Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší ani po více než čtyřiceti letech neztrácí na síle

05.02.2020
RECENZE Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší ani po více než čtyřiceti letech neztrácí na síle

Foto: Youtube / repro

Popisek: Josef Škvorecký

Josefa Škvoreckého, věříme, nemusíme blíže představovat. Za tohoto velikána české literatury totiž hovoří především jeho knihy: zlidovělá Prima sezóna, prastarý Tankový prapor nebo raní Zbabělci. Kromě těchto titulů se ovšem Škvorecký vydal do pole výsostných spisovatelů velikosti Faulknera nebo Hemingwaye, a to právě svým několikadílným cyklem Příběh inženýra lidských duší, prvně vydaným v Kanadě v roce 1977.

Náchodský rodák Josef Škvorecký, po němž byla snad jako po jediném spisovateli pojmenována vysoká škola na našem území, je tučným písmem vyryt nejen do té krásné literatury, ale rovněž do naší historie. Způsobila to jak jeho činnost a podpora disentu poté, co se usídlil v Torontu, ale především jeho svědectví. Neopakovatelné a nepřenositelné. Za všechny tituly připomeňme ještě Mirákl, který sloužil jako děsivé memento umučení pátera Toufara.

I ten, obdobně jako Příběh inženýra lidských duší, vydává LEDA.

Svou poslední fiktivně autobiografickou knihu nabízí Škvorecký jako zábavný „entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti“. Psal ji s humorným nadhledem a sebeironií v exilovém bezčasí a jako by v kaleidoskopu absurdních minipříběhů z mládí v protektorátu a z živoření za stalinismu – jež se prolínají s komickými debatami při krajanských setkáních v Kanadě a se Škvoreckého profesorským zápolením s „dětmi z prérie, jež „rozumí čtení, ale ne literatuře“ – nalézal zvláštní význam a smysl.

Utečenci – oběti režimu, vlastenci a emigranti za lepším i kariéristé a ustrašení návštěvníci a donašeči z Husákova přivolávají autorovi nostalgické vzpomínky na dávné lásky a patálie. Absurditu vyprávěných osudů podtrhují dialogy ve východočeském nářečí a v krajanské Czenglish. Přes všechnu komediálnost prosvítá z románu smutek nad osudem zbabělců chycených do pasti totalitního režimu i nad naprostým nepochopením české zkušenosti pod kanadským nebem, kde už zlověstně raší první výhonky politické korektnosti.

Kniha s majestátným rozsahem sedmi stovek stran má kromě čirého srovnání demokratické Kanady a děsivého bolševika u nás ještě jeden aspekt. Jazykový. Tomu se ostatně věnuje téměř každý badatel i čtenář. Škvorecký si pohrál s češtinou, nářečím, angličtinou, slovenštinou, ruštinou. Spletitost podobná Babylonu se misí také v postavách a vztazích, takže pokud byste touto knihou Škvoreckého začínali studovat, narazíte. Nevyznáte se, snad s výjimkou legendárního Dannyho.

„Repetice s variacemi, krásný pohřeb časem. Linie rodu, ne aristokratického, natažena mezi dvěma mutacemi. Asi nevyhrála. Není vítězství. I Bůh je průserář, poražený hloupým vynálezem svobody," tvrdí jedna z postav. Podobných sentencí, které si mnozí středoškoláci vypisovali, je v textu mnoho.

Abychom zdůraznili hodnotu, tak slavným se ten román stal téměř přes noc, v Kanadě si odnesl několik cen a scénář měl na filmové plátno přenést oscarový Jiří Menzel. K tomu sice nedošlo, ale už jen zájem o látku naznačuje kvalitu autorova rukopisu.

Příběh inženýra lidských duší patří bezesporu mezi těch pár nejdůležitějších románů Československa.

Vložil: Zdeněk Svoboda