Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Věda a vědci v soukolí sovětského mocenského aparátu aneb Příběh triumfu a tragédie, 1905 – 1953

09.11.2020
Věda a vědci v soukolí sovětského mocenského aparátu aneb Příběh triumfu a tragédie, 1905 – 1953

Foto: thefamouspeople.com

Popisek: J. V. Stalin

Očekávalo se od nich, že vyřeší všechny problémy zbídačené země. V roce 1953 tak měl Sovětský svaz nejpočetnější a nejlépe financovanou vědeckou obec. Jenže… Tristní nahlédnutí do jejího zákulisí vydalo nakladatelství Vyšehrad:

Bizarní příběh zbídačelých studentů, profesorů a šarlatánů, kteří se na počátku 20. století spojili se selhávající sovětskou vládou, aby vytvořili světovou supervelmoc. Od vědeckých oborů, sužovaných strachem z Velkého vědce Stalina, se očekávalo, že vyřeší kritickou situaci země: hlad, sucho, válku a bující alkoholismus. V roce Stalinovy smrti (1953) tak měl Sovětský svaz nejpočetnější a nejlépe financovanou vědeckou obec v historii, která byla jeho chloubou i terčem posměchu zbytku intelektuálního světa.

 

Stalin a vědci

 

Simon Ings je anglický prozaik a odborný žurnalista, žijící v Londýně. Napsal řadu románů, povídek a novinových článků, působí také jako editor v časopise New Scientist. Je autorem odborné monografie o zraku The Eye: A natural History (2006), která komplexně popisuje chemické, fyzikální a biologické procesy v oku.

Autor: Simon Ings
Překlad: Olga Walló
Žánr:
historie, historie oborů, politika
Nakladatelství:
Vyšehrad

Ukázka z knihy:

Car Alexandr II., úspěšný vojevůdce a diplomat, toužil svou zemi modernizovat. Když nastoupil v roce 1855 na trůn, reformoval armádu, administrativu, daňový systém a pobídl Rusko k industrializaci. Alexandrova snaha pohnat svou zemi kupředu dospěla ke katastrofálnímu nezdaru v roce 1861, kdy „osvobodil“ dvacet milionů nevolníků a uvrhl je tak do bídy a bezdomovectví. Car se stal terčem početných pokusů o atentát, z některých tak tak vyvázl, nakonec byl zavražděn.
Mikuláš II. nastoupil na trůn roku 1894, v době, kdy prudce se rozvíjející industrializace přinášela do Ruska revoluční socialistické hnutí.
V roce 1905 podpora již tehdy nepopulární vlády po řadě trapných vojenských porážek klesla na minimum. V Sankt Petěrburgu pálilo vojsko na mírovou demonstraci, což rozpoutalo „liberální“ revoluci.
První světová válka přinesla další krizi a odhalila katastrofální způsob, jakým Rusko spravuje své přírodní zdroje. Válečné ztráty a neúroda způsobily zhroucení hospodářství a v Sankt Petěrburgu – nyní přejmenovaném na Petrograd – vypukly nepokoje.
Mikuláš II. se 2. března 1917 vzdal trůnu a byla vyhlášena chabá prozatímní vláda. Dne 7. listopadu dobyli moc bolševici, v jejichž čele stál Vladimir Iljič Uljanov (Lenin). Neovládali však zdaleka celou zemi, vypukla hořká občanská válka. V roce 1922 bylo Rusko zdevastováno boji, masovými popravami a – co bylo nejhorší – hladem. Krize dala vzniknout mnoha mimořádným vědeckým kariérám, o nichž vyprávíme v této knize.
Leninova Nová ekonomická politika (NEP), zavedená roku 1921, uvolnila tlak revoluční vlády na hospodářství, v omezené míře znovu zavedla soukromé podnikání a zahájila období mimořádných sociálních a kulturních změn. Stalinův vlastní syn navštěvoval školu, kterou vedly psychoanalytičky Sabina Spielreinová a Věra Schmidtová. Alexej Gastěv, básník a vůdčí duch programu industrializace Ruska, učil desítky tisíc lidí precizní pásové výrobě. Jeho kolega Izák Spielrein, Sabinin bratr, založil v Rusku „psychotechnickou“ společnost, věnovanou fyzické a psychofyzické emancipaci pracujících. Lev Vygotskij a jeho spolupracovníci Alexandr Lurija a Alexej Leontěv zahájili závratně ambiciózní projekt přebudování psychologie od základů. Skupinová víra v praktickou klinickou zkušenost je vedla z úrazového oddělení k péči o sirotky a od vynálezu detektoru lži až k expedicím do nejvzdálenějších částí Uzbekistánu.
Po Leninově smrti v roce 1924 zmítal komunistickou stranou nelítostný boj o moc. Leninovy předpokládané nástupce, včetně Trockého, postupně vytlačil na okraj a posléze zničil muž, který v revoluci roku 1917 nesehrál nijak klíčovou úlohu. Pravda, Josif Stalin byl jedním z hlavních agentů bolševiků na Kavkaze. Organizoval paramilitární jednotky, bojůvky, šířil propagandu a získával peníze pomocí bankovních loupeží, únosů, vymáhání výkupného a vydírání. V roce 1922, když se stal generálním tajemníkem komunistické strany, nebyla tato funkce pokládána za nijak významnou. Stalin si však rázem povšiml, že z této pozice může kontrolovat veškeré vládní záležitosti. Vybudoval si mocenskou základnu, z boje o moc se vynořil vítězně a vládl Rusku další čtvrt století. Stal se jedním z nejmocnějších a nejvražednějších diktátorů historie.
Stalin zrušil Leninovu Novou ekonomickou politiku a nahradil ji shora diktovanými pětiletými hospodářskými plány. Pro některé vědecké obory to bylo dobré, zaručovalo jim to zdánlivě neomezené financování. Pro jiné to znamenalo zkázu.
Průmyslový rozvoj byl hnán dopředu závratným tempem. Stalinská represe vytvořila obrovský systém pracovních táborů, spravovaných státem; byly známy svým akronymem: GULAG. Práce trestanců, zejména na Sibiři, se stala podstatnou složkou industrializačního úsilí. Gulagy prošlo okolo osmnácti milionů lidí, systém se stal jakýmsi temným zrcadlem státu. Pyšnil se svým vlastním hospodářstvím a pyšnil se také svou vlastní vědou. Někteří vědci světového významu budovali své dráhy ve „výzkumných vězeních“.
Nakonec rozhodovala pouze poslušnost. Stalin byl přesvědčen, že věda má sloužit státu. „Čistý výzkum“ nebyl v jeho očích jenom samoúčelnou slabostí. Byl kontraproduktivní. Byl sám o sobě škodlivý. I když Stalin do vědy riskantně investoval, mnozí jednotliví vědci byli na jeho pokyn vyhozeni z práce, uvězněni a zavražděni. Ergonomové a průmysloví psychologové mizeli beze stopy. Psychoanalýza se ocitla mimo zákon. Genetici, botanici a agronomové strádali v gulazích rozesetých po celém Sovětském svazu.
Ještě větší škody napáchal státní postoj k úřední správě. Instituce byly vzájemně slučovány a centralizovány až do stadia, v němž si ve snaze, aby nepřišli o místo, šli všichni zaměstnanci vzájemně po krku. Kupodivu nikdo nepřišel s myšlenkou povinného věku odchodu do penze. Kdo se ocitl v situaci, že získal moc a mohl ji uplatňovat – mluvíme o profesorech, ne o ministrech – držel se jí zuby nehty. Celé disciplíny spolu válčily. Fyziologové osočovali psychology. Patologové z laboratoří udávali kliniky.
V roce 1953, kdy Stalin zemřel, se Sovětský svaz pyšnil největším a nejlépe financovaným systémem vědeckých institucí v dějinách. Byl chloubou i terčem posměchu intelektuálního světa…

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace