Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Seznamte se s nezdolným velikánem světové literatury a vydejte se vzkřísit zašlou slávu rytířského stavu

03.03.2020
Seznamte se s nezdolným velikánem světové literatury a vydejte se vzkřísit zašlou slávu rytířského stavu

Autor: repro/youtube.com

Popisek: Miguel de Cervantes y Saavedra

Rytíř don Quijote de la Mancha je pravděpodobně nejslavnějším španělským literárním hrdinou. Klenot světové literatury, převyprávěný pro děti, Neuvěřitelná dobrodružství rytíře dona Quijota i zbrojnoše Sancha Panzy, vydalo nakladatelství Albatros.

Román Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha jeho autor, renesanční básník a spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra, původně nazval v roce 1605 je El ingenioso hidalgo Don Quixote de la Mancha. Je pravděpodobně nejslavnějším španělským románem a jedním z klíčových děl světové literatury. Zřejmě byl napsán během autorova pobytu ve vězení na přelomu 16. a 17. století a poprvé uvedl do literatury komicky vyjádřený rozpor mezi skutečností a iluzí.

Kniha již byla přeložena do 85 jazyků a některé její prvky se přenesly i do běžné mluvy a staly se ustálenými obraty. Například označení Don Kichot, případně donkichotství, se vžilo coby označení lidí, kteří se podobně jako Cervantesův hrdina snaží dosáhnout nemožného, věčně sní a nedívají se na realitu. Jako boj s větrnými mlýny bývá zase označována zbytečná snaha, nerovný boj nebo boj s fiktivním nepřítelem.

Neuvěřitelná dobrodružství rytíře dona Quijota i zbrojnoše Sancha Panzy

Klenot světové literatury převyprável pro děti přístupnou formou Vladimír Hulpach, doplňují ho celostránkové barevné ilustrace slovenského ilustrátora Dušana Kalláye, nositele Andersenovy ceny. Proto neváhejte a vydejte se s potulným rytířem donem Quijotem vzkřísit zašlou slávu ušlechtilého rytířského stavu!

Autor: Vladimír Hulpach
Ilustrace: Dušan Kállay
Žánr:
pohídka
Nakladatelství:
Albatros

Ukázka z knihy:

- 13 -
Kterak don Quijote odešel z našeho světa, aniž naplnil své sny o pastýřských hrách či osvobození Dulciney, zato ale dospěl zdravého rozumu
Pro celé okolí to byly předlouhé dny i noci, které don Quijote proležel na lůžku, aniž procitl. Chodili za ním všichni přátelé, ať již to byl bakalář, holič, hostinský, ale nejčastěji Sancho, který se snad od něho ani nehnul. Právě jeho trýznila myšlenka, že se dosud nepodařilo osvobodit Dulcineu z očarování, i to, jak přetrvávala v jeho pánovi sklíčenost z rytířského klání.
I když na dona Quijota všichni vlídně hovořili, a bakalář dokonce koupil pro nové pastýřské povolání dva psy, zdálo se, že je vše zbytečné. Rytíř neodpovídal, nikdo nevěděl, zda spí, nebo jestli je vzhůru, takže nakonec zavolali lékaře.
Ten se nejprve podivil nad sešlostí ležícího těla, důkladně je prohlédl, změřil tep i teplotu, až posléze řekl: „Nikdo z nás nepobývá na tomto světě věčně. Zdá se, že ani můj pacient nemá pro svůj stav před sebou více dní, nebo dokonce týdnů života. Měl by se proto v nejbližších hodinách postarat o spásu své duše…“
I když don Quijote vyslechl lékaře klidně a vzbudil se jen natolik, aby řekl, že bude ještě spát, hospodyně a neteř se daly do usedavého pláče.
A rytíř spal tolik hodin, až se všichni domnívali, že ve spánku skonal. Ale nebylo tomu tak. Najednou se posadil na lůžku a zvolal mocným hlasem: „Všichni ke mně!“
A přistoupil k němu každý, kdo byl v místnosti či poblíž. Rytíř se rozhlédl kolem sebe a nechal si ještě zavolat holičského mistra Mikuláše. Potom v řeči pokračoval a oči přitom upíral hlavně na svou mladou neteřinku: „Vězte, že Hospodin mi prokázal v těchto posledních hodinách veliké milosrdenství. Zbavil mne veškerého bláznovství, kterého jsem nabyl z četby všech těch rytířských románů. A poněvadž mne čeká už jenom poslední hodinka, nechci po sobě zanechat pověst či památku jako nějaký blázen v brnění. Nejsem tedy už don Quijote de la Mancha, ale prachobyčejný zeman Alonso Quijano, jemuž se tu přezdívalo Dobrák. Je totiž věru nemožné uvádět ve skutek vznešené sny starého rytířství, neboť se z nich nakonec stane pouhé mámení...“
„A to říkáte právě vy, done Quijote, když jsme se konečně dozvěděli, že vaše Dulcinea z Tobosa byla vysvobozena z prokletí, a chceme s vámi žít jako pastýři a trávit život s písní na rtech?“ dal se slyšet bakalář Sansón Carrasco.

 Neuvěřitelná dobrodružství rytíře dona Quijota i zbrojnoše Sancha Panzy

Avšak don Quijote mávl jen unaveně rukou. „Všechny tyhle pohádky obrací moje blízká smrt v můj prospěch. Nechme proto žerty stranou, ať mě nejdřív farář vyzpovídá a potom přijde písař, který napíše závěť…“
Ta zpověď vskutku dlouho netrvala, vždyť don Quijote ani se jménem Alonso Quijano nikomu neublížil, byl vlídný a laskavý jak vůči vesničanům, které znal již dlouho, tak i ke každému, koho teprve poznal. A tak mohl po zpovědi farář pouze smutně oznámit ostatním: „Opravdu umírá a po dlouhém čase doopravdy zmoudřel. Nezbývá tedy se za ním vrátit a vyslechnout testament…“
A nebylo nikoho kromě nepřítomného Rocinanta a Šediváka, kdo by té závěti nebyl přítomen se slzami v očích. Když potom písař nadepsal záhlaví a don Quijote poručil duši Bohu, obrátil se nejprve na Sancha Panzu: „Jako jsem tě, příteli, učinil ve svém bláznovství vladařem na ostrově, přál bych ti nyní celé království pro upřímnost tvé povahy a věrnost. Odpusť mi proto, že tě lidé považovali za stejného blázna jako mne…“
„Jenom neumírejte, můj pane,“ odvětil Sancho v pláči. „Vždyť největším bláznovstvím je pro nic za nic umřít, když vám nic nehrozí. Vstaňte raději z té postele, budeme dělat pastýře a třeba i najdeme vysvobozenou Dulcineu. A co se týče té porážky při rytířském klání, určitě jsem Rocinanta špatně osedlal, a proto jste spadl. Ale jak víte z těch vašich knížek, jednoho dne rytíř prohraje, druhého dne dostane vítězný věnec…“
„Tak je to a nejinak,“ pochválil zbrojnoše bakalář.
 Jenže don Quijote na jejich slova nedbal. „Byl jsem opravdu blázen, ale nakonec jsem přece jen nabyl rozum, i když až před smrtí. Ale k věci, ať tady pan písař pokračuje,“ řekl umírající a obrátil se k neteři: „Tady Antonii Quijanové odkazuji veškeré své jmění s tím, že musí z něho proplatit vše, co jsem dlužen hospodyni, která mi věrně a nezištně po celou dobu sloužila. Vykonavateli tohoto rozhodnutí budou pan farář a bakalář Sansón Carrasco.
Navíc si pak přeji, že bude-li se chtít moje neteř Antonia provdat, nesmí to být s mužem, který by četl rytířské knihy jako já. Přestoupí-li tuto mou vůli, potom ať vykonavatelé této závěti rozhodnou podle svého svědomí a jmění dají na šlechetné účely.“
Potom bez dalších slov upadl don Quijote do mdlob, z nichž se už nevzpamatoval, vypustil ducha a umřel.
Je už zbytečné hovořit o lkaní Sancha Panzy, hospodyně či neteře, zato si alespoň ještě připomeňme nápis na rytířově hrobě, který složil ve verších Sansón Carrasco:
Zde přeslavný rytíř leží,
jenž v mysli své překonal sen,
že vítězně svá klání přežil,
v bojích se tužil den co den.

Proto celému světu pro smích byl,
vždyť bláznovstvím byl jeho svět!
Byť se co blázen smrti nedožil
a zmoudřel na konci svých let…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace