Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Smečka válečných psů táhne městem, z něhož zbyly jen ruiny, a likviduje poslední jednotky Islámského státu. Premiéry Pavla Přeučila

10.12.2020
Smečka válečných psů táhne městem, z něhož zbyly jen ruiny, a likviduje poslední jednotky Islámského státu. Premiéry Pavla Přeučila

Foto: Netflix (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Když měl na závěr loňského festivalu v Benátkách svou světovou premiéru film Mosul (v popředí na snímku americký herec iráckého původu Suhail Dabbach), vyvolal osmiminutový standing ovation (potlesk vestoje) publika. Nyní si ho můžete pustit na Netflixu

O válce v Iráku a boji s Islámským státem už byla natočena celá řada filmů, ale jen pár z nich vypráví o těchto dramatických událostech přímo z pohledu iráckých vojáků. Zatím asi nejlepší z nich je nedávná novinka, uváděná nyní na Netflixu pod stručným názvem Mosul. Prvotina režiséra Matthewa Michaela Carnahana vypráví příběh irácké skupiny SWAT, která putuje do centra kompletně zničeného města na záhadnou misi. Cestou zachrání mladého iráckého policistu, který se stane novým členem jejich bojové jednotky.

Sledujeme příběh mladého iráckého policajta Kawa (Adam Bessa), uvězněného ve zřícenině domu se svým kolegou při přestřelce s bojovníky Islámského státu, jehož síly v posledním, zoufalém odporu opouštějí město. V posledním okamžiku dvojici zachrání jednotka tajemných bojovníků SWAT a její velitel Jasem (Suhail Dabbach) mu dává překvapivou nabídku: připoj se k naší misi a staň se součástí nejtvrdšího bojového jádra likvidátorů ISIS v Mosulu. Kawa souhlasí více méně ze zvědavosti, protože jej zajímá, proč se bezhlavě vrhají do těch nejnebezpečnějších akcí, zda tolik touží vyhnat ISIS nebo pomstít své vyvražděné rodiny. Jasemovi bojovníci se mu zprvu vyhýbají, protože mu nedůvěřují. Existuje totiž možnost, že by mohl být utajeným pěšákem ISIS.

 

Kdo z nich se dožije konce filmu? A kdo z nich se dožil konce příběhu, podle něhož byl film natočen... Hádáte správně

Podobnost čistě náhodná

Při sledování filmu se mi vybavily jiné americké filmy Extrakce (2013), Černý jestřáb sestřelen (2001) nebo výborný izraelský seriál Fauda (2015 – 2020), zpracovávající obdobná témata. Nicméně i když je Mosul stejně akční, plný bojových akcí, je to úplně jiné kafe než například citovaný Černý jestřáb sestřelen. Za prvé, celý film je komplet v arabštině, ale nenechte se titulky odradit, i když to bude vyžadovat více pozornosti, abyste se naplno ponořili do drsného, často vášnivého příběhu, který se odehrává na obrazovce.

Navíc, Carnahanovi se podařilo vytvořit příběh, vyhýbající se současným běžným klišé, která dnes najdeme v každém druhém americkém válečném filmu. Nejsou tu žádní američtí superhrdinové, kteří by přispěchali zachránit domorodé chudáky v poslední chvíli, ba právě naopak, film nevyznívá pro Američany zrovna příznivě. Členy bojové jednotky SWAT, kteří jsou určitým způsobem vyvrženci i pro irácké orgány, neukazuje stále jen v příznivém světle, ale přestavuje je jako skutečné drsňáky, kteří se s bojovníky ISIS nijak nemazlí, ale bez milosti je vraždí. Film má navíc silný náboj autentičnosti, a to vzhledem k tomu, že jeho příběh je založen na skutečné události.

 

Režisér Matthew Michael Carnahan při natáčení (vpravo), uprostřed je zachycený i kameraman Mauro Fiore

Film se zrodil z novinového článku

Mosul je druhé největší město v Iráku, v roce 2014 byl dobyt Islámským státem, a stal se jeho hlavní baštou až do roku 2017, kdy se navrátil Iráčanům. Nemalou zásluhu na jeho dobytí a porážce ISIS měl právě speciální tým SWAT, vzniklý v provincii Ninive. O jeho bojích vyprávěl nenápadný článek, popisující poslední chvíle ISIS v Mosulu, uveřejněný v novinách New York Times. Matthew Michael Carnahan, scenárista, který má za sebou scénáře řady především akčních či válečných filmů, jako Hrdinové a zbabělci (2007), Na odstřel (2009), Deepwater Horizon: Moře v plamenech (2016) nebo 21 Bridges (2019), se námětu chopil a nejenže napsal scénář, ale poprvé zasedl i do režisérského křesla, což mu posvětili i známí producenti filmu, Joe a Anthony Russovi. Jedinečnost filmu spočívá i v tom, že i když byl natočen v americké produkci, jde o příběh vyprávěný očima Iráčanů, natočený s arabskými herci. Jde tak v podstatě o první irácký film, který Netflix uvádí.

Dvě nejvýraznější postavy

Mosul je válečný film, který napravuje náš, mnohdy médii vykonstruovaný pohled na většinu válečných střetů na Středním východě. Na síle filmu se asi nejvíc podepsali představitelé hlavních rolí Adam Bessa a Suhail Dabbach. Ten, jako major Jasem, patří podle mne k nejzajímavějším postavám filmu. Vystupuje jako rozený vůdce, který svým mužům důvěřuje a zároveň k nim má jakýsi otcovský vztah. Má i své problémy, mezi něž patří jeho podivná mánie uklízet i v ruinách rozbořených domů odpadky, což působí jako jistá metafora potřeby vyčistit svůj svět. Bohužel ho tahle mánie nakonec přijde draho.

 

Tuniský herec žijící ve Francii, Adam Bessa (na snímku vpravo), hraje mladého kurdského policistu Kawu. Herec se musel kvůli roli naučit mluvit iráckým arabským dialektem s kurdským přízvukem

Zvláštní je sledovat i Bessu, jako mladého policistu Kawu, který se postupně proměňuje z nesmělého ucha v drsňáka, vrhajícího se ve snaze získat si důvěru svých nových spolubojovníků bezhlavě do těch nejnebezpečnějších akcí. Rychle se adaptuje do situací, které nikdy nezažil a bez větších emocí přijímá i krvavé způsoby pomsty svých kolegů na bojovnících ISIS.

Cesta s vidinou smrti

Celkový dojem z filmu umocňuje i kamera Maura Fioreho, střídajícího klasickou statickou kameru s divokými záběry, pořízenými ruční kamerou, oddělující zlomové, psychologické scény od těch ryze akčních. Chvílemi sice působí film jako velký zmatek, ale ve zmatku se tehdy nacházelo celé válkou zmítané město Mosul. Město, kde mnohdy nebylo jasné, kdo je nepřítel a kdo přítel, město, z něhož zbyly jen ruiny, jimiž se prodírá opuštěná jednotka, bojující o každou ulici, o každý dům. Vědí, že je nejspíš čeká smrt a ta si také vybírá jednoho po druhém. Vědí, že se nemohou spolehnout ani na pomoc pravidelné irácké armády, protože jsou považování za odpadlíky, ani na pomoc Američanů, protože vědí, že jejich případný letecký zásah by zlikvidoval i zbylé civilní obyvatele.

 

Suhail Dabbach, který hraje majora Jasema, je původem z Iráku, ale od roku 2008 žije v USA. Tam právě začal svoji hereckou kariéru, měl například malé komparzní role v oscarovém snímku Smrt čeká všude nebo ve filmu Whiskey Tango Foxtrot. Role Jasema je ale zatím jeho největší

Skryté tváře nepřátel

Mosul je film, který bychom mohli nazvat akčním dramatem. Neexistuje v něm žádná obvyklá heroizace hrdinů, ani jeden jediný hlavní hrdina. Nenajdeme v něm ani žádný přehnaný patriotismus. Nedělá z války jakési dobrodružství pro velké kluky, což je pro mnoho současných filmů dost příznačné. Tady jde v určitém slova smyslu o válku partyzánskou. Jeho tón je smrtelně vážný. Jeho cílem je zdůraznit hrůzy války a terorismu, jak jsme to mohli vidět v mnoha válečných filmech, ale bez jakýchkoliv příkras. Jednotka hrdinů postupuje městem, překonává jednu překážku za druhou, pokaždé za to zaplatí vysokou cenu. Zajímavým aspektem je to, že nepřítel má téměř stále jakousi abstraktní podobu. Tváře bojovníků ISIS nikdy nevidíme jasně, vždy se jen tak mihnou, jako by byl Islámský stát cizí entitou, zlem, které je všude kolem, ale je neidentifikovatelné.

Bojují za budoucnost svých dětí

Členové SWAT připomínají spíše skupinu duchů, vyvrženců, kteří se omítli podřídit rozkazům vlastního velení. Tvoří kompaktní smečku, jdoucí za svým cílem, který se dozvídáme vlastně až v posledních minutách filmu. Vojáci jsou připraveni zemřít jeden pro druhého, zemřít pro společnou věc. Neštítí se používat ani ty nejkrvavější metody, aby dostali zpět svoji zemi, svůj domov, své rodiny. To je nakonec i hlavní myšlenka filmu, rodina jako symbol čistoty, která má být postavena proti temnotě ISIS, rodina jako důvod, pro který stojí za to obětovat i vlastní život.

 

Film se natáčel v Marrákeši v Maroku

Závěr filmu je překvapivý a někomu může připadat jako typický hollywoodský happyend, ale není to tak. Těmhle drsným chlapům jde o budoucnost, kterou vidí hlavně ve svých dětech. Není divu, že film Mosul získal obrovský ohlas v mnoha arabských zemích a je považován za jakýsi pomník odbojové skupině odvážných mužů, kteří padli v boji za svobodu.

 

Vložil: Pavel Přeučil