Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Reniin deník. Život dospívající dívky ve stínu holokaustu. Těžká, přetěžká četba

16.10.2020
RECENZE Reniin deník. Život dospívající dívky ve stínu holokaustu. Těžká, přetěžká četba

Autor: Youtube / repro

Popisek: a začala válka...

Deník 1938 – 1945 Helgy Hoškové - Weissové, Můj Terezínský deník Helgy Pollak - Kinsky, proslulý Deník Anne Frankové nebo anglický titul těch, kteří holocaust přežili, v podobě knihy We Are Witnesses: Five Diaries Of Teenagers Who Died In The Holocaust. Nyní se k nim během Velkého knižního čtvrtku přidává také titul nakladatelství Zeď, v zahraničí abnormálně respektovaný Reniin deník. Jeho stránky budou pro běžného čtenáře hodně těžké, pro ostatní půjde o jasnou volbu, byť na pokračování. Vstřebat to celé naráz by bylo holé šílenství. Důvod?

Každý, kdo otvírá knihu, má většinou jen dva důvody: těší se, jak to dopadne anebo si chce odpočinout. Reniin Deník má k oběma charakteristikám daleko. Už na začátku víte, že četba skončí špatně, hlavní hrdinka zemře, je zavražděna. O oddechové literatuře v období mapujícím několik let jejího života nemůže být ani řeč. Snad jen pro úplné dokreslení řeknu, že byl psán v době, kdy vypukla druhá světová válka. A dodám, že než přejdete k těm řádkům niterných vzpomínek na dětský život, přečtěte si předmluvu (Deborah E. Lipstadt) a úvod (Reniina sestra Ariana), projděte si černobílé fotografie. Pak stačí začít listovat…

6. září 1939: Ve čtvrtek vypukla válka! Nejprve 30. nebo 31. srpna Polsko vstoupilo do války s Německem. Potom Anglie a Francie rovněž vyhlásily válku Hitlerovi a obklíčily ho ze tří stran. Ale on nesedí se založenýma rukama. Nepřátelská letadla neustále přelétají nad Přemyšlí a každou chvíli zní siréna leteckého poplachu. Ale díkybohu zatím žádné bomby na naše město nespadly. Další města jako Krakov, Lvov, Čenstochová a Varšava byla částečně zničena. Ale všichni bojujeme, všichni bojujeme, od mladých dívek po vojáky. Zúčastnila jsem se ženského vojenského cvičení - kopání protileteckých zákopů, šití plynových masek. Sloužím jako kurýr. Mám služby, kdy vojákům podávám čaj. Chodím po městě a sbírám pro vojáky jídlo. Zkrátka bojuju společně s polským národem. Bojuju a zvítězím.

Renia Spiegel se narodila ve východním Polsku v roce 1924. Poslední lednový den roku 1939 si začala psát deník. Když vypukla válka, žila i se svou mladší sestrou v Přemyšli u babičky s dědečkem. Válka ji oddělila od její matky. Město nejprve obsadili Sověti a dospívající dívka pocítila komunistickou brutalitu. Když Německo rozpoutalo válku se Sovětským svazem, obsadili nacisté i Přemyšl. Pro Židy nastala doba temna. Bylo vytvořeno ghetto. V létě 1942 byla Renia nucena se začít ukrývat, aby se vyhnula likvidaci ghetta – deportacím do vyhlazovacích táborů. Jen o pár dní později nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji, bylo ji čerstvě osmnáct let.

...

Renia je mladá dívka, která sní o tom, že se stane básnířkou. Jenže Renia je Židovka, žije v Polsku a je rok 1939. Když Sovětský svaz a Německo přepadnou její zemi, Reniin svět se roztříští. Je oddělena od své matky a její život nabývá nové naléhavosti, když prchá z Přemyšli před bombardováním, přihlíží mizení jiných židovských rodin a nakonec se stává svědkem vytvoření ghetta.

 

Pro velmi znalé bych chtěl upozornit, že tři hodiny jízdy vlakem od polské Přemyšli leží Bełżec, kde nacisté zprvu postavili pracovní (1940), posléze (1941) vyhlazovací tábory a také upozorňuji, že Academia vydává v říjnu první vědeckou monografii věnovanou historii tohoto německého vyhlazovacího tábora, zřízeného v rámci akce ´Reinhardt´. Souvislosti s osudem mladé polské dívenky všem čtenářům rychle dojdou.

Vedle hrůzy války je tu rovněž velká krása, jak Renia začíná nacházet svůj hlas coby spisovatelka a poprvé v životě se zamilovává. Ona a její chlapec Zygmunt si vyměňují první polibek jen pár hodin předtím, než jejich město získají nacisti. A je to Zygmunt, který napíše poslední, srdcervoucí zápis do Reniina deníku. Tento deník, objevený po sedmdesáti letech, je světovými médii označen za klasiku mezi literaturou o holocaustu. Sama Renia Spiegel je označována za ´polskou Annu Frankovou´. Srozumitelnost a dovednost, s jakou je deník napsán, je mimořádným svědectvím o hrůzách války, ale i životě, který může existovat dokonce i v nejtemnějších dobách.

Dopomáhá tomu i rozdělení překladu na prózu a poesii. Té je v deníku mnoho. O překlad veršů se staral David Macháček, o prozaickou část David Weiner. Chyby jsem nenašel, a i kdyby, na celkový dojem by vliv neměly. Ke knize je nutné přistoupit jako ke svědectví o hrůzách holocaustu, o době, kdy židovské obce věřily úředníkům nově příchozího gestapa, jakkoli absurdně to zní…

Osobně bych titul zařadil do povinné literatury.

15. července 1942, středa: Pamatuj si tenhle den; pamatuj si ho dobře. Budeš o něm vyprávět budoucím generacím. Od dnešních 8 hodin jsme uzavřeni v ghettu. Tady teď žiju. Svět je ode mě oddělen a já jsem oddělena od světa.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace