RECENZE Tleskám, chválím, velebím. Mizející dívky od Lisy Reganové
07.11.2020
Foto: Amazon
Popisek: Lisa Regan
VIDEO Po řadě týdnů jsem si přečetl doslova a do písmene kouzelnou knihu. Její hlavní hrdinka je tak vymodelovaná, že by se líbila i Keplerům. Zločiny jsou autentické, chování postav jakbysmet. Dialogy mě bavily, kniha se četla prakticky sama a pokora, s jakou Reganová nabádá čtenáře v doslovu, je úctyhodná. Ale od začátku.
Každý v malém, ospalém americkém městečku Denton hledá sedmnáctiletou Isabelle Colemanovou. Všechno, co zatím našli, je její poničený mobilní telefon. A pak také další dívka, o které ani nevěděli, že ji mají hledat. Tato nebohá, zatím bezejmenná a tajemná dívka, je zcela otřesená a naprosto vůbec nereaguje na dění a svět kolem sebe. Všechno, co v tuto chvíli detektiv Josie Quinnová může použít jako vodítko, je jméno: Ramona.
Josie (zkráceně Jo), která je právě v té době suspendována, bere pátrání do svých rukou. Jméno Ramona vede k dalším důkazům, které tyto dvě dívky spojují. Ví, že začíná zoufalý závod s časem, jehož cílem je najít Isabelle živou, a obává se, že mohou existovat také další dívky.
Především chci říct, jak mě zaujalo, že Mizející dívky provází viditelná mediální kampaň. Na to, že před sebou máme českou prvotinu autorky, jde o celkem odvážný čin. Je však vidět, že titíž redaktoři nakladatelství Cosmopolis (Markéta Šlaufová) mají stejný cit, jaký bych měl po přečtení originálu rukopisu já. Ta knížka totiž nemá slabých míst a kombinuje ryzí lidskost a pochopitelnost de facto v každém tahu.
Největší překvapení pro mě představuje hlavní postava. Tou je bezdětná, ambiciózní, ale především chytrá, urputná a vytrvalá Josie. Jelikož knihu napsala žena, můžete se spolehnout na několik erotických scén, současně s tím na popis jiných dívek (zejména výšku jejich postavy by chlap vážně neřešil). Nebylo by na tom nic světoborného, pokud by vám ta udatná žena nevlezla do hlavy už po prvních pár stránkách. Přídavné jméno urputná je opravdu na místě, navíc dvakrát podtrhávám.

Celý děj se odehrává v malém městě o velikosti okresního Jičína. Pár hodin od Philadelphie, kde spisovatelka žije a tvoří. Klíčovou dějovou linku zprvu zabírá pátrání po zmizelé dívce. Když je suspendovaná policistka na pumpě a sleduje zprávy, přiřítí se odněkud auto, v něm pár postřelených gangsterů a mezi nimi středoškolský učitel dějepisu. Jistě, z té samé školy, kam docházela pohřešovaná. První dobrá zápletka vede k další. Na konci celé mašinerie událostí zjistíte nejen to, že všechno bylo jinak, ale především pochopíte, co znamená rozlišovat mezi dobrem a zlem.
Spolu s tím chtěla Reganová ukázat na silná pouta (bývalý manžel) a ospravedlnitelnost jednání (rána loktem matce, která své dítě nabízí za pár gramů hašiše). Pevná vazba byla čitelná taky u figury staré babičky. Těch postav není mnoho, ale radil bych si je v úvodu zapsat: ex, současný přítel, jeho ex, pohřešované, policisté, všehoschopná novinářka, škola, rodina. Po tomto se vám bude mozaika skládat mnohem líp, hlavně v závěru, kde je těch věcí ažaž a událostí rovněž.
Celkově jsem měl z Reganové českého debutu hrozně příjemný pocit. Slabinu jsem našel pouze v jedné scéně, kdy Jo postřelí kolegu, aby někoho osvobodila. Tohle mi přišlo přitažené za vlasy. I průstřel ramene, zdánlivě neškodný, může nechat hodně citelné stopy. Ale jinak bych negativně nehodnotil nic. Věřil jsem dialogům, věřil jsem veliteli místního oddělení, věřil jsem paradoxně i důvodům únosů...
Ve všech směrech jde o skvělou knihu v překladu Kateřiny Elisové. Doporučuji, chválím.
Vložil: Zdeněk Svoboda