Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Vůdcové, myslitelé, hrdinové... aneb hledání geniality v esejích Waltera Isaacsona

11.09.2020
RECENZE Vůdcové, myslitelé, hrdinové... aneb hledání geniality v esejích Waltera Isaacsona

Autor: repro Youtube.com

Popisek: Walter Isaacson

Co se můžeme naučit od Benjamina Franklina, Alberta Einsteina, Billa Gatese, Henryho Kissingera, Ronalda Reagana, Michaila Gorbačova, Hillary a Billa Clintonových, Madeleine Albrightové a mnoha dalších významných osobností? Na to se velice poutavě, erudovaně a přeci s citelným odstupem snaží odpovědět eseje Waltera Isaacsona, jež měly KrajskéListy.cz možnost díky podpoře KNIHCENTRUM.cz číst a recenzovat.

Walter Isaacson je nadmíru precizní muž, což koresponduje nejen s jeho minulou pozicí výkonného ředitele CNN, ale především s jeho ohromnou náklonností k faktům. Je autorem životopisů Alberta Einsteina (Einstein: His Life and Universe), amerického státníka Benjamina Franklina (Benjamin Franklin: An American Life) nebo politika a diplomata Henryho Kissingera (Kissinger: A Biography), který čítá téměř tisíc stran, a když jsem ho před lety četl, připadal jsem si jak prvňák…

Krom jiného se zabýval Leonardem Da Vinci (2017), o němž v unikátní předmluvě pro české vydání hovoří jako o piedestalu nejen vědění lidstva, ale především autorova. Isaacsona logicky zaujal také Jobs (Steve Jobs, 2011, cena Geralda Loeba) a desítky dalších osobností.

„Při pohledu na všechny ty hotdogy a ohňostroje stojí za to si připomenout, co vlastně čtvrtého července slavíme. Ano, všichni víme, že je tento den zasvěcen nezávislosti a odporu ke kolonialismu, ale co vlastně stálo na té posvátné listině, pod níž se podepsali všichni naši otcové zakladatelé? A proč na tom dnes tak záleží? V červenci 1776 dospěl Kontinentální kongres nejen k rozhodnutí, že by se americké kolonie měly osamostatnit, ale že by také svůj krok měly vysvětlit. Proto jmenovali výbor, který měl sepsat formální prohlášení. Bylo to možná naposledy, kdy Kongres sestavil skutečně vynikající výbor - mezi jeho členy patřili Thomas Jefferson, John Adams a Benjamin Franklin.“

V recenzované sbírce esejů (v originálu American Sketches, 2009), kterou jsem měl možnost číst, se autor, skutečně vynikající novinář a oceňovaný životopisec, zamýšlí nad tím, co se všichni můžeme naučit od Benjamina Franklina, Alberta Einsteina, Billa Gatese, Henryho Kissingera, Ronalda Reagana, Michaila Gorbačova, Hillary a Billa Clintonových, Madeleine Albrightové a mnoha dalších významných osobností. V knize í Isaacson rovněž vysvětluje, proč se rozhodl stát spisovatelem, řeší, s jakými nástrahami digitálního věku se musí vypořádat moderní žurnalistika, a skládá láskyplný hold svému rodnému městu New Orleans, které v srpnu 2005 zdevastoval hurikán Katrina.

 

„Billa Clintona stále provázejí dvě velké záhady: Proč ho někteří lidé tak vášnivě nenávidějí? A proč ho někteří lidé tak vášnivě milují? Nedávno vydané paměti jeho manželky a jeho razantního „předjezdce“ Sidneyho Blumenthala se soustředí na ty první a zároveň přinášejí učebnicové příklady druhých.“

Největší přínos knihy, seskládané z různých let, míst i osudů, je současně jejím největším mínusem. A v obou případech se logicky jedná o totéž; o znalost, vědění, o zájem o téma. Isaacson absolutně odmítá povrchní interpretace, vrtá do hloubky (Clinton), a když už jsem si říkal, že to dál nejde, stráví týden s Madeleine Albright, aby dokázal opak. Logicky jsem si vybíral věci, které znám. A ty, které neznám, jsem chvílemi vypuzoval, než mě to přimělo se k nim vrátit a mírně studovat.

Mezer v evropském vzdělání (samozřejmě vůči Státům) je bohužel přespříliš. Ale opačně to platí jakbysmet.

Fakticky bohatou a literárně objevnou i objemnou knihu vydává PRÁH.

„Co vlastně dělají ministři zahraničí každý den? Můžeme se toho dočíst spoustu o jejich vizích a vlivu. Ale občas jsem si říkal, jak to při všem tom cestování po světě vypadá, když se věnují běžné diplomacii. Jako šéfredaktor Time jsem se snažil aspoň párkrát do roka vyjet a psát články z terénu. Pro účely tohoto textu, který jsme v roce 1999 použili na hlavní téma časopisu, jsem přesvědčil Madeleine Albrightovou, aby mi dovolila strávit s ní jeden rušný týden a zjistit, za co diplomaté berou plat.

„V sázce je tu princip, že se agrese nevyplácí, že etnické čistky nelze připustit.“ Vojáci nastoupení v hangáru na letecké základně v Německu jásají. Madeleine Albrightová jim vysvětluje válku v Kosovu. V jejích očích je to pro Ameriku definující mise ve světě po konci studené války. Prezident Clinton na to upozorní, sotva šéfka diplomacie domluví: „Ministryně Albrightová, děkuji Vám, že dokážete zkušenosti ze svého osobního života uplatnit při podpoře svobody na Balkáně. “

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace