Jak to vlastně bylo s Ferdou Mravencem a broukem Pytlíkem? Vychází majestátní publikace o Ondřeji Sekorovi
04.02.2020
Foto: Youtube / repro
Popisek: Autorem knihy je Tomáš Prokůpek, letitý Sekorův popularizátor
Krajské Listy.cz představují knižní novinku ´Sekora: Mravenčí a jiné práce´. Jde o monografii o Ondřeji Sekorovi, která je doplněna bohatou obrazovou přílohou. Autorem knihy je Tomáš Prokůpek a vydává ji nakladatelství Akropolis a Moravské zemské muzeum u příležitosti stodvacátého výročí tvůrcova narození.
Kdo by z dětství neznal Ferdu Mravence, pana Hlemýždě, pana Cvrčka, Berušku či brouka Pytlíka? Tento kouzelný hmyzí svět a mnohé další stvořil před více než osmdesáti lety významný český spisovatel, kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Mezi jeho nejznámější postavičky patří Ferda Mravenec a brouk Pytlík. Jejich příběhy jsou nejen zábavné, ale obsahují zároveň i poučení a z každého plyne mravní ponaučení.
Ondřej Sekora ovšem nebyl pouze autorem dětských knih, byl také významný ilustrátor a jeho nejslavnější hrdiny dodnes zná v podstatě každé malé dítě. Současně zanechal nepřehlédnutelnou stopu v dějinách české žurnalistiky, sportu, divadla, audiovizuálních médií či komiksu a obecně patří k nejzásadnějším tvůrcům domácí populární kultury první poloviny dvacátého století.
Tato výpravná monografie je rozdělena do dvanácti kapitol, které detailně zkoumají jednotlivé okruhy Sekorových rozsáhlých tvůrčích aktivit. Díky takto široce pojatému záběru, ale i díky přístupu k Sekorovu aktuálně zpracovanému archivu a spolupráci s řadou institucí, jež mají v držení autorovy fondy, nabízí publikace mnohem komplexnější pohled na Sekorův život a dílo, než byl v případě tohoto domněle dobře známého tvůrce dosud k dispozici. Monografie je provázena bohatým obrazovým materiálem; reprodukce se dočkalo mnoho originálů a artefaktů, které zatím nebyly širší veřejnosti známy, a to včetně jeho soukromé malířské tvorby a studijních kreseb.
Doplňme, že Sekora byl za okupace vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku (Deníky Ondřeje Sekory 1944 – 1945, nakladatelství Plus je vydalo v roce 2016) s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo. Sekora byl také zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody. Zemřel 4. července 1967 v Praze ve věku 67 let.
Vložil: Zdeněk Svoboda