Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hrdinství a vlastenectví v Evropě nefrčí, k naší vlastní škodě. Film Král Petr I. se ´chcípáckému´ trendu vymyká. Premiéry Pavla Přeučila

20.02.2020
Hrdinství a vlastenectví v Evropě nefrčí, k naší vlastní škodě. Film Král Petr I. se ´chcípáckému´ trendu vymyká. Premiéry Pavla Přeučila

Autor: Balkanfilm (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Strastiplná cesta přes albánské hory, kterou absolvovala zdecimovaná srbská armáda v čele se svým králem

FOTO Do českých kin právě vstupuje film, o kterém jsem už tak trochu pochyboval, že jej někdy naše distribuce zařadí. Je totiž srbský a v dnešní době, poznamenané protisrbskou hysterií, je to tak trochu zázrak. Navíc, zvláštní shodou okolností přichází do českých kin ve dnech, na které připadá výročí ostudného vyhlášení samostatného Kosovského státu, ve dnech poznamenaných protesty proti této bezprecedentní krádeži srbského území. Film Petr I. se věnuje jedné etapě historie srbského národa, která byla dlouhá léta opomíjena, jeho hrdinství v období, kdy se bránil obrovské přesile rakousko-uherských vojsk v počátku první světové války. Není třeba si nic nalhávat, je to film vlastenecký, film, který má podpořit v rozpolcené Evropě vlastenecké city Srbů. A je to snad špatně?

Zanedbávání vlasteneckých témat ve filmu není jen záležitostí srbské kinematografie, ale obecně kinematografií většiny evropských států. Srovnáme-li to například s americkou filmovou produkcí, zjistíme, že Američané věnují vlastenecké tématice obrovskou pozornost a tyto náměty jsou nemalou měrou podporovány i státem. V Evropě je kupodivu vlastenectví, nejen ve filmu, jaksi chucpe a je považováno za cosi nepatřičného. Neschopnost, lépe řečeno nedostatek vůle, pokrývat v evropské kinematografii, tu českou nevyjímaje, kvalitním a inspirativním způsobem důležitá témata národní historie se táhne už řadu let.

 

Krále Petra I. si zahrál otec režiséra, slavný srbský herec Lazar Ristovski, který hrál i v mezinárodních produkcích

Evropa ztrácí svou hrdost

Srovnáme-li evropskou kinematografii s tou americkou, oslavující vlastenectví a hrdinství i v historických událostech, ve kterém jsou spíše ostudné, jako vietnamská válka, válka v Afghánistánu, americká účast v převratech na Blízkém a Středním východě, zjistíme, že v té americké mají oslavné filmy tu největší podporu z těch nejvyšších kruhů. Není žádným tajemstvím, že jejich produkci podporuje finančně i materiálně například Pentagon, který filmovým štábům poskytuje nejen onu finanční podporu, ale bezplatně jim zapůjčuje vojenskou techniku, armádní zařízení a na natáčení se mnohdy podílí i americká armáda. O tom se může evropské kinematografii jen zdát.

Zapomíná se na velké osobnosti

Témata, která dnes v evropském i českém filmu převládají, jsou spíše oslavou vulgárnosti, nihilismu, porážky, zločinu či těch nejhorších vlastností člověka, jeho zkaženosti a slabosti. Hrdinství, nebo dokonce vlastenectví zkrátka nejsou v současném filmu příliš žádoucí, stejně jako není ve filmu žádoucí kdysi tak běžné gentlemanství, elegance, šlechetnost či rytířství a zcela obyčejné teplo venkova. Zmizel i jakýsi občanský duch naší bývalé Evropy.

 

Dalším hrdinou filmu je skutečná historická postava Momčilo Gavrić, nejmladší důstojník v první světové válce, který byl později za druhé světové války partyzánským hrdinou odboje proti německým okupantům

Zapomíná se na velké osobnosti naší historie, kultury a umění a poselstvím mnohých filmů je jen vzájemné odcizení a beznaděj. Dnes se považuje za zcela normální a logické, že stát má povinnost financovat filmy, které vykreslují dnešní společnost v co nejčernějších barvách a zobrazují občany v roli zločinců, lupičů, obchodníků s drogami a vrahů. Navíc jsou tyto filmy hodnoceny jako vysoce umělecké a získávají pravidelně ta nejvyšší ocenění. Právě proto je film Petr I. tak výjimečný. Naprosto vybočuje z tohoto téměř masochistického, sebemrskačského trendu, ukazuje hrdinství jak obyčejných lidí, tak jejich vůdců. Ne nadarmo zní původní a celý název filmu Král Petr I: Na slávu Srbska.

Drama velké porážky a příběh teplých ponožek

Děj filmu nás zavede do roku 1914, kdy po sarajevském atentátu na Františka Ferdinanda d´Este  vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. První část filmu je věnována hrdinskému odporu Srbů a jejich zprvu velkým vítězstvím v bitvách u Ceru i na Kolubaře. Hlavní postavou filmu je tehdejší srbský král Petr I., který se zprvu drží stranou, ale posléze se staví do čela armády. Jeho přítomnost na frontě má velký vliv na utužení morálky a odhodlanosti bránit vlast. A nejen to, podaří se mu domluvit velkou materiální pomoc od mocností Trojdohody, dodávky zbraní a munice.

 

Zpočátku vítězství, poté hořká (zcela logická, vzhledem k velikosti země a síle nepřítele) porážka

Divák se seznamuje i s obyčejnou postavou dělostřelce Marinka a s jeho druhy. Srbská vítězství však nemají dlouhého trvání a po vstupu Bulharska a Německa do války se musí dát na strastiplný ústup přes strmé dvoutisícové albánské hory, aby se připojili k armádám dohodových mocností. Druhá část filmu vypráví právě o tomto pochodu, během kterého zahynou desetitisíce vojáků. Klíčovou událostí, vystavěnou na reálném základě, je pak příběh Marinka, který si v dopisu postěžuje své matce, že mu mrznou nohy, protože doma zapomněl teplé ponožky.

 

Milující matka předává králi ponožky pro svého syna

Jeho milující starostlivá máma se okamžitě vydá na cestu, aby mu ponožky přinesla, syna se jí nepodaří najít, ale setká se s králem Petrem. Dá ponožky jemu s prosbou, aby je Marinkovi doručil. Král se ve chvílích beznaděje, kdy všude kolem něj umírají vojáci, kterým nemůže při pochodu mrazivými horami nijak pomoci, rozhodne Marinka vyhledat a ponožky mu předat. Snaží se tak udělat alespoň jeden čin, který má v dané chvíli nějaký smysl.

Spolupráce otce a syna

Šťastnou ruku měl režisér filmu, Petar Ristovski, když obsadil do role krále Petra svého otce, doslova legendu srbského filmu Lazara, který se prosadil i jako producent a objevil se i v řadě zahraničních filmů, jako například v bondovce Casino Royal. Lazar má potřebný vzhled a charisma a bezpochyby největší zásluhu na zobrazení síly své postavy. Film působí jako celek neuvěřitelně přesvědčivě. Vše, od kamery přes kostýmy a scénografii, zvuk a hudbu je na profesionální úrovni a celá produkce působí dojmem filmu s mnohem větším rozpočtem, než jaký ve skutečnosti měl. Napomáhají tomu dokonalé počítačové efekty, natáčení za pomoci dronů a rafinovaný střih, živé masové scény bitev i dechberoucí záběry zasněžené Prokletije, kdy kamera Dušana Joksimoviče připomíná styl Petera Jacksona, který využil při natáčení Pána prstenů.

 

Odyssea odvážných srbských vojáků i jejich krále končí na břehu Středozemního moře

Velká symbolika malé události

Příběh unaveného starého krále, který prchá se svou armádou napříč Albánií a snaží se najít mladého dělostřelce, aby mu předal teplé ponožky, má určitou symboliku. Pro krále má tato maličkost velký význam, snaží se splnit slib, daný staré ženě a matce, aby snížil utrpení alespoň jednoho jediného vojáka. Podobný motiv použil Steven Spielberg ve svém úspěšném filmu Zachraňte vojína Ryana. Ristovski se nebojí ukázat všechny krvavé hrůzy války, pečlivě vyvažuje pacifistické poselství a oslavuje hrdinství srbské armády a obětavost vojáků, kteří se pouze brání. Za povšimnutí stojí mladý chlapec Ivan Vujic, který hraje postavu desátníka Momcila Gavrika, nejmladšího důstojníka v první světové válce, který se poté, co mu rakousko-uherští vojáci zabili celou rodinu, připojil ke srbské armádě. Scény mezi malým Momcilem a jeho společníkem a ochráncem Marinkem jsou emocionálně asi nejsilnější okamžiky filmu.

Nacionalistický, nebo vlastenecký film?

Není třeba zastírat, že film Král Petr I. nese určité nacionalistické poselství, a to zejména pro dnešní srbskou mládež, posedlou stejně jako v jiných zemích chytrými telefony, sociálními sítěmi a lhostejností konzumní společnosti. Ukazuje jí, že kdykoliv může nastat situace, kdy se i oni mohou ocitnout v mnohem těžším období, které budou muset zvládnout, naučit se nejen odvaze, solidaritě  či skromnosti, ale i ochotě přinášet oběti.

 

Ústup srbské armády přes strmé dvoutisícové albánské hory... Tento zajímavý srbský film bohužel nehledejte v multiplexech. Premiéru má dnes a spatřit ho budete moci spíše v menších, artových kinech, jako je v Praze Mat...

Ve filmu možná divák postihne i určitý politický kontext, odkazující na dnešní dobu, adresovaný Německu, před kterým se Evropa klaní a které bylo v obou válkách nepřítelem Srbska. Konkrétně na to odkazuje scéna zabíjení civilistů a vypálení Gavrikovy vesnice, kdy velmi hlasitě zaznívá drsná němčina vojáků. Politický kontext se skrývá i v postavě samotného Momcila, který je skutečnou postavou a za druhé světové války byl partyzánským hrdinou odboje proti německým okupantům. Ten zaujímá silně protialbánský postoj a po válce, v době politického přátelství jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita s albánským prezidentem Enverem Hodžou, byl Momcilo zatčen za své veřejné prohlášení: „Albánci nejsou naši bratři.“

Poražení a přesto vítězové

V Srbsku provázelo promítání filmu obrovský zájem diváků a po skončení promítání nebyl žádnou výjimkou jejich potlesk. Snímek se dočkal i adaptace v jedenáctidílném stejnojmenném seriálu, který byl uveden v srbské televizi v loňském roce a setkal se se stejným ohlasem u diváků. Srbové jsou hrdý národ, který se dokázal těsně před první světovou válkou, v letech 1912 – 1913 postavit už poněkolikáté proti Turkům, které vytlačili z Balkánu. Stejně tak nepadli na zadek při útočném napadení své země Bulhary v roce 1913, v tzv. Druhé balkánské válce, a rychle si s nimi poradili. Film Petr I. sice není o vojenském vítězství a mapuje především katastrofální porážku a ústup, který skončil až na ostrově Korfu. Přesto ukazuje něco jiného, než většina současné filmové produkce, hrdinství a odvahu obyčejných lidí, milujících svou vlast.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace