Virtuální svět Westworldu, v němž je dovoleno vše, včetně těch největších zvráceností, se zhroutil a vzbouření roboti ohrožují lidstvo. Premiéry Pavla Přeučila

Foto: HBO (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Snímek z dosud poslední série Westworldu, hlavní hrdinka Dolores Abernathy v podání Evan Rachel Wood uprostřed vpředu

FOTO Kinopremiéry jsou sice na spadnutí, ale produkční společnosti stále váhají, zda a kdy nasadit filmové trháky do téměř tři měsíce opuštěných kin a tak, pokud vám chybí silné příběhy, napínavý děj a jste příznivci žánru sci-fi, mohu vám vřele doporučit seriál HBO Westworld.

Westworld patří určitě mezi nejúspěšnější seriály poslední doby. Mne chytla hlavně první sezóna, vysílaná v roce 2016, nicméně pokračování druhou sezónou o dva roky později, na kterou byla řada rozporuplných reakcí, už mne trochu zklamalo. Bylo to zejména kvůli spletitému a poněkud matoucímu ději. Na třetí sezónu, která skončila nedávno, začátkem května, jsem se ale znovu podíval s chutí.

Dolores s ´mužem v černém´, Williamem, v podání slavného Eda Harrise ve Westworldu, verze Divoký západ

Tenhle rozměrný příběh z blízké budoucnosti přivedla na televizní obrazovky společnost HBO a určitě patří mezi to nejlepší z její produkce. Navíc, seriál vychází z pera mého oblíbeného autora sci-fi, Michaela Crichtona. který se proslavil takovými příběhy, jako Pojídači mrtvých, Jurský park, Ztracený svět, Koule či Proud času. Většina jeho románů se dočkala i filmového zpracování a zrovna nedávno jsem se vrátil i k jedné z jeho prvních a nejslavnějších knih, Kmen Andromeda z roku 1969, příběhu, který je v současné koronavirové době zvláště aktuální. Vypráví totiž o celosvětové pandemii, zapříčiněné mimozemským virem, šířícím se nekontrolovatelně po celé Zemi. Také Kmen Andromeda se dočkal filmového zpracování, a to dokonce dvakrát, v roce 1971 a 2008. Ostatně i Westworld vychází z celovečerního filmu, který měl premiéru už v roce 1973.

Svět, ve kterém je dovoleno vše

Westworld rozhodně není jednoduchým přímočarým příběhem a sledování seriálu vyžaduje neustálou diváckou pozornost, protože se v něm rychle střídá fikce s realitou, skutečný svět se světem uměle vytvořeným jen pro zábavu. Zavede diváka do zábavního parku Westworld, vytvořeného jako Divoký západ, v kterém si mohou patřičně zámožní hosté užívat realitu této doby plnými doušky bez toho, že by jim hrozilo nějaké nebezpečí. Uměle vytvořený svět totiž obývají výtvory v podobě robotů, k nerozeznání podobných skutečným lidem, s kterými si mohou návštěvníci parku dělat, co chtějí a ukojit si i ty nejzvrhlejší choutky. Mohou je beztrestně zabíjet, mučit, znásilňovat.

Doloresiným parťákem v první sérii byl Teddy Flood v podání Jamese Marsdena. Abyste rozuměli, Westworld je umělý svět, zábavní park, kde ´výtvory´, roboti, jak se jim zde říká, ve skutečnosti androidi slouží návštěvníkům jako cokoliv potřebují - kulisy, společníci, milenci či milenky, anebo oběti. Přitom výtvory jednají podle předem připraveného scénáře; Dolores například vystupuje jako naivka, farmářská dcerka, zamilovaná do Teddyho, který ji nechtě opustí... Což funguje báječně, dokud Dolores nezačne nabývat vědomí 

Reálné hřiště pro bohaté

Fantastický svět Westworldu poznáváme v kontrastu se skutečným světem, ve kterém existuje spousta krutých a pořádně bohatých jedinců, kteří si mohou dovolit ukojit své choutky v drsných hříčkách s robotickými výtvory Westworldu. Je to velké hřiště pro boháče, které jim nabízí šanci být hrdinou nebo darebákem. V předcházejících sezónách byl Westworld neuvěřitelně krutý a ani třetí sezóna nemění tuto krvavou tradici. Násilí přechází z uměle vytvořeného světa do toho skutečného, jen s tím rozdílem, že v reálném světě nejsou těla obětí v noci tajně odvážena k opravě a skutečný svět postrádá tlačítko reset, které by vše uvedlo do původního stavu. Na rozdíl od podobných seriálů z budoucnosti zde nejsou žádné laserové pistole nebo phasery, revolvery střílejí opravdové kulky, samurajské meče opravdu zabíjejí, teče zde opravdová krev a v obou světech se opravdu umírá.

Až příliš moc režisérů

Nebudu vám prozrazovat žádné spoilery ani podrobnosti k ději, protože seriál je plný překvapení a zlomových okamžiků. Mnohé postavy z reálného světa totiž vůbec netuší, že i ony patří k umělým výtvorům a jsou tudíž naprogramovány k určitým činnostem. Naopak některým výtvorům se postupnou reparací dostává stále více informací o reálném světě a postupně se polidšťují, získávají vlastní vědomí a sílí v nich odpor k celému sytému této velké hry. Na seriálu mi vadilo jediné, a to často odlišný pohled jeho režisérů na onen umělý svět. Při tvorbě jednotlivých epizod se jich vystřídalo téměř dvacet a je to znát. Každý z nich se totiž snažil Westworldu vdechnout svůj osobitý pohled, což někdy vede k určité roztříštěnosti a někdy až nesrozumitelnosti. To se projevilo hlavně v druhé sezóně seriálu. Mezi tvůrci určitě vyniká scenárista a režisér Jonathan Nolan, jehož rukopis je asi nejviditelnější.

Ve třetí sérii je z Dolores mstitelka, rozhodnutá zničit lidský svět. Jenže i ten funguje podle scénáře, jak zjistí její nový partner, člověk Caleb Nichols (Aaron Paul). I když, třeba je to jinak...

Roboti v lidském světě

Třetí sezóna je na jedné straně lepší než ta předchozí, zejména po stránce bojových scén, scénografického ztvárnění, trikových záběrů i chytře stupňovaného napětí. Napomáhá tomu zdárně i vynikající hudební doprovod skladatele Ramina Djawadiho. Samotný příběh se odehrává asi tři měsíce po událostech prvních dvou sérií. Dolores Abernathy (Evan Rachel Wood), která je nejstarším výtvorem v parku a ústřední postavou mezi vzbouřenci Westworldu, se ocitá uprostřed Los Angeles v roce 2058, vyzbrojená několika čipy na ovládání výtvorů v parku, plná odhodlaní dovršit svoji revoluční vzpouru a zničit lidský svět. Dolores se ocitá uprostřed konfliktu s mocným mužem jménem Serac, který si získává podporu další z hlavních postav seriálu, bordelmamá Maeve Millay (Thandie Newton), která je stále v parku. Tam se mezitím změnil scénář a děj se přenesl do období druhé světové války a bojů s nacisty.

Druhou výraznou ženskou hrdinkou je Maeve (Thandie Newton). Westworld je v tomto velmi feministický, hybateli děje jsou převážně ženy. Zde je Maeve ve Westworldu, verze Francie za druhé světové války 

Zůstává spousta nezodpovězených otázek

Stejně jako druhá sezóna Westworldu se vydala jinou cestou než ta první, i třetí sezóna je opět odlišná od prvních dvou. Zpracovává sice téma z prvních dvou sezón, ale splétá je do něčeho úplně jiného. Na rozdíl od prvních dvou sezón, které měly po deseti epizodách, ta nejnovější má epizod pouze osm. Možná se právě to také projevilo ve větší zahuštěnosti, akčnosti a také zjednodušení děje. Po předchozích událostech se zdá, že pro Dolores už bude jednoduché dosáhnout svého cíle ve světě lidí, světě, jenž není připraven na výtvory. Věci ve Westworldu ale nejsou nikdy tak jednoduché.

