Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pouliční umělec. Spisovatelka. Novinářka. Kdo bude další na řadě?

27.06.2020
Pouliční umělec. Spisovatelka. Novinářka. Kdo bude další na řadě?

Autor: knihydomino.cz

Popisek: Emma Pullar

Zákeřný vrah se plíží ulicemi Londýna, do kterých se vkrádá strach. A tři spolubydlící s hrůzou zjišťují, že každý z nich je s ním nějak spojen. Napínavý thriller Papírové panenky vydalo nakladatelství Domino.

Mike, Kerri a Bea sdílejí byt a také touhu po úspěšné kariéře, ale ani jednomu se moc nedaří. Když mim Mike uvidí na Trafalgarském náměstí svou novou konkurenci, začne se mu rozpadat svět. Kerri má zase co dělat, aby si udržela práci novinářky. Když už opravdu hrozí, že dostane výpověď, najde mrtvolu – třetí oběť Vraha s papírovými panenkami – a rázem získá sólokapra. A Bea, která se pokouší dostat zpět na spisovatelské výsluní, hledá v sérii vražd inspiraci. Najde však mnohem víc, než by si sama přála.

Tři spolubydlící s hrůzou zjišťují, že každý z nich je s vrahem nějak spojen, a začnou se obracet proti sobě. Spojují je už jen znepokojivé otázky. Kdo je další na řadě? Proč vrah maluje svým obětem rty a tváře krví? A k čemu jsou papírové panenky, které zanechává u všech zabitých? Vrah s papírovými panenkami se dál plíží ulicemi Londýna, do kterých se vkrádá strach.

 

Papírové panenky

 

Britská autorka Emma Pullar začala psát, jakmile uměla udržet tužku, a nikdy nepřestala. Jak sama říká, psaní je její vášní. Už na základní škole napsala třeba příběh o popelnicích, které zabíjely lidi, protože už je nebavilo, že do nich lidé cpou odpadky. Vždy preferovala temné příběhy a dětské fantasy.

Od mládí, kdy četla třeba horrory, sci-fi a thrillery, snila, že bude spisovatelkou, ale myslela si, že je to nemožné. Vyrůstala totiž v poměrně chudé části Londýna a její učitelé neměli na studenty tolik času, kolik by chtěli. Pravopis, interpunkci a gramatiku se musela naučit až jako dospělá. Dnes žije v Kentu s manželem, třemi dětmi a zlobivým kocourem Rupertem a psaní se věnuje každý den.

Autor: Emma Pullar
Žánr:
thriller
Nakladatelství:
Domino

Ukázka z knihy:

Ležíš na zádech, nohy máš roztažené, jeho ruce jsou ve tvých kalhotkách. Nehýbeš se. Přijímáš, co ti dělá.
„Tobě se to líbí, že?“
Přikývneš a předstíráš, že se ti to líbí. Ale tobě se to nelíbí. Nikdy se ti to nelíbilo. Zazvoní zvonek u dveří. Podíváte se na sebe. V jeho pohledu se zračí znepokojení, ve tvém úleva. Otře si prsty do tepláků, na kterých jsou skvrny od kávy. Zvonek se opět rozezní. Za dveřmi je slyšet křik, ale slovům není rozumět. S velkými obtížemi se zvedá na nohy.
„Zůstaň zticha. Zbavím se jich.“ Jeho nechutná ústa se zašklebí a odhalí řadu křivých žlutých zubů. Prstem ukáže na konferenční stolek. „Koupil jsem ti novou knížku. Koukni se.“
Usměješ se a přikývneš, zatímco on se vypotácí z obývacího pokoje. Když je pryč, sklouzneš z gauče. Letní šaty se vysunou nahoru. Po kolenou dolezeš k nízkému kulatému stolku a sáhneš pod skleněnou desku. Nová kniha leží vedle kupky těch starších a na druhé straně je průhledná plastová krabička s tvými panenkami a vystřiženými papírovými šatičkami. Na víku leží nůžky.
Nová knížka je o princeznách. Otevíráš ji a rychle jí listuješ. Obdivuješ všechny krásné šaty a roucha, které ty nikdy mít nebudeš. Princezny nemusejí dělat to co ty. Přiložíš si knížku k obličeji a nasaješ vůni nového tisku. Přeješ si, aby sis mohla vzít své knížky domů, ale to ti nikdy nedovolí. Dáš si nohy do kříže a náhodou vrazíš kolenem do hromádky sešitů. Tenké výtisky se sesunou a rozletí se po podlaze. Jeden dorazí dál než ostatní a upoutá tvou pozornost.
Hadrové panenky na přebalu sešitu se na tebe smějí. Jsou šťastné. Mluví na tebe. Chová se k tobě jako k hadrové panence. Vodí tě za ruku, sundává ti šaty, hraje si s tebou. Zavíráš oči, ale doléhají na tebe drsné vzpomínky. Mysli na něco jiného. Znovu prolétneš novou knížku a objevíš Popelku v kalhotkách a košilce. Kolem ní jsou rozesety její oblečky – krásné roucho, hadrové šatičky, skelněné střevíčky, kabelka, čelenka, závoj – a vysavač? Vzpomínka, kterou ses snažila potlačit, tě bodne jako trn. I vysavač by odvedl lepší práci! Křičel. Pak sroloval sešit s hadrovými panenkami a bušil jím do tebe tak dlouho, dokud jsi to nezačala dělat tak, jak chtěl. Ten zápach ti zvedal žaludek. Nenávidělas strkat si ho do pusy. Zachvěje se ti dolní ret. Bereš do ruky nůžky, které leží na plastové krabičce, přitáhneš si sešit s hadrovými panenkami a zabodneš nůžky do obličeje jedné z nich. Pak bodáš znovu a znovu, až je obličej s růžovými tvářičkami plný děr.
Dveře do obývacího pokoje se otevřou. Poskočíš leknutím. Nůžky ti vypadnou z ruky a klepnou o světlou laminátovou podlahu. Mezi dveřmi se objeví jeho hlava kulatá jako meloun.
„Byla to jen Vera odvedle,“ usměje se. „Chtěla hrnek mléka. Trochu jsem jí dal. Později jí zanesu víc.“ Mluví s tebou, jako bys byla jeho manželka. Jako bys tu nebyla proti své vůli. Jako by tě nevydíral. Jak jen může být tak laskavý k té staré paní odvedle a tobě dělat tak hrozné věci? „Ukliď si to, princezno. Zajdu mezitím pro krabici.“
Stáhne se ti žaludek. Jeho hlava mizí za dveřmi. Jde pro „hračky“. Ty, kterýma ti zase bude ubližovat. Podíváš se na červené skvrny na své dlani. Na té, kterou jsi pevně svírala nůžky. Pohledem zabloudíš zpátky k Popelce. I ona byla otrokem; ne sexuálním otrokem, ale nutili ji uklízet dům a ti, kteří měli být její rodinou, se k ní chovali moc ošklivě. Princeznou se stala s pomocí své víly kmotřičky, ale ty takový luxus nemáš. Ty se budeš muset zachránit sama. Vždycky tě oslovuje „princezno“. Možná by sis tu sílu měla vzít zpět, věrná tomu jménu, jak by řekla tvá kamarádka Jess, když jí lidé nadávají do kurev. Podíváš se na vysavač vedle Popelky a pak na ten, který leží na podlaze za tebou…

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace