Ostré lokty nás před stresem a nemocí neochrání. Výpověď profesora Pavla Koláře v Mistrech medicíny. TV glosář Ely Novákové

Foto: ČT (stejně jako další snímky v článku)

Popisek: Profesor Pavel Kolář v televizním dokumentu na ČT2

Doktor v bílém plášti. Pro někoho autorita, pro jiného strašák. Kolik lidského zůstává v lékařských kapacitách, když se denně potkávají s nemocí i se smrtí? Medailony našich předních lékařů a lékařek přináší Česká televize v třináctidílném seriálu Mistři medicíny.

Inspirací pro nový cyklus České televize byla kniha Labyrint pohybu profesora Pavla Koláře, jehož příběh vypráví hned první díl. „Divák by se měl o jednotlivých oborech něco dozvědět, zároveň bychom mu osobnosti rádi přiblížili i po lidské stránce. Jsou to vesměs šarmantní a zábavní lidé, se svými zvláštnostmi a koníčky, kterým nechybí smysl pro humor,“ říká režisér Viktor Polesný, který natočil celkem šest z třinácti portrétů. Další díly si rozdělili Oskar Reif a Kamila Vondrová.

Logo pořadu

Lékař je také člověk

„Co doktor, to osobnost. Když jsme tento cyklus připravovali, chtěli jsme ukázat, jak důležitý zůstává i přes seberychlejší vědecký a technologický pokrok vztah mezi lékařem a pacientem. Jak pomáhá osobní zaujetí, komunikace, úsměv, pochopení. Mezitím se lékaři a zdravotníci stali skutečnými novodobými hrdiny. Byli jimi vždycky, ale nyní si toho, doufám, budeme mnohem více vážit,“ doplňuje kreativní producentka cyklu Alena Müllerová. 

Tělo vnímá i poslepu

Pavla Koláře přivedla k fyzioterapii vlastní zkušenost z vrcholového sportu. Maminka mu nechtěla dovolit fotbal a nasměrovala ho ke gymnastice, jenže jeho tělo nebylo úplně dobře nastavené pro tento sport. Dosáhl vrcholové úrovně, ale přicházela zranění. „Naučil jsem se na sport dívat pohledem zraněného sportovce díky vlastní zkušenosti,“ vysvětluje jeden z důvodů, proč se mu do péče svěřují špičky naší atletiky, lyžování, tenisu i fotbalu a hokeje. Mnoho z nich mu vděčí za zdraví i za své nejlepší výkony. Není to ale jen tím, že dokonale zná, jak mají správně fungovat svaly a klouby. Především jde o schopnost vnímat člověka jako celek. 

Vzpomíná na své učitele, z nichž každý mu předal nějaké poučení. Profesor Lewit diagnostikoval především hmatem. „Měl tak vycvičené prsty, že rozpoznal vlas pod listem papíru,“ vzpomíná Pavel Kolář. „Poznal tak každý rozdíl v napětí svalů, každé posunutí nesprávným směrem.“ Profesor Vojta k tomu přidával nutnost naučit se vnímat nemocné tělo jako celek, zapojit při vyšetření cit. Učil studenty při vyšetřování nemocného přivřít oči, uvolnit se a napojit se na pacienta, abych sám lékař cítil, kde je problém. K tomu připočtěme celoživotní přijímání nových informací, využívání nejnovějších diagnostických i léčebných metod a jisté vizionářství, neúnavné průkopnictví.

Profesor Kolář sám trpí Bechtěrevovou nemocí

Jen díky tomu se Pavlovi Kolářovi podařilo v Motolské nemocnici zřídit spinální jednotku (rehabilitační oddělení pro nemocné po úrazech páteře) jako součást kliniky fyzioterapie a dětskou rehabilitační kliniku. Obě oddělení jsou zcela unikátní, prosadit jejich zřízení v České republice stálo nemalé úsilí. Pavla Koláře zná veřejnost hlavně jako fyzioterapeuta sportovců, jeho hlavní specializací je ovšem právě práce s dětmi postiženými vrozenými vadami. V dokumentu vidíte správné a nesprávné pohybové chování šestitýdenních kojenců. Při pohledu na urostlého chlapa, který drží na dlani křehké dětské tělíčko, se člověku až tají dech. 

Tělo nejsou jednotlivé orgány

V knize Labyrint pohybu vysvětluje Pavel Kolář široce podstatu komplexní medicíny. V dokumentu samozřejmě záběr nemůže být tak široký, přesto shrnutí srozumitelné a jasné. „Když vás bolí záda, není to případ jen pro neurologa, ale také pro neurochirurga, internistu a někdy i psychiatra. Pak tu musí být někdo, kdo tato úzce specializovaná vyšetření spojí dohromady, vytvoří průsečík, v jehož středu je samotný pacient.“ Organismus podle uznávaného fyzioterapeuta nejsou jednotlivé orgány. Ty jsou zakomponované do složitého organismu lidského těla a musí správně spolupracovat, fungovat komplexně. Tento způsob přístupu k léčení je v posledních letech popularizován, bohužel úzká specializace lékařů a klinik mu vždy úplně nepřeje. To ale neznamená, že pacient se ho nemůže dožadovat sám. A hodně máme každý sám ve svých rukou. „Člověk musí nést vlastní odpovědnost za svůj zdravotní stav,“ shrnuje tento faktor Pavel Kolář.

Profesor Kolář není jen lékař slavných sportovců, jako třeba oštěpaře Jana Železného 

Nálada v době koronavirové 

Profesor Kolář neúnavně pracuje mnoho hodin denně. „Když máte takto nastavený pracovní život, musí to být vyváženo jistou spiritualitou, musíte věřit ve své konání,“ říká. Sám si nese životem svůj kříž bolesti, protože již v mládí mu byla diagnostikována Bechtěrevova choroba, onemocnění páteře, které vede často k omezení pohybu. Na nemoc není lék, jedinou terapií je pacientova disciplína a pravidelné cvičení. Pavel Kolář chodí každý den v pět hodin ráno plavat do jezírka. „Často se mi nechce, ale vím, že musím,“ svěřuje se. Pak začíná náročný pracovní den, často protažený do večerních hodin. V pohotovosti na telefonu je vlastně pořád. Při tak náročném pracovním rytmu vychoval tři děti. „Asi jsem byl často moc přísný, vím to,“ svěřuje se v medailonu divákům a vysílá evidentně i možná opožděný vzkaz svým dětem. Rodina mu poskytuje pevné zázemí a on si je ho plně vědom.

Pomohl zřídit v Motolské nemocnici i dětskou rehabilitační kliniku

Poskytne nám Pavel Kolář návod, jak si zachovat zdraví? „Každá nálada se zobrazí v produkci hormonů a tím ve schopnosti imunitní odpovědi našeho organismu. Koronavirová krize ukázala, jak jsme strašně křehcí. Způsob života, blahobyt, nás velice oslabuje. Stres prožíváme při rozbité pračce nebo prasklé žárovce.“ Tak jako otužujeme tělo, aby si zvyklo na chlad i horko, tak jako je důležité, aby se dítě potkalo s různými viry a bakteriemi, aby si vytvořilo protilátky, musíme se také naučit zvládat stresové situace. „Očkovat se stresem proti stresu,“ napovídá lékař. Když se naučíme zvládat banální stresové situace s nadhledem, aniž by nás úplně vykolejily, zvládneme potom i skutečně těžké situace.   

„Naše odolnost nepotřebuje jen zdravý způsob života, dobrou stravu, dostatek pohybu, vysoké sebeuvědomění a ostré lokty. Abyste byli odolní proti stresu, potřebujete oporu v nějaké spiritualitě, životní filozofii. Člověk musí v sobě mít lásku a soucit, jinak bychom byli společnost individualistů. Bez této integrační roviny společnost jako celek nemůže fungovat,“ zakončuje svou výpověď Pavel Kolář. Toto memento bychom si pro udržení duševního a tělesného zdraví měli denně opakovat všichni, ať už žijeme kdekoliv a naše společenské postavení je jakékoliv. Je to vlastně tak jednoduché – láska, soucit, sounáležitost.

Uvidíme i portrét neurochirurga Vladimíra Beneše 

Další lékaři ´v županu´

V dalších dílech Mistrů medicíny se setkáme s neurochirurgem Vladimírem Benešem, primářkou infekční kliniky nemocnice Na Bulovce Hanou Roháčovou. Do konce letošního roku uvede Dvojka České televize vedle výše zmíněných lékařů ještě portréty ortopeda Pavla Dungla a Lukáše Horčičky, který se dlouhodobě zabývá léčbou inkontinence. Další mistry medicíny, včetně hrudního chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho, urologa Marka Babjuka nebo dermatoložky Moniky Arenbergerové, uvidíme příští rok.

Vložil: Ela Nováková