Jsou vraždy na skotském venkově dílem kultu druidů? Nenechte si ujít první případ kriminalistky Danii Gorské
21.03.2020
Foto: eventbrite.com
Popisek: Hania Allen
Oběti až morbidně groteskních vražd zdánlivě nic nespojuje. Nejde ale jen o ně, záhad bude mnohem víc. Napínavou detektivku Tichá odplata vydalo nakladatelství Motto.
Oběti tří morbidně groteskních vražd na první pohled nic nespojuje – jen to, jak vrah těla svých obětí bizarně vystavil. Brzy se ale ukáže, že všichni tři zavraždění byli členy místního druidského kultu. Případ dostane na starost seržantka Gorská, kterou na kriminalistické oddělení ve skotském městě Dundee přeložili z Londýna. Gorskou ale místo skandálních vražd více přitahuje záhadné zmizení dvou dospívajících dívek. Do chvíle než se ukáže, že oba případy spolu souvisí … Stanou se i dívky obětí neznámého vraha?
Autor: Hania Allen
Žánr: detektivka
Nakladatelství: Motto
Ukázka z knihy:
Telefony v místnosti zvonily, ale jako první ho zvedla detektivní seržantka Dania Gorská. „Volá dispečer stanice, pane,“ řekla s telefonem u ucha. „Někdo nahlásil tělo na Liff Road.“
Detektivní inspektor Blair Chirnside byl na druhém konci místnosti a zadával instrukce seržantovi ve službě. Zakřičel přes místnost: „Ve které části Liff Road?“
„Nedaleko Coupar Angus Road, jižně od Muirheadu. Ta žena neřekla své jméno. Řekla, že tam na nás počká.“
„Tak jedeme, seržantko.“
Podle protokolu měla jako mladší podřízená řídit služební škodovku ona, ale Chirnside jí kývnutím naznačil, že si má sednout na místo spolujezdce, a sám vklouzl za volant. Chtěl být galantní, nebo patřil mezi muže, kteří se necítili ve své kůži, když řídila žena? Pracovala v Dundee už šest týdnů, Chirnside si ale od ní stále udržoval uctivou vzdálenost, což znamenalo, že neměla jinou šanci než se přizpůsobit a dělat totéž. Stále byli ještě ve fázi, kdy se navzájem oťukávali, což bylo něco, co dobře znala z Londýna, kde to vypadalo, že policisté s matoucí pravidelností přicházejí a odcházejí. Šest týdnů formalit byl však rekord. Uklidňovala se tím, že si vzpomněla, že se Chirnside chová stejně i k ostatním kolegyním.
Nenápadně si ho z profilu prohlédla. Byl to malý podsaditý muž zhruba před šedesátkou, s vlasy, které byly už víc šedivé než tmavé. Po stranách a vzadu je měl delší, ale na temeni mu už téměř zmizely, takže vypadal tak trochu jako mnich. Podle bledé pleti poseté skvrnami se dalo poznat, že se moc dobře nestravuje. A kromě toho byl z jeho obleku cítit zatuchlý zápach tabáku, což v ní probudilo myšlenku, zda si náhodou nekoleduje o infarkt. Vodovité oči a občasné zasípání a zakašlání ale naznačovaly, že by ho spíš jako první mohly dostat plíce.
Dania, která ráda věděla, kdo je její šéf, se na něj trochu vyptávala a zjistila, že je svobodný a žije se svými starými rodiči. Byl to hodný člověk, nepodléhal zuřivým návalům vzteku jako někteří starší poldové, které dřív znala. Na začátku, když nastoupila, k ní byl laskavý, všechno jí ukázal a zařídil, aby se tam cítila jako doma.
Opustili stanici ve Westbellské ulici, v budově, která měla tolik oken, až jí to dodávalo punc autority, a zabočili na Marketgait. Dania už dávno došla k názoru, že důvodem, proč Bůh vymyslel navigace, byly spletité uličky v kopcovitém centru města Dundee. Chirnside zahnul doleva na Dudhopeský objezd, šikovně prokličkoval ulicemi tak, aby se nevzdálil od Lochee Road, která dále pokračovala jako Coupar Angus Road, po níž jeli dále na sever směrem ke křižovatce se silnicí A 90. Zde bylo už méně budov a domy i obytné bloky ustupovaly zeleni. Znala tuto trasu, protože tudy jezdila do nákupního parku Kingsway a také do multiplexu poblíž parku Camperdown.
„Určitě jste nepočítala, že se takhle rychle dostanete k dalšímu případu,“ poznamenal Chirnside zasmušile.
Byla zvyklá, že řeší víc případů najednou. V duchu měla radost, že nebude trávit sobotní ranní směnu tříděním hlášení a jejich zapisováním do databáze. Práce u počítače nepatřila mezi její oblíbené, ačkoliv chápala, že je důležitá. Vzrušení a radost jí přinášelo to, že může přemýšlet o věcech z různých úhlů a že může řešit problémy. Uvědomovala si, že v tom je dobrá, a to jí spolu se schopností klást ve správný čas správné otázky, obzvlášť ty nepříjemné, pomohlo k rychlému povýšení na detektivní seržantku.
„Ve svém prvním případě jste, Danio, mimochodem odvedla skvělou práci.“
„Jste hodný, že mi to říkáte, pane.“
„Chválím ty, kdo si to zaslouží. Mám zájem na tom, abyste se tady vyvíjela. Začala jste skvěle a do vašeho záznamu jsem to poznamenal.“
Bylo to víc, než čekala, a pocítila čirou radost, že si někdo všiml její tvrdé práce a schopností. Od prvního dne se plně zaměřila na mimořádně náročný případ sexuálního útoku, který se táhl měsíce. Nastoupila, když byl v polovině, a bylo její zásluhou, kterou ostatní detektivové ocenili – i když někteří jen neradi –, že se případ posunul k rychlému a jednoznačnému závěru…
Vložil: Adina Janovská