Ve hře je více sil, všichni soupeří o různé cíle, přesto jsou nějak propojeni s Dolores a jejím vyšším posláním. Všechno se prolíná způsobem, který je o něco více lineární, snáze pochopitelný, aniž by byl chudší o souboje v časových osách předchozích období. Motivace postav se jeví jasnější a celkem jasné jsou i dialogy. Samotný děj se zdá být ve třetí sezóně srozumitelnější, ale v divácích stále zůstávají otázky. Je tahle osoba skutečná, nebo jde o výtvor? Odehrává se to teď, nebo jde o pohled do minulosti, či do budoucnosti? Co je vlastně realita a co fikce? Postupně do děje vstupují i další postavy, známé z předchozích sérií, jako Bernard, Charlotte či William a jejich role se spojují ve velkolepém finále.

Los Angeles v roce 2035. Anebo Westworld, verze Los Angeles...

Více akční a více scifi

Nicméně po shlédnutí celé třetí série se nemohu zbavit pocitu, že mi tu něco chybělo. Děj, postavený na robotickém povstání a snaha lidí, jak se marně snaží zastavit tuto pohromu, v níž hraje Dolores vůdčí úlohu, by měl být určitě předpokladem pro zajímavý vývoj příběhu. Logika se tu ale pohybuje na dost tenké hraně a děj mnohdy sklouzává k řadě nelogičností, které pozornému divákovi určitě neuniknou. V třetí sérii ztrácí seriál trochu na přesvědčivosti a sklouzává do tuctové akční sci-fi, místo toho, aby dále rozvíjel provokující myšlenku souboje mezi lidskou morálkou a morálkou umělé inteligence, která se stává pro člověka hrozbou.

Je to robot, nebo člověk?

Na seriálu je obdivuhodné, jak podrobně se zabývá prokreslením jednotlivých postav v kontextu s jejich činy, umění zabudovat do jejich osudů nenadálé zvraty. Na jedné straně autoři donutí diváka hlavní protagonisty obdivovat, zatímco v další scéně je předvedou v tom nejhorším světle a donutí vás je nenávidět. Dolores či Maeve jsou zde v rolích jakýchsi vůdců, nezastavitelných robotických polobohů, v kterých se prolínají i postavy, jimiž byly v předchozích sezónách. Co je na všech třech dosud odvysílaných sezónách asi to nejzajímavější, je otázka, která stále visí ve vzduchu a divák na ni stále hledá odpověď: Je to robot, nebo člověk? U řady postav už je to jasné, ale stále jich zbývá dost na to, aby nás v pravou chvíli překvapily. Navíc tu zůstává nezodpovězená i další, sakramentsky důležitá otázka: Jsou výtvory opravdu svobodné a ve skutečném světě, nebo se jen ocitly v další, uměle vytvořené verzi Westworldu?

Hlavní padouch třetí série je Engerraund Serac v podání Vincenta Cassela

Jde skutečně o reálný svět?

Sám si také nejsem úplně jist, v jakém světě se vlastně třetí série odehrává, stejně jako statisíce fanoušků tohoto seriálu, kteří tvrdí, že třetí sezóna neprobíhá v reálném světě, ale v tzv. Futureworld, dalším zábavním parku. Zatímco nás děj utvrzuje v přesvědčení, že jsme v elegantním Los Angeles budoucnosti, ve skutečnosti jde možná jen o další virtuální realitu, vybudovanou jen za tím účelem, aby do ní zakladatel parku James Delos přenesl vzbouřené výtvory, uklidnil je a dodal jim zdání svobody. Pokud se tahle teorie ukáže v další, čtvrté sezóně jako pravdivá, půjde asi o největší překvápko seriálu.

Čeká nás vzpoura robotů?

Zbývá odpovědět ještě na jednu otázku. Může člověk stvořit opravdu takovéto roboty s vlastním vědomím? Jen si to představte, že zotročení roboti by se vzbouřili proti svým nenáviděným programátorům. Složitá odpověď spočívá ve složitosti umělé inteligence. „Stále se o to pokoušíme, a zdá se, že od toho nejsme daleko, že jednoho dne vytvoříme inteligenci, která odpovídá naší vlastní,“ říká Pieter Abbeel, profesor robotiky na univerzitě v americkém Berkeley a upozorňuje na nebezpečí: „Potom bude během pouhé minuty po zapnutí robot chytřejší než my, pravděpodobně nás dokáže donutit, abychom udělali to, co bude chtít, a jeho vypnutí nebude možné. Je před námi tedy otázka, co bude dál?“

Vložil: Pavel Přeučil