Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přišel vás někdo zabít? Povstaňte a udeřte první

11.02.2020
Přišel vás někdo zabít? Povstaňte a udeřte první

Autor: repro/Facebook

Popisek: BERG

Oběti série brutálních vražd mají jedno společné, většinu spojují jejich zločiny. Napínavý thriller Chamtivost vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

Novinář Jan Born je se svou redakcí a přáteli vtažen do vyšetřování série brutálních vražd. Jak se postupně ukazuje, většinu mrtvých spojují jejich zločiny během krvavé války na Balkáně v devadesátých letech. Mstí se jim přeživší oběti a pozůstalí, nebo zemřeli pro svá současná provinění? A jakou roli v tom všem hrají ruské a izraelské tajné služby?

To vše se snaží odhalit redakce česko-francouzského portálu Reportéři, její externí spolupracovníci a spřátelení policisté, kteří krok za krokem odhalují stopy, ukryté na internetu i přímo na místech, spojených s nepochopitelnou krutostí války. Ve spleti falešných stop, tajných operací, anonymních firem i jejich anonymních vlastníků pátrají, sledují a stávají se svědky dalších zločinů. A čím blíž jsou pravdě, tím víc se sami ocitají v ohrožení.

Chamtivost

BERG, vlastním jménem Petr Bidlo, je český novinář, která působil dlouhá léta jako televizní režisér, dramaturg a scenárista. Pracoval ale také jako učitel, hospodský nebo rozhlasový a televizní moderátor. Byl jedním ze zakladatelů legendárního pirátského Rádia Stalin a Rádia 1. Román Chamtivost je jeho první knihou.

Autor: BERG
Žánr:
detektivka, thriller
Nakladatelství:
Kniha Zlín

Ukázka z knihy:

Na monitoru Bornova laptopu naskočily díky Skypu tváře Claudine Moncoeurové a Madeleine Julienové. První byla v Paříži, druhá v Bosně.
Ještě před nimi se Born snažil spojit s Karimem, ale ten měl od neděle vypnutý telefon, na e-maily nereagoval a na Skypu také nebyl.
„Před chvílí jsem telefonoval s mluvčím haagského tribunálu. Tvrdí, že oznámení o válečných zločincích dostali, ale pozdě,“ oznámil jim bez zbytečných řečí Born.
Obě novinářky se zatvářily překvapeně.
„Jak pozdě? Dostali všechny informace a stačilo jen pro ty hajzly zajet,“ prohlásila rezolutně Madeleine.
„To sice jo, ale oni už v té době byli mrtví,“ odpověděl Jan.
„To si děláš legraci?!“ zareagovaly obě naráz.
Z výrazu Bornovy tváře ale pochopily, že legrace byla to poslední, na co myslel.
„Co z toho pro nás vyplývá?“ zeptala se Claudine.
„Že Karim, Jovana a celá ta partička možná Janovi lhali,“ odpověděla Madeleine.
„A co když někdo lhal jim?“ řekl Born.

Metaxasová dokončila obhlídku Dernera a obrátila oči v sloup. Detektiv měl rudé oči, pomačkané tričko s flekem na prsou a rozcuchané vlasy, které nutně potřebovaly šampon.
„Ty jsi měl v noci službu?“
Ironie Metaxasové se nedala přeslechnout.
Derner se provinile ušklíbl.
„Byl jsem na návštěvě.“
„Jak je možný, že tohle zhuntovaný tělo udrží krok s nějakou mladou holkou?“
Derner se marně snažil prsty učesat vlasy.
„Tahle paní už je v letech,“ pronesl.
„I ta na tebe bude brzy mladá, jestli se nevzpamatuješ. Ale co se namáhám, stejně je to marný. Tak co máš?“
„Špatná zpráva je, že hlavu, tedy Popoviće, a zastřeleného Simiće už nevyšetřujeme. Převzal to ÚOOZ.“
ÚOOZ – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Metaxasová ho nesnášela stejně jako všechny jiné zvláštní a specializované útvary. Považovala je za maskulinní a machistické sebranky, jejichž pracovníci jen pouhou shodou okolností nebyli zločinci, proti nimž bojovali.
Při každém setkání s někým od nich si říkala, že by nebylo od věci o nich napsat sociologicko-psychologickou studii.
Proč policajti bojující proti extremistům často sami vypadají jako holohlavý pravičácký rváči? Proč se dá policajt z protidrogovýho tak snadno splést s feťákem, který právě vstal ze zavšivený matrace a klepe se na dávku?

Znovu se podívala na Dernera, skepticky ho sjela pohledem a přemýšlela přitom, jaké místo by měl ve studii on.
„A co je ta dobrá zpráva?“ zeptala se.
„Máme si vzít dovolenou.“
Metaxasové se v očích objevily nedůvěra a zmatek.
„Co je na tý zprávě dobrýho?! Nemám ráda dovolenou. To přece víš! Nevím, co mám ve volnu dělat,“ prohlásila rezolutně. Pak s úsměvem naklonila hlavu a mrkla na Dernera.
„A ty nějakou dovolenou taky nepřežiješ. Leda by tě izolovali.“
„Je to rozkaz.“
Metaxasová si zakryla hlavu ručníkem, sklonila ji až k řídítkům a vypadalo to, že přemýšlí.
Derner se vedle ní po chvilce začal nervózně ošívat. Měl pevnou a svalnatou postavu, aniž kdy vlezl do posilovny. Dokonce je nesnášel. Hlavně zatuchlý vzduch v nich. Připomínalo mu to nevětrané nemocniční pokoje, ve kterých vždycky trpěl jako klaustrofobik.
„Hele, já tu už nevydržím. Co budeme dělat?“
Metaxasová si ručníkem přejela mokré vlasy a krk.
„No co? Když dovolenou, tak dovolenou.“
Poprvé od jeho příchodu se na Dernera podívala vlídně. Dokonce ho poplácala po tváři, až leknutím ucukl.
„Neboj se šéfový,“ zahlaholila. „Ona tě nedá. Nedopustí, aby tě nějaká potvora dohnala k infarktu.“
Slezla z rotopedu a culila se. Vyjevený policista si nechal přitáhnout obličej k jejímu.
„Teď si vyplníš dovolenku, pak zajedeš domů, oholíš se, osprchuješ, navoníš a já tě po obědě vyzvednu.“
„Vyzvedneš? Tak budeme mít dovolenou, nebo ne?“
Derner ničemu nerozuměl a čím dál víc byl přesvědčený, že je Metaxasová cvok. Přesněji: větší cvok, než si doposud myslel.
„To si piš, že jo. A uděláme si ji pěkně spolu.“
Dernerovi se v očích objevila čirá hrůza.
„No počkej, to snad…“
„Už dávno si říkám, že bychom se měli víc poznat.“

Ramsad, Daniel Danenberg a jeden z osobních strážců nasedli do vozidla Jeep Cherokee, které na ně čekalo s řidičem na parkovišti nedaleko hřbitova. Počkali, až se před nimi rozjelo stejné auto se zbylými bodyguardy, a vyrazili za ním.
Po krátké jízdě přejeli most přes Ohři, odbočili doprava a zase vystoupili. Se čtyřmi strážci se zvolna vydali podél levého břehu.
Oba muži se choulili do kabátů a obličeje měli ztuhlé mrazem. Kráčeli po zmrzlé cestě a opatrně našlapovali v čerstvém, ještě neuklizeném sněhu. Nemluvili, přesto jim od úst stoupala oblaka páry…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace