Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Podvodník v sutaně dokázal obrátit naruby celé město a dokonale předvádí pokrytectví společnosti. Premiéry Pavla Přeučila

24.09.2020
Podvodník v sutaně dokázal obrátit naruby celé město a dokonale předvádí pokrytectví společnosti. Premiéry Pavla Přeučila

Autor: AČFK (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Hlavního hrdinu Daniela, který se vydává za kněze, hraje Bartosz Bielenia

FOTO, VIDEO Dnešní filmový čtvrtek se zase musí obejít bez nějakých větších trháků, které si filmoví distributoři stále schovávají na dobu ´až bude líp´. Přesto se v kinech objevuje film, který si určitě zaslouží diváckou pozornost, film, na který jsem se podíval opravdu s chutí. Jde o třetí celovečerní film mladého polského režiséra Jana Komasy, promítaný u nás pod názvem Corpus Christi (v originále Boží tělo). Film si získal pozornost zejména svou nominací na letošního Oscara za nejlepší zahraniční film, uspěl nejen u polského publika, ale i v zahraničí. Pozoruhodné je například jeho hodnocení na portálu Rotten Tomatoes, kde dosáhl dokonce 97 %.

Corpus Christi není nijak složitý film, někdy je až příliš schematický a využívá žánrově osvědčené a fungující mechanismy, které ale dovedou na diváka zapůsobit. Vypráví příběh dvacetiletého Daniela, který se ve vězení sblíží s místním knězem a pod jeho vlivem prochází duchovní proměnou. Touží po kněžském povolání, ale jako trestaný nemá šanci. Po svém podmínečném propuštění přichází do malého města, kde má nastoupit do práce v místní truhlárně. Při návštěvě tamějšího kostela však využije příležitosti, vydává se za kněze a kvůli nemoci místního starého faráře se ujme farnosti. V komunitě místních, silně věřících obyvatel se stane velmi populárním díky nekonvenčnímu stylu svého kázání.

 

Inspirace skutečným příběhem

Režisér Jan Komasa má za sebou zatím dva úspěšné celovečerní filmy Místnost sebevrahů (2011) a válečný příběh Město 44 (2014). Kromě toho pracoval na několika televizních seriálech a dokumentární projektech. K natočení filmu Corpus Christi se nechal inspirovat skutečným příběhem mladíka, který se dokázal více než půl roku vydávat za kněze v jedné polské farnosti a během té doby podle věřících projevil ve víře v Boha a svému úřadu mnohem větší oddanost než bývalý pravý kněz. Komasa se pídil i po dalších podobných případech, jeden našel například ve Španělsku, kde fungoval falešný kněz v malém městečku dokonce celé desítky let. Příběh pak rozpracoval do epických rozměrů, obohatil jej dramatickou zápletkou a podařilo se mu zobrazit v Polsku a dalších, silně katolických zemích hojně diskutovanou otázku pokračující sekularizace společnosti, kde si církev stěžuje na pokles prestiže a zájmu o kněžské povolání.

 

Daniel je zanícený a velmi přesvědčivý, lidé v jeho farnosti si nového ´kněze´ oblíbí

Jak to viděl režisér

O vzniku filmu sám Jan Komasa uvádí: „Změnili jsme jméno hlavního protagonisty, ale jejich postavy jsou podobné, stejně jako způsob, jakým se dostal do tohoto malého města. Tenhle mladík pořádal svatby, křtiny a vedl pohřební obřady. Všechno ho fascinovalo a opravdu se chtěl stát knězem. Film jsme tedy založili na jeho příběhu, ale scenárista Mateusz Pacewicz přidal část o detenčním středisku pro mladistvé a havárii, která otřásla celým městečkem. I když se podobných případů se ve světě odehrála celá řada, tenhle mne zaujal tím, že Daniel dokázal být ve své roli faráře mnohem efektivnější než jeho předchůdce.“

 

Devětatřicetiletý režisér Jan Komasa, který pochází v polské Poznaně, má na kontě několik celovečeráků, ale i televizní a dokumentární projekty

Vina, trest a nenávist

Neodolatelný příběh mladého podvodníka zaujme snad každého diváka a něčím mi připomněl o něco slavnější film Steven Spielberga, Chyť mne, když to dokážeš s Leonardem DiCapriem v hlavní roli. Postrádá sice tolik komediálních prvků, jaké vidíme u Spielberga, ale pár vtipných situací v něm nechybí. Pro dramatickou zápletku využil scenárista Pacewicz i další událost, která se odehrála i ve skutečnosti, a to dopravní nehodu se smrtelnými následky, která poznamenala všechny místní obyvatele a vyvolala nenávist mezi rodinami obětí a nepřátelství vůči vdově řidiče, považované za viníka katastrofální nehody.

 

Daniel to umí s mladými

Buřič, který bourá zažitá dogmata

Hlavní protagonista příběhu Daniel, kterého výborně ztělesňuje herec Bartosz Bielenia, si zachovává záhadnou tvář, tvář člověka, který je sice plně oddaný kněžskému rouchu, ale jehož skutečné záměry je dost problematické prohlédnout. Jede celý film na plný plyn s takovou energií, že nenechá nikoho v publiku lhostejným. Daniel miluje dobré jídlo, chová se jako nekonformní mladý kněz, který pije pivo, ve zpovědnici se chová jako kamarád a svá kázání prezentuje v rytmu rapu. Dokáže si tak získat obdiv místních. Jan Komasa staví film ne proti náboženství, ale proti dogmatismu, proti zaostalosti, zakořeněné v mysli místních obyvatel. V tomto smyslu je v centru pozornosti také postava starosty, také mladého člověka, který používá církev jako nástroj propagandy. Stav, proti kterému se Daniel začíná bouřit. Danielova postava je postavou autentického pastora, bližšího k protestantské koncepci než k hluboce zakořeněnému katolickému náboženství v Polsku.

 

Jedna časová rovina se odehrává v kriminále

Prolínání dvou prostředí

Podobně změněná identita není v historii filmu ničím novým. Kněžská sutana dává svému nositeli nečekaný respekt, na který se dá velmi rychle zvyknout. Viděli jsme už celou řadu filmů, kde se zločinci nebo lidé na útěku skrývají pod sutanou, mnišskou kutnou nebo závojem jeptišky a Jan Komasa si je dobře vědom komediálního potenciálu takové proměny a chvílemi to dokáže i využít. Film se odehrává ve dvou základních prostředích, tím prvním je věznice a tím druhým ono silně religiózní městečko. Kameraman Piotr Sobocinski Jr. ukazuje oba světy v jemných i tmavých barvách, jeho záběry jsou neustálou hrou světel, díky nimž tmavé záběry promlouvají stejně jako ty prosvětlené. Každá scéna má svoji vlastní atmosféru, kamera si zdařile pohrává s hloubkou záběru, jeho orámováním i cílenými detaily.

 

Hlavní hrdina se sblíží s jednou svou ovečkou, Elizou, kterou hraje Eliza Rycembel

Posedlost jinou identitou

Zajímavá je právě myšlenka konfrontace vězeňského prostředí s prostředím vesnice, ochromené tragédií. To je asi nejvýraznější osa celého příběhu, protože v důsledku zármutku, absence morálních a duševních zábran se i městečko stává vězením. Místo obvyklého hříchu a smíření vidíme, že i zde platí zákony toho nejsilnějšího, který je uplatňuje ve chvílích, kdy se nikdo nedívá. Je ironií, že právě odolnost Daniela vůči agresivitě, kterou se naučil během svého pobytu ve vězení, mu pomáhá vyrovnávat se i se situacemi, které jej v kněžském rouchu dostihnou. V průběhu filmu vidíme, jak se Daniel ve svém církevním rouchu mění, stále více se vžívá do své role duchovního pastýře a někdy se pohybuje až na hranici. Je přímo posedlý svým posláním, v jeho způsobu konfrontace s Bohem je něco zvláštního, co se dá jen těžko uchopit.

 

Postavu starosty, který používá církev jako nástroj propagandy, hraje Leszek Lichota. Český divák ho může znát z kriminálního seriálu z produkce HBO Wataha, kde hrál hlavní roli

Pravdu musí lidem říci lhář

Film Corpus Christi má současnému divákovi hodně co říci a nepochybuji, že primárně se obrací hlavně na polského diváka, který se dnes a denně potkává s velkým vlivem tamější církve. Je to film o lidskosti, poctivosti a pokrytectví. Zkoumá, zda je dobrý křesťan nevyhnutelně také dobrý člověk. Ale nejde jen o víru a církev. Pod tím vším je i příběh o chamtivosti a moci, ale především o pravdě, lžích a sebeklamech. Ukazuje, že někdy je třeba, aby přišel takový lhář a podvodník, jakým je Daniel, aby řekl lidem pravdu. Určitě stojí za to se na tenhle film zajít podívat.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace