Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Český film získal další zářez na stupnici stupidity, Bourák rozhodně kina nezbourá. Premiéry Pavla Přeučila

11.06.2020
Český film získal další zářez na stupnici stupidity, Bourák rozhodně kina nezbourá. Premiéry Pavla Přeučila

Autor: Falcon (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Zdá se, že pro české filmaře existují v podstatě dvě filmové lokace. Jižní Morava a víno a ´drsný´ sever republiky, který vykreslují jako místo naprostého zmaru

FOTO Po zoufale pomalém odeznívání koronavirové krize jsem se těšil do kina jako malé děcko a prvním filmem, který jsem měl tu čest vidět v předpremiéře, se stal český film Bourák. Po skončení promítání jsem seděl strnule ještě asi pět minut v kině, které opustili už poslední diváci, zoufale hleděl na bílé osiřelé plátno a přemýšlel, co jsem to vlastně viděl. Byl to film, nebo parodie na film? Hlavou mi přitom putovala neodbytná myšlenka, zda jsem oněch 105 dokonale ztracených minut neměl věnovat čemusi smysluplnějšímu, jako například zírání do blba. Vyšlo by to na stejno.

Filmy režiséra Ondřeje Trojana mám rád, stejně jako ty, v nichž hraje jeho bratr Ivan, a navíc mám rád scénáře Petra Jarchovského. Tady se sešli všichni tři a všichni tři mají také na svědomí tuhle nepovedenou slátaninu, která se přesto všechno bude nepochybně určité části českého diváctva líbit stejně, jako je tomu s Troškovými Babovřesky. Samozřejmě, film je určen zcela odlišné cílové skupině než Troškoviny, ale nesourodostí děje, odehrávajícího se v nespočetných rovinách od toho není daleko. Nemohu se zbavit pocitu, že se tvůrci zhlédli v módní vlně amerického filmu, jejímž cílem je co nejvíce diváka zblbnout nekonečnou řadou rovin, střídajících se v neuspořádaném sledu. Divák z toho má pak pěkně zamotanou hlavu a říká se tomu umění. Vůbec si nejsem jist, zda měl tenhle film vůbec vzniknout.

 

Ivan Trojan v roli Bouráka, dospělého chlapa, který je mentálně v pubertě, miluje rokenrol, svou ´ameriku´ a méně již manželku (Kristýna Boková) a dceru (v pozadí). Ta chce manželství rodičů zachránit 

Rodinka k pohledání

Děj filmu, označovaného, nevím proč, jako černá komedie, je zasazen do imaginárního pohraničního města Šlukdorfu, skomírajícího po revoluci na úbytě. Ten, kdo mohl, odešel a zůstali jen zoufalci, toužící po zcela jiném životě, vytvářející si svůj vlastní imaginární svět. Tady se žije, jak se říká, z ruky do huby a jedinou zábavou jsou místní herny, kasina a šlapky. Ivan Trojan jako hlavní hrdina Bourák je adolescentem v těle dospělého muže, zbožňujícím rokenrol, Elvise a stará auta, se kterými se pokouší kšeftovat.

 

Pomalu se rozpadající, zašlou slávu první republiky pamatující Bourákův dům... Natáčelo se ve Varnsdorfu a Šluknově

Nějak mu nedochází, že má také rodinu a dům, o které by se měl také starat, a obojí se mu pomalu rozpadá pod rukama. Pak je tady jeho žena (Kristýna Boková), zcela odevzdaná svému osudu, která snad jako jediná ve městě nevidí, nebo nechce vidět úlety a zálety svého muže. Trojanovi sekunduje sice vedlejší, ale svým podáním neméně výrazná postava, a to místní mafián Ruda, přezdívaný Bingo v podání Jiřího Macháčka, který se v některých sekvencích filmu stává dokonce výraznější postavou než Trojan. Nesmím zapomenout ani na Bourákovu dceru Kamilu (Veronika Marková), která se nechce se zastydlým životem ve městě smířit, roztáčí vlastně celý kolotoč následujících událostí a snaží se dát podivné, hroutící se manželství svých rodičů dohromady. Veroniku Markovou jsme zatím na plátně moc neviděli a musím říci, že se povedla a docela se těším na její další role.

 

Veronika Marková v roli Bourákovy dcery Kamily (s Kryštofem Hádkem coby kamioňákem Dejvym)

Herci hrají jako o život, ale ono není o čem

Co se týká hereckých výkonů, jak Trojan, tak Macháček se svému umu příliš nezpronevěřili, i když Trojan v roli Bouráka leckdy kapánek přehrává, ale jinak jedou oba dva na plné pecky a dávají ze sebe vše. Co je to ale platné, když se každou chvíli ztrácejí ve spletitém scénáři, který jim dává pořádně zabrat. Hereckému obsazení lze jen stěží co vytknout. Trojan si svého Bouráka skutečně užívá a obraz neuvěřitelně zblblého rockera a tanečníka, který zvysoka kašle na své okolí, si dokonale přisvojil. Zajímavou postavičku podivné hysterky si tu zahrála například Petra Nesvačilová.

 

Jiří Macháček hraje mafiána Rudyho, přezdívaného Bingo (vpravo) s režisérem Ondřejem Trojanem

Možná i jedničku bych dal Marku Zelinkovi za choreografii tanečních scén, které jsou živé a uvěřitelné, stejně jako pestrobarevné kostýmy, oživující tenhle pokus o film.

První polovina filmu, která by měla tak nějak uvést diváka do děje, dělá pravý opak. Po docela slušném rozjezdu střídá zápletka zápletku, motivy se vrší jeden na druhý a za chvíli máte v hlavě pořádný guláš, ve kterém teče krev, vraždí se, bují orgie s místními děvkami a to všechno korunuje podivný duch Elvise, zjevujícího se v podobě Ondřeje Trojana. Chvílemi jsem si už myslel, že se děj odehrává v jakémsi snu chorého pacienta psychiatrické léčebny, který se probudí a pak teprve začne ten skutečný život. Ale ono ne. Tenhle slepenec, poskládaný z útržků příběhů jednotlivých postav, fakt mysleli tvůrci vážně.

 

Choreografie se povedla...

Něco pro milovníky rokenrolu

Co mne na druhé straně bavilo, je muzika, která doprovází celý film, až jste chvilkami v rozpacích, zda jste se náhodou nezatoulali na muzikál z osmdesátek. Bujarý rokenrol dává báječný podkres rozkouskovanému ději a posunuje level filmu poněkud výše, i když vám chtě nechtě chvílemi připomene pověstná Šakalí léta. Díky za to autorům hudby Romanu Holému a Matěji Ruppertovi. Bohužel, scénář Petra Jarchovského to zazdívá, kde to jen jde. I když je druhá polovina filmu o poznání lepší než ta první, stále je to neuvěřitelně rozdrolená stavba, v níž nedrží snad vůbec nic pohromadě. Ondřej Trojan je jako sice na postu režiséra už profík, ale s tím, co dostal do ruky, se asi nic moc dělat nedalo. Označení filmu distributorem jako černá komedie je mimochodem také dost vedle. Během promítání jsem sice zažil několik rádoby komických scének, ale že by byla nějaká k popukání, to tedy ne. Pokud jsem dobře počítal, kino se zasmálo asi šestkrát, a to ještě dost decentně.

 

Režisér Trojan si střihl roli Elvise

Konec mohl přijít dříve

Přestože jsem předem znal stopáž filmu, zažil jsem několik okamžiků, kdy jsem už už očekával konec. A ono nic. Ostatně těch konců je zejména v druhé půli několik a vůbec nic by se nestalo, kdyby děj v některém z nich klidně uťali a pustili titulky. O nic byste nepřišli. Chvílemi jsem si totiž připadal, jako když sleduji špatně sestříhané jednotlivé epizody nějakého seriálu. Nebýt toho, že děj filmu je vlastně o ničem, mohl být Bourák díky řadě profíků, kteří za ním stojí, slušnou podívanou. Přestože se jeho děj odehrává na severu Čech, nyní mimořádně oblíbené lokaci filmařů, rozhodně nečekejte, že uvidíte něco jako seriál Most! Ondřej Trojan tady sice vybočil ze své dosavadní tvorby a zabrousil do kapánek neprobádaného světa hollywoodských pokusů o filmové umění, vyznačujících se obří snahou tvůrců co nejvíce zašmodrchat děj, roztříštit jej do řady zdánlivě nesouvisejících linek, aby na konci z toho všeho upletli jakýsi gordický uzel, s nímž si divák, odcházejíc z kina vůbec neví rady, natož aby jej rozmotal.

 

Jiří Macháček ve filmu místy i válcuje Ivana Trojana

U jisté části diváků film uspěje

Jak už jsem konstatoval v úvodu, vcelku by to nemusel být špatný film. Je to profesionální práce a jen si kladu otázku, zda konečný výsledek byl jen důsledkem onoho špatného scénáře, nebo se na něm podepsala i trochu uspěchaná postprodukce, která tomu nasadila korunu. Nic objevného se tvůrcům nepodařilo ztvárnit ani co se týká oné značně depresivní, zapomenuté díry, jménem Šlukdorf, kde si vesele vládne mafie za tichého přihlížení zkorumpované policie. S výjimkou dcery Kamily mi všechny hlavní postavy připadaly jako idioti, nebo možná nepovedené karikatury skutečných lidí, žijících v onom imaginárním Šlukdorfu, který je nejspíše kompilací severočeských měst Šluknov a Varnsdorf, kde se ostatně také natáčelo. S klidným srdcem film doporučit nedokážu, ale možná bych jej dokázal zkousnout jako televizní film, kde bych si mohl některé sekvence pustit znovu, abych pochopil, co tím chtěl vlastně básník říci. Mám však obavy, že vůbec nic.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace