Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Podsaditý, trošku směšný kněz s brejličkami působí jako bezelstný prosťáček. Ale bacha na něj…

21.02.2020
Podsaditý, trošku směšný kněz s brejličkami působí jako bezelstný prosťáček. Ale bacha na něj…

Autor: repro/astraea.cz

Popisek: Gilbert Keith Chesterton

Otec Brown je fiktivní postava katolického kněze a amatérského detektiva, kterou vytvořil anglický katolický novinář a spisovatel Gilbert Keith Chesterton. Dvanáct jeho nejlepších případů, nazvaných Nevinnost otce Browna, vydalo nakladatelství cPress.

Vzhledově nenápadný, podsaditý a trochu směšný kněz s brejličkami, myslí ovšem brilantní detektiv, vyřeší svou důslednou logikou a racionalismem i ty nejzapeklitější případy. V první sbírce příběhů otce Browna najdete kromě povídek Tajemná zahrada, Boží kladivo nebo Tři nástroje smrti, i tu nejznámější – Modrý kříž.

Nevinnost otce Browna

Autor: Gilbert Keith Chesterton
Žánr:
detektivka
Nakladatelství:
cPress

Ukázka z knihy:

Uběhlo mnoho let od doby, kdy legendární kriminálník přestal obracet svět vzhůru nohama, a když přestal, rozhostilo se, jak se říkalo po Rolandově smrti, po celé zemi ticho. Ve svých nejlepších dnech (tím myslím samozřejmě ty nejhorší) byl Flambeau postavou sošnou a ve světě proslulou jako německý císař. Skoro každé ráno hlásily noviny, že unikl důsledkům nějakého mimořádného kriminálního činu spácháním dalšího. Byl to původem Francouz z Gaskoňska, statné postavy a troufalý v tělesných rozepřích. Byl známý svými výbuchy sportovního temperamentu, mezi lidmi kolovaly divoké příběhy o tom, jak zvedl vyšetřujícího soudce za nohy do vzduchu a postavil ho na hlavu, aby mu „pročistil myšlenky“, nebo jak běžel po Rue de Rivoli s jedním policistou pod každou paží. Musí se mu nechat, že jakkoliv byly projevy jeho obdivuhodné fyzické síly pro oběti ponižující, zpravidla se obešly bez krveprolití. Hlavním projevem jeho zločinnosti byly důvtipné masové krádeže. Každá další jako by byla novým hříchem a každá by vydala na samostatný příběh. Byl to on, kdo řídil Tyrolskou mlékárenskou společnost v Londýně, která neměla ani mlékárny, ani krávy, ani povozy, ani mléko, ale zato nějakých tisíc odběratelů. Mléko dodával prostým přesunutím ode dveří jiných ke dveřím svých zákazníků. Byl to on, kdo udržoval důvěrnou korespondenci s jistou mladou dámou, jejíž veškerá korespondence byla sledována. Jeho trik spočíval v tom, že své zprávy ofocoval v miniaturním formátu na krycí sklíčka mikroskopu. Nicméně mnohé z jeho experimentů se vyznačovaly překvapivou jednoduchostí. Říká se, že jednou v tichu noci přemaloval všechna domovní čísla v celé ulici, jen aby nalákal jednoho cestovatele do pasti. Je téměř jisté, že vynalezl přenosné poštovní schránky a instaloval je na předměstích v naději, že do nich nic netušící cizinec vhodí poukázku na peníze. Navzdory mohutné figuře byl Flambeau známý jako obratný akrobat, dokázal skákat jako kobylka a mizet v korunách stromů jako opice. Velký Valentin proto dobře věděl, když se vydal kriminálníkovi po stopě, že dobrodružství neskončí ve chvíli, kdy ho polapí.
Ale jak ho najít? V tomto ohledu se myšlenky velkého Valentina teprve uspořádávaly. Flambeau byl mistrem převleků, ale jednu věc nemohl skrýt ani tím nejrafinovanějším z nich, a tou byl jeho výjimečný vzrůst. Pokud by Valentinovo bystré oko zachytilo podezřele vysokou prodavačku jablek, nápadně vyčouhlého grenadýra nebo pěkně vzrostlou vévodkyni, mohl by je s klidem na místě zatknout. Ale v celém vlaku nebyl nikdo, kdo by mohl být převlečený Flambeau, stejně jako kočka těžko může být převlečenou žirafou. O pasažérech z lodi už se ujistil předtím a těch, kteří přistoupili v Harwichi nebo později, bylo celkem šest, tím si byl jistý. Mezi nimi byl nevysoký železničář cestující na konečnou, o dvě zastávky dál nastoupili tři nepříliš vzrostlí zahrádkáři vracející se z trhu, v malém essexském městě přisedla jedna drobná vdova a v jedné menší essexské vesnici pak velmi malý římsko-katolický kněz. Při pohledu na posledně jmenovaného musel Valentin potlačit smích. Drobný kněz totiž dokonale ztělesňoval charakter východních planin, jimiž projížděli. Jeho obličej byl kulatý a tuctový jako norfolský knedlík, oči měl prázdné jako Severní moře a s sebou nesl několik balíčků zabalených v hnědém balicím papíru, které mu neustále vypadávaly z rukou. Nebylo pochyb o tom, že eucharistický kongres vytrhnul z maloměstského ustrnutí celou řadu takových bytostí, slepých a zmatených jako čerstvě vyhrabaní krtci. Valentin byl skeptikem drsného francouzského typu a neměl kněze v oblibě. Ale mohl s nimi mít soucit a tento nemotorný farář musel vzbudit soucit úplně v každém. Měl s sebou též velký ošuntělý deštník, který mu v jednom kuse padal na podlahu, a nebohý kněz nedokázal najít správnou stranu své zpáteční jízdenky. S naivitou prosťáčka svěřil všem spolucestujícím, že v jednom ze svých balíčků převáží něco z pravého stříbra „s modrými kameny“ a že si na to musí dávat náramný pozor. Francouz se bavil touto osobitou charakterovou kombinací essexské plachosti a svaté prostoty až do Tottenhamu, kde se knězi nějakým způsobem podařilo vystoupit i se všemi jeho balíčky. Musel se vracet jen pro deštník, a to se ho Valentinovi zželelo natolik, že mu poradil, aby o své stříbro nepečoval tím, že o něm rozpráví na potkání…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniiha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace