Tři mrtví manželé = tři osvobozené ženy?
17.05.2020
Foto: albatrosmedia.cz
Popisek: Camilla Läckberg
Vyváznout ze života s násilníkem je leckdy téměř nemožné, tím spíš, že žádostí o rozvod to pravé peklo teprve začíná. Vyřešit bezvýchodnou situaci ale může i dokonalá vražda. Napínavý thriller Ženy bez slitování vydalo nakladatelství Motto.
Ingrid se vzdala slibně rozjeté kariéry, aby podpořila svého manžela. Teď však zjistila, že ji podvádí. Birgitta se vyhýbá lékařským prohlídkám. Jen tak si nikdo nevšimne modřin, které na jejím těle zanechaly manželovy rány. Viktoria se přestěhovala z Ruska, aby si vzala muže, kterého potkala na internetu. Její nový manžel je ale úplně jiný, než čekala. Tři různé ženy, tři manželství, plná chladu a násilí. Vyřeší to tři dokonalé vraždy?
Jean Edith Camilla Läckberg je oblíbenou švédskou autorkou detektivek, jednou z nejmladších a zároveň nejnověji objevených pro mezinárodní literární scénu. Začínala jako ekonomka, avšak kurz tvůrčího psaní ji navedl novým směrem a nyní okupuje přední příčky skandinávských bestsellerů. S přítelem a třemi dětmi žije na předměstí Stockholmu.
Autor: Camilla Läckberg
Žánr: thriller, detektivka
Nakladatelství: Motto
Ukázka z knihy:
Před třemi lety se Viktoria jmenovala Volkovová, bydlela v ruském milionovém městě Jekatěrinburgu a o Švédsku věděla jen to, co si matně vybavovala z hodin dějepisu. Dnes se jmenovala Viktoria Brunbergová a bydlela v malé vesničce Sillbo, asi patnáct kilometrů od obce Heby ve středním Švédsku. Mluvila švédsky, ale se silným přízvukem, neměla práci ani přátele.
S povzdechem si nalila horký čaj do černého hrnku s nápisem Sweden Rock.
Škvírami pod oknem k ní doléhalo hučení větru. Za oknem se rozkládalo pole, les a šedivé nebe. Viktoria si zastínila oči rukou, aby neviděla ven, a vzala si čaj ke stolu v kuchyni. Celá tahle země a všechno v ní se jí hnusilo. Dala si nohy na stůl, obemkla hrnek dlaněmi a zavřela oči.
„Juriji,“ zašeptala.
Mafiánská princezna, tak jí žertem říkali její přátelé v Jekatěrinburgu. Líbilo se jí to. Zbožňovala diamanty, drogy, luxusní večeře, oblečení i byt, ve kterém bydleli.
V den jejích dvacátých narozenin všechno skončilo. Jurije zavraždili. Dnes už je patrně jeho tělo rozložené k nepoznání. Chlupatá záda, velké ruce, výrazná čelist – nic z toho už není.
Prásk, prásk, prásk.
Jurije zastřelili o jejích narozeninách. Krev potřísnila její bílý kožich, pohozený na pohovce nočního klubu. Ona měla zemřít také, ale třetí střela minula cíl a vzápětí vraha zastřelila Jurijova ochranka.
Viktoria uprchla domů k matce, asi hodinu cesty od města.
Právě matka jí pověděla o stránkách, kde švédští muži hledají ruské ženy.
„Švédové jsou hodní a zbabělí,“ řekla jí.
Viktoria matku poslechla, jako vždycky. Vložila na stránky pár svých fotek, během několika dní dostala stovky odpovědí a vybrala si Malteho. Na fotkách vypadal laskavě, jako velké dítě s milýma očima. Byl asi stejně starý jako ona, měl nadváhu a působil nesměle. Poslal jí peníze na letenku a dva týdny nato Viktoria poprvé překročila práh žlutého domu v Sillbo.
Venku na dvoře zaburácela motorka. Viktoria sundala nohy ze stolu a podívala se z okna. Motorka v porovnání s Malteho objemnou tělesnou schránkou vypadala maličká, jako by Godzilla přijela na poníkovi. Za Maltem se po cestě blížila bílá dodávka. Projela bránou a zastavila se vedle motorky. Lars otevřel dveře u spolujezdce, vzal do náruče velké balení plechovek piva a dovlekl ho ke dveřím. Malte balení roztrhl, popadl jednu plechovku a otevřel ji. Zastavil se a žíznivě pil. Jak polykal, podbradky se mu pohybovaly nahoru a dolů. Muži zmizeli Viktorii z dohledu a v následující vteřině uslyšela, jak Malte strká klíč do zámku a odemyká.
Vtrhli dovnitř, ani se nezuli. Lars zaváhal, když si všiml, že na parketách zůstávají tmavé, mazlavé stopy od bahna.
„Kašli na to. Stará bude ráda, že má co na práci, stejně celý dni jen vysedává doma,“ prohodil Malte a o Viktorii ani nezavadil pohledem.
Lars se přihlouple usmál, letmo se na ni podíval, zamumlal cosi na pozdrav a položil plechovky piva na stůl. Malte přistoupil ke sporáku.
„Tak se mrknem, co jsi dnes uklohnila za šlichtu,“ řekl a nadzvedl pokličku. Z hrnce se vyvalila pára, Malte ucouvl a zamrkal. Rozehnal páru dlaní a podíval se do hrnce. Lars si mezitím otevřel pivo.
„Brambory. Dobrý, úplná senzace.“ Malte se rozhlédl po kuchyni a rozhodil rukama. „A to má být všechno?“
„Nevěděla jsem, kdy přijedete. Opeču vám k tomu klobásu,“ řekla Viktoria. Malte si pohrdavě odfrkl a podíval se na kamaráda. Přehnaně vysokým hlasem s ruským přízvukem zopakoval její odpověď. Lars se zařehtal a pivo mu steklo po bradě až na krk. „Pěkná je, ale rozumu moc nepobrala,“ podotkl Malte. Lars znovu vyprskl…
Vložil: Adina Janovská