Jednou policajt, vždycky policajt, jednou kuřák, vždycky kuřák. Daniela Kolářová si odskakuje k popelníčku o pauzách při natáčení. TV glosář Ely Novákové

Foto: FTV Prima (jako v textu)

Popisek: Daniela Kolářová nastoupila do seriálu Sestřičky - Modrý kód

FOTO Sestřičky – Modrý kód dále rozvíjejí limonádové příběhy zdravotnického personálu i pacientů z fiktivní nemocnice v Rubavě, též úrazů, amputací a infarktových situací je na urgentu stále dost pro divákovo napětí. Přibylo několik zdravotních sester a jeden bratr, ale hlavně kouzelná dvojice dam v letech v podání Daniely Kolářové a Dany Syslové. Jejich herecké výstupy poněkud ze seriálu vybočují a přidávají mu hřejivý rozměr humoru i moudrosti věku.

Dominantou skvělé herecké kariéry Daniely Kolářové byly půvabné filmové komedie a role ve Vinohradském divadle. Seriálům se ale nevyhýbala a několik z nich osvěžila svým šarmem, elegancí i smyslem pro humor. Nezapomenutelná je role v Nemocnici na kraji města, kde hrála nepříliš sympatickou, ambiciózní Kateřinu Sovovou, nebo v Takové normální rodince – tam byla sympatická potrhlá Káča. Dlouhodobým seriálům typu Ulice či Ordinace v Růžové zahradě se ale zatím vyhýbala, říkala, že nechce chodit „do továrny“.

V pokračování Modrého kódu se objevuje spolu s Danou Syslovou, která si roztomilou straší dámu vyzkoušela již v Ulici

Nyní vstoupila do teritoria rubavské nemocnice, kde ovšem neobléká bílý ani modrý plášť, ale prožívá policejní penzi. Ano, její postava, Naďa Hartmanová, je bývalá kriminalistka, dotáhla to až na majora, což je vysoká šarže pro ženu u policie. Není tedy divu, že ani nyní neužívá jen tak odpočinku. Nezdolná důchodkyně posílá peníze školákům v Ugandě, osiřelého vnuka drží zuby nehty na medicíně a dál se plete do vyšetřování, kdy bývalé kolegy zdraví „Pomáhat a chránit!“ Při pouličním lovu na zloděje si poranila nohu, to jí ale nebrání řešit případy od počítače. Mohla by být utrápená po smrti syna, který zemřel při autonehodě, jenže je plná nezdolné energie, a tak se šťourá v kdečem. Tak přijde i na to, že pojišťovna spáchala při řešení nehody jejího syna nejspíš podvod a bez ohledu na to, že vnuk jí spor s pojišťovnou rozmlouvá, pustí se po stopách falešného posudku na havarované auto. „Jednou policajt, vždycky policajt,“ oponuje vnukovi, který ji nabádá, aby se už konečně držela od kriminálních případů stranou. 

Natáčení je fofr

Představitelka Kateřiny Sovové z Nemocnice na kraji města tvrdí, že výroba Modrého kódu je podobná tomu, jak se pracovalo na natáčení kultovního seriálu. „Tempo je ale závratné! Ta Nemocnice měla původně asi třináct dílů, kdežto tady tu hranici neznám a vlastně jsem se upsala na rok, takže těch dílů bude spousta,“ řekla Daniela Kolářová v rozhovoru pro Frekvenci 1. Zdá se tedy, že „chození do továrny“ zatím dobře zvládá, i když tím přišla o prázdniny na své milované venkovské zahradě.

Na Primě hraje bývalou kriminalistku

Co ji přesvědčilo, aby roli přijala? „Právě tahle figura, protože se liší od všeho, co jsem kdy představovala. Vlastně jsem si uvědomila, že se budu muset učit zacházet s určitou věcností, faktičností. Pořád také čekám na vstřícné dialogy, aby byly takto stavěné. Jako právníci mají svůj jazyk, tak ho určitě mají i kriminalisti. Všichni jsme omezení pracovními návyky, prostředím a termíny, které se používají a všichni jim rozumějí, a když někdo přijde z venku, tak neví, o čem je řeč.“ Zatím mnoho prostoru k rozvinutí kriminalistické hantýrky v seriálu nedostala, zato se spolu s Danou Syslovou blýskla půvabnými dialogy dvou trochu potřeštěných dam v letech. 

V seriálu se nekouří

Daniela Kolářová je celoživotní kuřačka. V nemocnici v Rubavě se samozřejmě nekouří, na cigárko chodí jen poněkud problematičtí pacienti a sanitář v podání Romana Skamene. Majorku Hartmanovou s cigaretou na obrazovce nejspíš neuvidíme, pauz v natáčení ovšem občas u popelníku využívá.

Za partnera má svého seriálového vnuka v podání Jana Nedbala

Jak ke zlozvyku přišla? „Byla jsem na návštěvě u svého vlastního otce v Jeseníku a on byl kuřák, a tak mi řekl, ať si to zkusím. To mi bylo fakt asi sedm let. A neudělalo se mi špatně, což byla ta chyba. Pak, když jsem byla v pubertě, tak jsme si třeba dvě cigarety s kamarádkou daly. Já nevím přesně, k nějakému nanuku nebo k něčemu. Jako dítě jsem ale nekouřila! Na divadelní fakultě už ale bylo kouření téměř povinné, protože ve studovně, kde jsme se scházeli mezi hodinami, starší ročníky doslova hulily a mastily karty. Zakazovali nám v zimě otevřít okno, takže nezbývalo než si zapálit taky.“ Tenkrát prostě patřilo kouření k životnímu stylu. Dnes je i mezi herci mnoho odnaučených kuřáků.  Na otázku, zda někdy přemýšlela o tom, že by přestala, odpovídá herečka po svém zvyku stručně a bez okolků: „Přemýšlela, ale zatím se mi to nepovedlo.“

Vložil: Ela Nováková