Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Nejhorší na nové ´dánovce´ je fakt, že se to skutečně stalo. Klubko zmijí je fantastické

29.11.2020
RECENZE Nejhorší na nové ´dánovce´ je fakt, že se to skutečně stalo. Klubko zmijí je fantastické

Foto: Youtube / repro

Popisek: Ernest Valko

Minule jsem nad Dominikem Dánem trochu ohrnul nos. Myslím, že právem. V případě jeho aktuální prózy to neudělám ani v nejmenším. Klubko zmijí (Klbko zmijí, 2020) vychází v Česko – Slovensku v témže roce, což kvituji víc než kdy jindy. Důvodem je aktuálnost.

Zase jsem se do knihy Slovartu v překladu Jana Hanzlíka ponořil, ani nevím jak. Dokonce jsem si kvůli ní nechal utéct šipky, což se stává málokdy. Zprvu jsem se výsostně bavil. Do monstrózní a překrásné bratislavské vily dorazí dvoučlenná hlídka poté, co jim z ústředí přiletí informace, že se v ní střílelo. Měl by tam být pachatel i oběť.

Chlapci cestou na místo vyslechnou laškující pár v autě, potkají majitele domu, který jim barvitě, byť překotně líčí, co se v posledních desítkách minut stalo. Prý je ten parchant nahoře, tak tam uniformovaný pár vyrazí. Když se vrátí, pán domu nikde. Hledají, hledají, ale marně. Po chvíli se zeptají té dříve zpovídané laškující dvojice. Dívka řekne, že majitel právě odešel, že je míjel. „Asi se pomát´, to se stává," usoudí nižší šarže.

Jenže po ohledání místa činu přijde zvrat.

Muž, který odkráčel, rozhodně není majitelem vily. Ten totiž leží nahoře v posteli v tratolišti krve s dvěma kulkami v těle. A pointa je na stole. Kdo teda odešel? Je vůbec možné, aby byl vrah takhle drzý, přitom suverénní? Jak říkám, úvodní pointa se mi strašně líbila. Mrtvý byl posléze identifikován jako státní prokurátor Kučma. Ani to mě netrklo. Až do chvíle, kdy se na scéně zjevila jeho žena a mrtvého oslovila jménem: Ernest. Byl jsem doma.

Vražda Ernesta Valka v roce 2010 skutečně otřásla Slovenskem víc než běžné násilné delikty páchané tamními organizovanými skupinami. Valko byl respektovaný československý právník a politik, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za legendární Verejnosť proti násiliu (VPN) a jediný předseda československého federálního Ústavního soudu. Jeho vražda byla, co si pamatuji, nakonec uzavřena jako nešťastná náhoda. Že prý doma narazil na lupiče, který ho popravil, zjistila tamní policie cirka po sedmi, osmi letech. Bohužel jsem neviděl spis ani soudní odůvodnění, tedy se mohu jen domnívat, že měl vilu opevněnou tak, jak Dán popisuje, že se často bál o život, že byl pod tlakem kvůli soukromému vyšetřování, jež vedl na elitu Slovenska.

Politici, lobbisti, policisté. Důkazy, vztahový pavouk, odposlechy. Klubko zmijí.

I přesto musím Dánův román označit za utopický. Pakliže by šlo všechno takto krásně a rychle vyřešit a uzavřít, bylo by to skvělé. Jenže ono to tak není.

 

Logické postupy policistů při rekonstrukci mordu byly snad nejlepší, jaké jsem u autora kdy četl. Krok po kroku opakovali, co bylo operačnímu oznámeno, jak vrah postupoval, s jakým cynismem a s jakou odvahou se vydával za mrtvého. Právě zmíněné pasáže zaslouží metál. No a v paralelním příběhu se potkáte s majitelem baru, jež se časem stává víkendovou hernou. Jednoho večera je provozovna přepadena, majitel bez milosti popraven k čelu přiloženou pistolí. Taky v tomto případě si Dán patřičně vyhrál s představivostí. Ani byste nevěřili, jak sugestivně působí přepisování sledování videozáznamu vraždy. Sotva jsem vnímal čas.

Potom, když přijdete na to, co oba skutky spojuje, s jakou drzostí se na Slovensku chovají ti mocní, dochází ke katarzi, zatýkání, obvinění. Zaradujete se. Alespoň všichni, kteří tamní politickou situaci nesledují. Happy end. Dominik Dán ví své. Proto chápu, že poslední stránka končí až zvráceným rozhovorem mezi státní správou (okresním státním zástupcem) a jistým podnikatelem. Stačí znát jeho křestní jméno. Jistý Marian...

Dominikán Dán poutavě a na reálném základě vylíčil skutečnosti, o nichž si Slováci roky šeptají. Důkazy chybí. Už nyní podle mých informací tvoří další knihu s názvem Ve stínu (V tieni). Třeba se i z ní něco dozvíme o lidech, jakými jsou Miky Č., Robert F. a nad nimi čnící Juraj Š... Nechám se překvapit.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace