Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Generálův opus magnum, téměř tisícistránkové pojednání ´O válce´ Carla von Clausewitze

16.09.2020
RECENZE Generálův opus magnum, téměř tisícistránkové pojednání ´O válce´ Carla von Clausewitze

Autor: Youtube / repro

Popisek: Válečná hrůza; ilustrační foto

Zatímco ke konci života i 18. století dokončuje v Kaliningradu Immanuel Kant své útlé pojednání ´K věčnému míru´, jež lze interpretovat jako návod pro užití síly pro zachování míru zejména politicko-právními prostředky, o necelých 600 kilometrů západně, lépe řečeno v Berlíně, píše Carl von Clausewitz další part svého veledíla. To mohly Krajské Listy.cz číst zejména díky nakladatelství LEDA, které se rozhodlo jej oprášit a 188 let od prvního vydání znovu představit publiku.

Clausewitzovo vrcholné dílo je navzdory roku prvního vydání (1832) stále považováno nejen za největší, ale dokonce za jedinou skutečně velkou knihu, jaká kdy byla na dané téma napsána. Autor – filozof vojenství a posléze rovněž generálmajor – v ní předkládá obecnou teorii jednotlivých aspektů války, její strategie a taktiky. Bystrá pozorování jsou následována pronikavými analyzujícími úvahami a pregnantně formulovanými závěry. Kniha zaujme jasností úsudku, ostrou ironií a nezapomenutelnými formulacemi. Právě odtud pochází slavné rčení, že „válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky.“

Zásadní hodnotou knihy je, že integruje širokou škálu aspektů vojenského soupeření - politických, strategických, taktických, operačních, analytických, historických, etických, psychologických a pedagogických. Žádný jiný soubor teoretických postulátů z dané oblasti se nepřibližuje k autorovu úspěšnému propojení tak širokého záběru úvah a žádný není tak pružně přizpůsobitelný důsledkům politického a společenského vývoje.

Titul, jenž obsahuje stovku poznámek v rámci doplňků, bohatý jmenný rejstřík, abecedně řazený přehled bitev, bojů a obléhaní pevností (Aspern, Berezino, Budyšín, Lille, Lipsko, Řezno, Waterloo), stejně jako věcný rejstřík, nese také necelou tisícovku stran textu a lze ho číst kdykoli a odkudkoli. Pakliže se von Clausewitz pravidelně spojuje s teorií, je nutné vědět, že tahle kniha rozhodně není učebnicí, ale ryze prožitou encyklopedií.

„Tak jako se ve válce setká s nezdarem všechno, co se nekoná s jasným vědomím, s veškerou a pevnou vůlí, bude mít špatný výsledek i obrana řeky, ke které se uchýlíme proto, že si netroufáme střetnout se s nepřítelem v otevřené bitvě v poli a doufáme, že ho zastaví široká řeka, hluboké údolí," uvádí autor v jedné z částí. Tu lze s přehledem naroubovat na napoleonské války, které byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815. Možná bych mohl zahloubat ještě konkrétněji a zmínit Bitvu na řece Katzbach. Sám autor se navíc kromě skutečně poutavých popisů nebrání ani vzpurnému hodnocení.

Například Bitvu u Jeny (1806) podle jeho vzpomínek provázel chaos a zmatek. Logické vyústění v podobě porážky pruských jednotek knížete Hohenlohe netřeba rozvádět.

 

 

Titul Carla von Clausewitze však jeho čtenář nemůže vnímat ani jako dějepiseckou přípravu, navzdory faktu, že zmíněné bitvy doprovázely desítky tisíc příslušníků armády, stejně tak i tisíce mrtvých a zmrzačených. Generál nad jejich osudy neláme hůl, staví se k nim spíše distančně. „Válka je oblast tělesné námahy a svízelů; aby jim člověk nepodlehl, potřebuje určitou tělesnou i duševní sílu, která, ať už vrozená nebo vštípená, obdařuje ho netečností vůči nim."

A v témže duchu o několik stovek stran dále čteme, že „každý projev fyzické síly zdola nahoru je obtížnější než naopak, musí tomu tedy být i v boji, a to má tři zjevné příčiny. za prvé je třeba na každou výšinu pohlížet jako na překážku dostupnosti; za druhé se sice shora dolů nestřílí o mnoho dál, ale přihlíží-li se patřičně ke všem geometrickým vztahům, jsou znatelně lepší zásahy než v opačném případě; za třetí je při tom výhoda lepšího rozhledu."

Jednotlivých citátů bych mohl použít bezpočet. De facto na každé straně je něco, čím se lze v době míru zabývat. Během krutostí války bych na to zřejmě neměl ani čas, ale ani chuť. Takto, s jistým citelným odstupem, musím uznat, že jsem nic podobného za svůj dosavadní život nečetl. Nejzajímavější je pro mě výše uvedený obsahový fond. Je v něm nadmíru údajů, které mohou sloužit dalšímu studiu a rozšíření znalostí. Stejně tak, a to podtrhuji, mě zaskočil rozsah, jakým von Clausewitz své dílo zpracovával, upravoval, pečetil. Dlužno podotknout, že jej po jeho smrti vydala jeho manželka Marie von Brühl, jejímiž slovy (úvodem) celé dílo začíná.

Recenzovaná kniha je dosud považována za největší pojednání o teorii dané problematiky a neumím si představit, že by ji něco v šíři hledisek (jídlo, počasí, dělostřelci, jízda, příroda, právo…) překonalo.

Už jsem ji jednou zmínil a sluší se to zopakovat. Kniha vyšla zejména díky péči generálovy ženy. Závěr recenze proto bude patřit jí.

„Dílo, které mají uvést tyto řádky, zaměstnávalo skoro výhradně posledních dvanáct let života mého nevýslovně milovaného muže, kterého vlast bohužel tak záhy ztratila. Jeho nejtoužebnějším přáním bylo, aby je dokončil, ale nezamýšlel je za svého života uveřejnit; a když jsem se snažila odvrátit jej od tohoto předsevzetí, odpovídal napůl žertem, ale napůl jistě v předtuše časné smrti: „Tu knihu vydáš Ty!“ A tato slova (která mi často v těch šťastných dnech vyloudila v očích slzy, i když jsem tehdy nebyl ochotna přikládat jim vážný význam) mě teď podle názoru mých přátel zavazují, abych spisům z pozůstalosti svého muže předeslala několik řádek; a i když se o tom mohou mínění rozcházet, přesto si jistě nikdo špatně nevyloží cit, který mě přiměl, abych překonala rozpaky, které ženě tolik ztěžují jakékoli, byť sebepodřadnější vystoupení tohoto druhu."

V bezchybném a nepředstavitelně náročném překladu Zbyňka Sekala vydává LEDA.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace