora Jana Václava Nováka, od jehož smrti uplynulo v roce 2020 rovných sto let. Svůj literárněvědný život zasvětil právě Komenskému. Kromě toho, že pro vydání editoval Labyrint světa a ráj srdce a další Komenského spisy překládal z latiny, je také autorem pozoruhodného literárně historického dílka Jan Amos Komenský, pracovník o budoucí dobro člověčenstva, vydaného v roce 1920. Už z názvu je patrné, jaké hodnoty v díle Komenského J. V. Novák akcentoval. Tím, že sám byl dlouhá léta pedagogem na Křemencově gymnáziu v Praze, znamenal pro něj odkaz učitele národů především vizi pro budoucnost dalších generací studentů a jejich učitelů. V jeho slovech nalezneme vodítka pro pedagogickou činnost nečekaně použitelná i pro svět 21. století, neboť poutavé zprostředkování moudrosti předků bude vždy základem pro její rozvíjení a pokrok v myšlení i vědecké práci.

Vložil: Ela Nováková