RECENZE Pozoruhodná kniha Třicet let pod přísahou Roberta Šlachty jako začátek politické kariéry?
15.05.2020
Foto: Hans Štembera
Popisek: Robert Šlachta
Pro úplnost dodejme, že kniha, která vyšla ještě během protikoronavirových opatření, je autorským dílem jak někdejšího ředitele ÚOOZ, tak novináře Josefa Klímy. Ačkoli se často věnujeme próze na poli fikce, zde musíme ubrat. Jde o skutečnost. Nezkreslenou, zaznamenanou až počítačovou pamětí, bez zbytečných odboček a kliček. Titul se čte sám, stejně dobře se bude dle našeho soudu taky prodávat. Vydává UNIVERSUM.
Robert Šlachta byl od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), od srpna 2016 do listopadu 2019 náměstek pátracího odboru Celní správy ČR. Široká veřejnost ho má spojeného zejména se zásahem na Úřadu vlády během premiérování Petra Nečase z ODS v roce 2013. V březnu 2014 Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Jmen, která máme všichni ještě v živé paměti, najde čtenář ve Šlachtově titulu řadu. Politici (Chovanec, John, Langer, Nečas, Kalousek), podivně orientovaní podnikatelé (Janoušek, Pitr, Rittig), policisté (Laube, Tuhý, Červíček).
Třicet let pod přísahou je svým způsobem kronikový záznam. Robert Šlachta v celkem dvaceti kapitolách rekapituluje svou profesní dráhu. Někdy s viditelnou láskou (...můj parťák Roman Těžký a já jsme se v té době v takovém prostředí, jako je Holiday Inn, neuměli moc pohybovat, ani jsme neměli vhodné oblečení. Takže jsme se domluvili, že jako kamufláž uděláme „podnikovou oslavu“), jindy bez patosu (...po kauze Nagyová nás obviňovali, že poprvé policie vstoupila do politiky a přepsala politickou mapu republiky). Ve všech případech se jedná o sloní paměť. Šlachta si musel být vědom rizik, jaká kniha přinese. Řada ze zmíněných aktérů je stále ještě činná: podnikateli počínaje, politiky konče. Výjimku představuje snad jen Petr Nečas a Jana Nagyová, s nimiž se veřejnost setkává především díky soudním stáním.
Co nelze oběma autorům upřít, a to ani náznakem, je autenticita. Jakkoli mohou být detektivky nebo žánr thriller nápaditý, vypointovaný, s běžným životem se to často srovnat nedá. Nelze to ovšem učinit ani v případě této knihy, jelikož si paradoxně při čtení některých pasáží člověk připadá, že se to nemohlo ani stát (...pamatuju si, jak jsme zadrželi deset kilo efedrinu, to byla kauza někdy 1999 nebo 2000. Do hotelu Holiday Inn to přijelo asi třináct lidí prodávat, takže se zásahovkou jsme se to snažili zdokumentovat a potom pachatele zadržet.)
Špína, jakou se Šlachta brodil, je extrémní. Pachatelé byli zlí (namátkou metanol, Březina), nelítostní, měli moc a peníze, své opečovávané kontakty. Policisté měli papíry, tabulky, kontrolu ze všech stran a média často na každém kroku. A pak to všechno skončilo. A Šlachta byl označován za Babišova muže, což je spíše úsměvné. „Čili když mě potom začali obviňovat, že nás zaúkoloval Babiš, abychom mu položili vládu ODS a dostali ho k moci, byl to absolutní nesmysl," konstatuje Šlachta.
Stranou naší pozornosti nemůže zůstat ani Josef Klíma. Jeho otázky jsou podložené, věrohodné, faktické. Právě on drží tempo titulu. Nezůstává na povrchu, kde je potřeba, tam tlačí. To se týká především Nagyové nebo výše uvedené metanolové aféry (celá 14. kapitola).
Šlachta je v mnoha případech natolik otevřený, že to až zaráží. To především v souvislosti s nuceným koncem jeho policejní kariéry. „A zase – stejně jako u kauz Nagyové a Vidkun – nebýt podpory státních zástupců, společného vědomí, že jsme na jedné lodi a že děláme správnou věc, která je naší povinností, asi bychom to nedokázali. A to jsme ještě netušili, co se nám podařilo a co se ukázalo až časem – že to souvisí s kauzou Škoda Transportation, kdy na jedné straně sporu byl vlivný advokát a blízký přítel premiéra Bohuslava Sobotky Radek Pokorný. Podle mého názoru právě on zatloukl poslední hřebíček do rakve ÚOOZ."
Třicet let pod přísahou Roberta Šlachty a Josefa Klímy považujeme za unikát. Kniha nemá srovnání, jelikož v podobném rozsahu dosud žádný vysoce postavený policista nepromluvil. Natož z útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Nikdo dosud neukázal zákulisí, mravenčí práci při zajišťování důkazů, natož aby tak do detailu popsal, co všechno předchází samotné realizaci. Soudem a prokuraturou počínaje, zásahovkou konče. Krásně a živě působí nejen obrazová příloha (na křídovém papíru), ale rovněž závěrečná pasáž „co si o něm myslí". Promluvil Radek John, někdejší kolega Roman Těžký, prokurátorka Eva Žďárská nebo maminka Hana Šlachtová.
Konec? Možná. Ale nevěříme tomu. Vzhledem k ohlasu, jaký kniha vzbudila, se logicky nabízí otázka politického angažmá. A rozhodně nemyslíme lokální úroveň obecního zastupitelstva s devíti členy někde kolem Boskovic... Šlachta (*1971) na tuhle metu má, což si řada politiků možná ještě vůbec neuvědomila...
Vložil: Zdeněk Svoboda