RECENZE Tolik negativních emocí se vidí málokdy. A přitom jde o skvělou knihu: Matematika zločinu od Magdaleny Sodomkové
08.03.2020
Foto: Youtube / repro
Popisek: Host Radiožurnálu ČRo, Magdalena Sodomková
VIDEO V roce 2012 napsal reportérce Magdaleně Sodomkové z Asie cizí muž, že prchá před českou spravedlností. Verdikt podle něj nebyl spravedlivý, a to kvůli chybě soudního znalce, přezdívaného matematik zločinu. Jedná se o člověka, který se stal ústředním tématem precizně zpracované knihy novinářky, jež by si za ověřování skutečností zasloužila metál. Její kniha zřejmě nevzbudí silný mediální rozruch, ale už jen skutečnost, že vyšla, je příznivým signálem pro společnost. Důvody pochopí každý čtenář, jakmile se ocitne na závěrečném listě knihy nakladatelství CPRESS.
Původně jsme očekávali detektivku. Už jen samotný název titulu naznačuje, že musí jít o zločin. Moc hezky zpracovaná obálka Veroniky Zacharové naše tvrzení jenom podtrhuje. Ale pak nastala změna. Stačily úvodní dvě kapitoly, jimž zčásti vévodí bratrská dvojice Víta a Matěje Bártových (exministr dopravy, ABL, Radek John a další…) a dostali jsme se nohama na zem. Spíše pod ni. A v té hlíně, mazu a balastu jsme zůstali až do posledních stránek.
Hned na úvod musíme bez skrupulí a jakýchkoli patetických závěrů uznat, že z knihy jde ohromná síla a negativní energie zároveň. Ta ovšem není způsobena stylem psaní nebo jazykovou stránkou. Forma zde roli nehraje. Jde o obsah. Novinářce Sodomkové, velmi precizní a pečlivé sběratelce podkladů, se podařila vystavět báječná struktura osudů a životních cest. Bohužel pro zúčastněné - všechny ty cesty vedou spíše do předpeklí než na sever.
Celkem pětadvacet kapitol velmi povedené kompozice se čte rychle. Jde o věcný text bez silnějších zaváhání nebo honění se za senzací. Sodomková si vybrala podklad své dřívější práce (profesora a soudního znalce Strause respektive jeho aktivní akademické působení) a rozpracovala jej do literární i rozhlasové podoby. Jak dopadla v instituci, sídlící na pražských Vinohradech, prozrazovat nebudeme. Ale perex naší recenze jistě napověděl. Držela se skutečnosti a šla dokonce tak daleko, že věrná svým novinářským zásadám uveřejnila i věci v takzvaně vyšším zájmu.
Kromě těchto prolínání a životních osudů ještě sem tam upozorní na dobové reálie. Převzetí společnosti MAFRA Andrejem Babišem: prostřednictvím dialogů a scénického zobrazení chodu redakce (upozorníme především na jméno Veselin Vačkov), zmíní zástupkyni hnutí ANO Taťánu Malou a věnuje se také současné ministryni Marii Benešové. Všechno má jasný půdorys. Úspěšní jsou i ti, kdo mohli podvádět, aniž by to s kýmkoli pohnulo (zde je také nutné upozornit na postoj někdejšího ministra vnitra Slovenska Roberta Kaliňáka). Tato linka je patrná. Vedle podobných příběhů se otvírá i skutečně kriminologické pozadí (s přesahem na Slovensko), které ničí lidi.
Jako vždy, pokud se jedná o podloženou interpretaci (´IBM a holokaust´ nebo ´Jed pro Litviněnka´), zůstává pachuť. Pachuť za těmi řádky a věcmi, před nimiž se často zavírají oči. S tím ovšem nikdo z nás nic nezmůže. Kniha Magdaleny Sodomkové je výborná, ačkoli bychom doporučili její čtení rozložit.
Vložil: Zdeněk Svoboda