Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší ani po více než čtyřiceti letech neztrácí na síle

05.02.2020
RECENZE Škvoreckého Příběh inženýra lidských duší ani po více než čtyřiceti letech neztrácí na síle

Autor: Youtube / repro

Popisek: Josef Škvorecký

Josefa Škvoreckého, věříme, nemusíme blíže představovat. Za tohoto velikána české literatury totiž hovoří především jeho knihy: zlidovělá Prima sezóna, prastarý Tankový prapor nebo raní Zbabělci. Kromě těchto titulů se ovšem Škvorecký vydal do pole výsostných spisovatelů velikosti Faulknera nebo Hemingwaye, a to právě svým několikadílným cyklem Příběh inženýra lidských duší, prvně vydaným v Kanadě v roce 1977.

Náchodský rodák Josef Škvorecký, po němž byla snad jako po jediném spisovateli pojmenována vysoká škola na našem území, je tučným písmem vyryt nejen do té krásné literatury, ale rovněž do naší historie. Způsobila to jak jeho činnost a podpora disentu poté, co se usídlil v Torontu, ale především jeho svědectví. Neopakovatelné a nepřenositelné. Za všechny tituly připomeňme ještě Mirákl, který sloužil jako děsivé memento umučení pátera Toufara.

I ten, obdobně jako Příběh inženýra lidských duší, vydává LEDA.

Svou poslední fiktivně autobiografickou knihu nabízí Škvorecký jako zábavný „entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti“. Psal ji s humorným nadhledem a sebeironií v exilovém bezčasí a jako by v kaleidoskopu absurdních minipříběhů z mládí v protektorátu a z živoření za stalinismu – jež se prolínají s komickými debatami při krajanských setkáních v Kanadě a se Škvoreckého profesorským zápolením s „dětmi z prérie, jež „rozumí čtení, ale ne literatuře“ – nalézal zvláštní význam a smysl.

Utečenci – oběti režimu, vlastenci a emigranti za lepším i kariéristé a ustrašení návštěvníci a donašeči z Husákova přivolávají autorovi nostalgické vzpomínky na dávné lásky a patálie. Absurditu vyprávěných osudů podtrhují dialogy ve východočeském nářečí a v krajanské Czenglish. Přes všechnu komediálnost prosvítá z románu smutek nad osudem zbabělců chycených do pasti totalitního režimu i nad naprostým nepochopením české zkušenosti pod kanadským nebem, kde už zlověstně raší první výhonky politické korektnosti.

Kniha s majestátným rozsahem sedmi stovek stran má kromě čirého srovnání demokratické Kanady a děsivého bolševika u nás ještě jeden aspekt. Jazykový. Tomu se ostatně věnuje téměř každý badatel i čtenář. Škvorecký si pohrál s češtinou, nářečím, angličtinou, slovenštinou, ruštinou. Spletitost podobná Babylonu se misí také v postavách a vztazích, takže pokud byste touto knihou Škvoreckého začínali studovat, narazíte. Nevyznáte se, snad s výjimkou legendárního Dannyho.

„Repetice s variacemi, krásný pohřeb časem. Linie rodu, ne aristokratického, natažena mezi dvěma mutacemi. Asi nevyhrála. Není vítězství. I Bůh je průserář, poražený hloupým vynálezem svobody," tvrdí jedna z postav. Podobných sentencí, které si mnozí středoškoláci vypisovali, je v textu mnoho.

Abychom zdůraznili hodnotu, tak slavným se ten román stal téměř přes noc, v Kanadě si odnesl několik cen a scénář měl na filmové plátno přenést oscarový Jiří Menzel. K tomu sice nedošlo, ale už jen zájem o látku naznačuje kvalitu autorova rukopisu.

Příběh inženýra lidských duší patří bezesporu mezi těch pár nejdůležitějších románů Československa.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace