Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dobrodružné pátrání po stopách minulosti, která by se už nikdy neměla opakovat

22.08.2020
Dobrodružné pátrání po stopách minulosti, která by se už nikdy neměla opakovat

Foto: Albatros

Popisek: Naďa Reviláková

Stěhování na venkov není vůbec žádné štěstí. Pak ale Hanka najde něco, co obrátí jjí život vzhůru nohama. Zdařilou detektivku vítězky Vítěz soutěže na téma Odvaha vydalo nakladatelství Albatros.

Když rodiče Hance oznámí, že se budou stěhovat z města na venkov, převrátí jí svět vzhůru nohama. Hanka svůj nový domov nesnáší, dokud na půdě náhodou nenajde tajemný starý zápisník – deník Dory Grayové. Co se s jeho autorkou a její židovskou kamarádkou stalo? Hanka se to rozhodne zjistit stůj co stůj. Tak začíná dobrodružné pátrání po stopách minulosti, která by se už nikdy neměla opakovat.

 

Deník Dory Grayové

 

Autor: Naďa Reviláková
Ilustrace: Tereza Janáková
Žánr:
detektivka, dobrodružství
Nakladatelství:
Albatros

Ukázka z knihy:

Praha, 5. května 2016
Jdu po rušné ulici. Neznám ji. Všude kolem troubí auta a kvílí brzdy. Naproti křižovatky vidím park. Už abych se dostala na druhou stranu, do klidu a příjemného chládku pod korunami stromů. Právě svítí zelená, musím si pospíšit. Rozběhnu se. Teď naskočila červená. To ještě stihnu, vždyť je na přechodu spousta lidí. Vběhnu do vozovky a ucítím prudký náraz. Auto se vyřítilo zleva a nabralo mě přímo prostředkem kapoty. Zahlídla jsem jenom vytřeštěný výraz za volantem a pak tmu. A studené vlhko. Peřiny jsou úplně propocené a polštář taky. Budím se a ztěžka dýchám. V uších mi ještě doznívá pískání brzd a výkřiky lidí. Ale jsem doma, ve své posteli. A venku už je světlo. Nemusím se ani dívat na hodinky. Přesně 6:29. Zase ten sen. Jako v poslední době už tolikrát. A pokaždé je trochu jiný. Nejdřív jsem jen sledovala, jak auto sestřelí neznámé chodce. Později už jsem na přechodu byla taky, ale na poslední chvíli jsem vždycky stačila uskočit. Pak se o mě párkrát otřelo, a dnes poprvé to do mě napálilo v plné rychlosti a napřímo. Mohla jsem tohle přežít? Těžko. Viděla bych to nejmíň na šplhání v těláku a zkoušení z matiky. Kdykoliv se mi zdá tenhle sen, tak se můžu spolehnout, že budu mít den pěkně na nic. Ale tentokrát jsem se spletla. Bylo to ještě daleko, daleko horší.
Byl to nejhorší den mýho života. Vlastně ne, byl to začátek celý řady nejhorších dnů. Ale tímhle dnem všechno začalo. Naši se už nějakou dobu chovali divně. To nešlo přehlídnout. Něco si špitali nad počítačem, a když jsem vlezla do pokoje, tak ztichli. Jo, tohle se člověku občas stává, ve třídě, na hřišti, na kroužcích. Některý holky si prostě něco povídají, a když projdete kolem, hlasitě ztichnou, tak aby si toho nešlo nevšimnout. Fakt to jejich mlčení bije do uší. A když jste o kus dál, tak se rozhihňají. Taky dost hlasitě. Ale u rodičů je to jiný. Ti to nedělají schválně, jako ty pipiny ze školy. Hned mi bylo jasný, že jde o něco zásadního, co nemám slyšet.
Nejdřív mě samozřejmě napadlo, že se jim to přece jenom povedlo. Po tolika letech. Budeme mít malý uřvaný mimino. Alek tomu mi úplně nesedlo to společný vejrání do počítače. Jo, na internetu dneska najdete kdeco, ale zrovna mimina v e-shopu nepořídíte, že. Ty se vyrábějí úplně jinak. Takže první, co jsem zkusila: mrknout do historie. Samozřejmě. Jenže co myslíte? Jsou to moji rodiče, tudíž nepodceňujou inteligenci vlastní dcery. Vymazali ji. A takový eso, abych to dokázala obnovit, zase nejsem. Takže jiná cesta. Nechala jsem na stole v obýváku nenápadně ležet mobil se zapnutým nahráváním. A šla do vany. Hodně na hlas jsem si při koupání prozpěvovala, aby bylo jasný, že je nepřekvapím. Když jsem přišla celá rozmočená, oba mlčeli a koukali na telku. Všimla jsem si, že máma má trochu slzy v očích. Ji taky dojme každá kravina. Vzala jsem mobil a šla do pokoje poslechnout si svůj úlovek. Zapnu přehrávání a slyším:
„Já už takhle prostě dál nemůžu, ty jsi úplně šílená.“
„Vedle tebe by byl šílený každý!“
„Každý ne.“
„Co tím chceš říct?“
 „Někoho jsem potkal.“
 „To mi jako naznačuješ, že máš ženskou?“
„Ženských mám už plný zuby. Pamatuješ si na Tomáše? ...“
Nemá smysl pokračovat dál a unavovat vás těma blábolama. Fakt dělám dobře, že na tu slátaninu nekoukám. Tohle by určitě zásadně poznamenalo moje estetický cítění. Ale já si tu půlhodinu musela vyslechnout, abych zjistila, jestli zapojili mozek v nějaké smysluplné konverzaci. Ale ne, hleděli na tu blbost v telce jako uhranutí. Jediný nepříliš lichotivý komentář pronesl táta k mému zpěvu. Těsně předtím, než zesílil na ovladači zvuk. Takže jako špion jsem to totálně projela. Nezbývalo, než se zeptat narovinu. A byla k tomu docela dobrá příležitost. Sen nelhal. Zrovna jsem dostala výstavní kouli z matiky. Takže jsem potřebovala, jak se říká, smáznout dva komáry, co mi pili krev, jednou ranou.
Počkala jsem, až dokoukají ten svůj seriál, natolik ohleduplná jsem byla. A při něm by mě stejně nevnímali. Vybalila jsem to na ně při závěrečných titulcích.
„Mami, tati, musím vám něco říct.“
„Ano?“ Tahle obava v mámině hlase je dobrý znamení, že to nebude tak horký. Hned si představí, jaký hrůzy se mohly stát, a protože má představivost dost bujnou, koule z matiky je proti tomu vlažnej čajíček rozlitej na černým koberci.
„Dostala jsem pětku z matematiky. Ale nemůžu za to,“ dodala jsem rychle. Táta s mámou se na sebe podívali.
 „Jo, a kdo za to může? Nejspíš si na tebe zasedla učitelka, že ano? Nebo potřebuješ brýle, abys líp viděla na taháky?“
Tomuhle se říká ironie, to už jsme v češtině probírali. Čeština mě bavila vždycky. Skoro jako děják. Jenže co s ní v matice, když se dá prakticky uplatnit jen u ironických poznámek mýho otce?
„Ne. Můžete za to vy.“ Tím jsem je na chvíli odzbrojila. Překvapeně na mě hleděli, jak to asi tak myslím. A než stačili něco říct, pokračovala jsem: „Nemůžu se totiž vůbec soustředit naučení. Něco se tu děje, a já nevím co. Vy jste nějaký divný, furt něco řešíte a já netuším, jestli se třeba nechystáte rozvést a já nebudu z rozvrácený rodiny.“
„Ale zlatíčko...“ Máma mi na ty moje řeči vždycky skočí, je to až trapně jednoduchý. Pak se podívá na tátu. „Asi je na čase jít s pravdou ven.“
„Na mě nekoukej, já bych jí to klidně řekl už dávno,“ přikývl táta a zatvářil se podezřele odhodlaně. Byla jsem docela zvědavá, co z nich vyleze. Protože jestli tyhle řeči nenacvičili jako parodii na ty jejich oblíbený seriály, tak jsem čekala, že z mámy brzo vypadnou nejmíň trojčata. Máma se zhluboka nadechla a pak hodila na tátu prosebný kukuč. „Nechceš to teda udělat?“ Zavrtěl hlavou
.„Tohle je tvůj boj.“…

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace