Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Vůdcové, myslitelé, hrdinové... aneb hledání geniality v esejích Waltera Isaacsona

11.09.2020
RECENZE Vůdcové, myslitelé, hrdinové... aneb hledání geniality v esejích Waltera Isaacsona

Foto: repro Youtube.com

Popisek: Walter Isaacson

Co se můžeme naučit od Benjamina Franklina, Alberta Einsteina, Billa Gatese, Henryho Kissingera, Ronalda Reagana, Michaila Gorbačova, Hillary a Billa Clintonových, Madeleine Albrightové a mnoha dalších významných osobností? Na to se velice poutavě, erudovaně a přeci s citelným odstupem snaží odpovědět eseje Waltera Isaacsona, jež měly KrajskéListy.cz možnost díky podpoře KNIHCENTRUM.cz číst a recenzovat.

Walter Isaacson je nadmíru precizní muž, což koresponduje nejen s jeho minulou pozicí výkonného ředitele CNN, ale především s jeho ohromnou náklonností k faktům. Je autorem životopisů Alberta Einsteina (Einstein: His Life and Universe), amerického státníka Benjamina Franklina (Benjamin Franklin: An American Life) nebo politika a diplomata Henryho Kissingera (Kissinger: A Biography), který čítá téměř tisíc stran, a když jsem ho před lety četl, připadal jsem si jak prvňák…

Krom jiného se zabýval Leonardem Da Vinci (2017), o němž v unikátní předmluvě pro české vydání hovoří jako o piedestalu nejen vědění lidstva, ale především autorova. Isaacsona logicky zaujal také Jobs (Steve Jobs, 2011, cena Geralda Loeba) a desítky dalších osobností.

„Při pohledu na všechny ty hotdogy a ohňostroje stojí za to si připomenout, co vlastně čtvrtého července slavíme. Ano, všichni víme, že je tento den zasvěcen nezávislosti a odporu ke kolonialismu, ale co vlastně stálo na té posvátné listině, pod níž se podepsali všichni naši otcové zakladatelé? A proč na tom dnes tak záleží? V červenci 1776 dospěl Kontinentální kongres nejen k rozhodnutí, že by se americké kolonie měly osamostatnit, ale že by také svůj krok měly vysvětlit. Proto jmenovali výbor, který měl sepsat formální prohlášení. Bylo to možná naposledy, kdy Kongres sestavil skutečně vynikající výbor - mezi jeho členy patřili Thomas Jefferson, John Adams a Benjamin Franklin.“

V recenzované sbírce esejů (v originálu American Sketches, 2009), kterou jsem měl možnost číst, se autor, skutečně vynikající novinář a oceňovaný životopisec, zamýšlí nad tím, co se všichni můžeme naučit od Benjamina Franklina, Alberta Einsteina, Billa Gatese, Henryho Kissingera, Ronalda Reagana, Michaila Gorbačova, Hillary a Billa Clintonových, Madeleine Albrightové a mnoha dalších významných osobností. V knize í Isaacson rovněž vysvětluje, proč se rozhodl stát spisovatelem, řeší, s jakými nástrahami digitálního věku se musí vypořádat moderní žurnalistika, a skládá láskyplný hold svému rodnému městu New Orleans, které v srpnu 2005 zdevastoval hurikán Katrina.

 

„Billa Clintona stále provázejí dvě velké záhady: Proč ho někteří lidé tak vášnivě nenávidějí? A proč ho někteří lidé tak vášnivě milují? Nedávno vydané paměti jeho manželky a jeho razantního „předjezdce“ Sidneyho Blumenthala se soustředí na ty první a zároveň přinášejí učebnicové příklady druhých.“

Největší přínos knihy, seskládané z různých let, míst i osudů, je současně jejím největším mínusem. A v obou případech se logicky jedná o totéž; o znalost, vědění, o zájem o téma. Isaacson absolutně odmítá povrchní interpretace, vrtá do hloubky (Clinton), a když už jsem si říkal, že to dál nejde, stráví týden s Madeleine Albright, aby dokázal opak. Logicky jsem si vybíral věci, které znám. A ty, které neznám, jsem chvílemi vypuzoval, než mě to přimělo se k nim vrátit a mírně studovat.

Mezer v evropském vzdělání (samozřejmě vůči Státům) je bohužel přespříliš. Ale opačně to platí jakbysmet.

Fakticky bohatou a literárně objevnou i objemnou knihu vydává PRÁH.

„Co vlastně dělají ministři zahraničí každý den? Můžeme se toho dočíst spoustu o jejich vizích a vlivu. Ale občas jsem si říkal, jak to při všem tom cestování po světě vypadá, když se věnují běžné diplomacii. Jako šéfredaktor Time jsem se snažil aspoň párkrát do roka vyjet a psát články z terénu. Pro účely tohoto textu, který jsme v roce 1999 použili na hlavní téma časopisu, jsem přesvědčil Madeleine Albrightovou, aby mi dovolila strávit s ní jeden rušný týden a zjistit, za co diplomaté berou plat.

„V sázce je tu princip, že se agrese nevyplácí, že etnické čistky nelze připustit.“ Vojáci nastoupení v hangáru na letecké základně v Německu jásají. Madeleine Albrightová jim vysvětluje válku v Kosovu. V jejích očích je to pro Ameriku definující mise ve světě po konci studené války. Prezident Clinton na to upozorní, sotva šéfka diplomacie domluví: „Ministryně Albrightová, děkuji Vám, že dokážete zkušenosti ze svého osobního života uplatnit při podpoře svobody na Balkáně. “

Vložil: Zdeněk Svoboda