Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dělí je půlka Evropy a spousta nevyřčených slov. Najdou k sobě ještě někdy cestu?

26.05.2020
Dělí je půlka Evropy a spousta nevyřčených slov. Najdou k sobě ještě někdy cestu?

Autor: artforma.cz

Popisek: Michaela a Barbora Zindelovy

Tereza žije ve Španělsku, její matka Hana v Praze. Sen zůstal jen snem a roztříštěné vztahy se nedají poskládat dohromady jako mozaiky, zdobící Barcelonu. Psychologický román Tak daleko, tak blízko vydalo nakladatelství Motto.

Třicátnice Tereza si píše deník ve Španělsku, její matka Hana zaznamenává své myšlenky v Praze. Dělí je od sebe půlka Evropy a spousta nevyřčených vět. Rozešly se jejich cesty proto, aby se jednou vzájemně pochopily a byly si opět blíž?

Ani svatba s cizincem a mateřství Tereze její sen o novém životě nesplní. Teď už nezjistí, jestli by byla šťastnější, kdyby nenásledovala svou lásku do Španělska. Možná stačilo správně pochopit muže, který tvrdil, že ji jednou bude nenávidět stejně tak, jako ji miluje. Roztříštěné vztahy se ale nedají poskládat dohromady jako mozaiky, zdobící Barcelonu.

 

Tak daleko, tak blízko 

Autorky, Michaela a Barbora Zindelovy, dcera s matkou, se rozhodly napsat příběh, jehož autenticita není dána jen literárním zpracováním. Kniha kromě rodinných a partnerských vazeb řeší také kontakt s jinými tradicemi, odlišnými zvyky a životním stylem na jihu Evropy. Příběh o hledání nového domova je inspirován realitou, zpočátku volnější tempo vyprávění se mění ve vodopád proměn, které nedovolí odtrhnout se od dalších stránek.

Autor: Michalea Zindelová, Barbora Zindelová
Žánr:
psychologický román
Nakladatelství:
Motto

Ukázka z knihy:

Všechno dělám v novém prostředí poprvé. Probouzím se do „babylonu“ španělského jazyka, ale je mi uprostřed těch hlučných dialogů dobře, začínám chápat, čemu se lidé smějí, oč běží… Vyhlížím hlavně, kdy zima v bytě skoro bez topení a tmou od šesti večer do osmi ráno přejde do jara a očekávaného léta. Jaro dorazí narychlo a divoce, najednou kvetou stromy, narcisy, tulipány a kosatce. I když Murcia, sedmé největší město Španělska, není zrovna atraktivní lokalita, dá se tady pronajmout za směšnou cenu třípokojový zařízený byt včetně parkovacího místa. Obdobná částka by v Barceloně stačila sotva na pokoj ve sdíleném bytě. Ale Pablo je v téhle ničím nevýznamné oblasti doma. Smlouvu podepíšeme, když jednou přiletím na dva týdny. Z několika bytů, co jsme viděli, je ten „náš“ jednoznačně nejlepší. Vítáme patio, obezděnou terasu hned u kuchyně bytu, s originální barevně nasprejovanou zdí. Když tady venku v létě pověsím prádlo, je snad během půl hodiny suché! Věšení prádla se stává mým oblíbeným rituálem.
Co na tom, že na nás koukají sousedi z horních pater. Na patiu se opalujeme s knížkou, pořádáme bujaré večeře s přáteli a kocour Ríša má dobrodružný výběh, o jakém se mu v Praze ani nesnilo. Neosobní byt s nábytkem z překližky jsme si rychle zútulnili po našem. Fotky, barevné květináče, památeční hrníčky, gramofon a staré vinylové desky… A za pár dní dorazí kamion se čtrnácti narvanými banánovkami z Prahy.
Nadšeně všechny ty poklady vybaluju. Aspoň pár českých knížek, obrázků, mé oblíbené nádobí z Itálie, pár hrnců a kuchyňského náčiní po babi Emilce, boty a oblečení… Asi si nikdy nemyslela, že její věrní pomocníci skončí bůhvíkde. Všechno kolem je najednou veselejší. A jako doma. Odjezdů z Prahy s dalšími věcmi potřebuju víc, než se původně zdálo, často u nich asistuje máma. Těsně před Velikonocemi odlétám s ohromnou krabicí, máma má na sobě po mně zděděnou zlatavou bundičku a táhne se mnou solidárně bednu na autobus s konečnou na druhém ruzyňském terminálu. Čas letí, strčím kolemjdoucímu vietnamskému obchodníkovi padesátikorunu za zapůjčení rudlu. Malý kšeft rychle pochopí, i to, že se mu jeho pracovní prostředek zřejmě někdo vrátí. Doskáčeme složitě s objemným nákladem k autobusu. Ještě než se rozjede, stihnu v květinovém stánku na zastávce koupit pro Pabla pomlázku. A pak už s ní jen vesele zamávám mámě… Ahoj!
Nořím se do vztahu s Pablem a v soustředěném rytmu začínám rozlišovat víc chutí Španělska – všemi smysly. Už v Praze se konala ochutnávka, mojí soukromou přípravkou byl poznávací kurz španělského jazyka a Španělska na jazyku. Všechno je pro mě náramná delikatesa, i docela obyčejné patatas a lo pobre, chutná varianta bramborové tortilly. Jsme bezdětní, neznepokojovaní složenkami. Bohémsko-učitelsko-kreativní život. Žádné regule… Pohodový mańana styl, chceme si všechno víc užít, při jakémkoliv stavu peněženky. Cenná zkušenost, ponechala jsem si ji.
Život na jihu Evropy má samozřejmě mnohé výhody, třeba každé ráno čerstvě vymačkaný pomerančový džus ke snídani, vynikající olivový olej. Vaření i nakupování mi připadá zábavné, rychle se orientuju v místních supermarketech. Po několikaminutovém pobytu ve výhni venku mě vždycky osvěží studené domácí gazpacho, máme ho v ledničce připravené na celý týden, stejně jako naši sousedé kolem. Každá návštěva trhu je zážitek, barevný a chuťový ohňostroj – sýry, milion druhů oliv, zelenina a ovoce…
„Co uděláme k obědu?“ ptám se Pabla. „Koupíme rybu“ rozhodne rychle a hned se pro ni jede na kole na trh. Ryba se hodí na pánev, rozkrájí se meloun, po obědě si ho každý dopřeje velký kus namísto dezertu… Všechno je tak úžasně chutné. Sladká šťáva mi zůstává dlouho na prstech. Dám si ještě kousek! Hned při prvních cestách do Španělska nasávám kulturu hlouběji. Získávám docela jiné pocity a zkušenosti než při turistickém průletu krajinou. Třeba chuť vídat se. Tradiční rodinné obědy o několika chodech – aperitivo, primero, segundo, postre…

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace