Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Krutý diktátor, nebo bezmocný zoufalec? Ani Gottwaldův život nebyl černobílý

26.01.2020
Krutý diktátor, nebo bezmocný zoufalec? Ani Gottwaldův život nebyl černobílý

Autor: repro/XYZ

Popisek: Klement Gottwald

Byl oslavován i nenáviděn. Kdo vlastně byl Klement Gottwald a co o něm dnes vůbec víme? Knihu Gottwald a jeho doba, v níž se Rudolf Kroll snaží postihnout především nejdůležitější okamžiky jeho života, vydalo nakladatelství XYZ.

Klement Gottwald byl po komunistickém převratu v roce 1948 oslavován i nenáviděn. Proto se i po sedmdesáti letech musíme ptát: Kdo vlastně byl Klement Gottwald a co o něm dnes vůbec víme? Jak mohl žít s vědomím, že jako hlava československého státu nechával zabíjet nevinné odsouzence? Nebo snad věřil v oprávněnost vynesených hrdelních trestů?

Gottwald a jeho doba

Klement Gottwald se stal jednou z děsivých a nejkontroverznějších postav našich novodobých dějin. V knize Gottwald a jeho doba se autor snaží postihnout především nejdůležitější okamžiky života tohoto „prvního dělnického prezidenta“ a dobrat se alespoň jednoho základního poznání – jak a proč Gottwald dospěl až do fáze prosazení komunistické totality, v níž idea třídního boje a třídní nenávisti sehrála v našem státě tak děsivou roli.

Autor: Rudolf Kroll
Žánr:
historie, životopis, literatura faktu
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy:

Gottwald a protinacistický odboj
Útok nacistického Německa na Sovětský svaz nečekaně upevnil Gottwaldovo vedoucí postavení v moskevském vedení KSČ. Stigma neúspěšného komunistického politika, jenž podle názoru vedení Kominterny nedokázal zabránit mnichovské krizi, bylo po čase zapomenuto. Nyní bylo hlavním úkolem zastavit a porazit nacistické vetřelce, což Gottwald 21. února roku 1942 zdůraznil i ve svém komentáři v českém vysílání moskevského rozhlasu k situaci v protektorátu: „Tři léta okupace ukázala českému lidu velmi názorně, že s panstvím německého imperialismu se nelze smířit, že pod patou německých okupantů nelze žít, že další existence českého národa kategoricky vyžaduje, aby německý imperialismus byl poražen.
To samozřejmě znamenalo zesílit v protektorátu i komunistický odboj a tímto směrem se československé vysílání moskevského rozhlasu také aktivizovalo. Rozsáhlá zatýkání komunistů nacistickou okupační mocí ještě před vznikem války se Sovětským svazem totiž značně narušila strukturu ilegálních organizací KSČ. Z I. ilegálního vedení KSČ se nakonec zachránil pouze Jan Zika (1902–1942), ale i on byl gestapem v noci z 27. na 28. Května roku 1942 při raziích Němců v pražském Břevnově zadržen. Toho dne (27. 5. 1942) totiž dopoledne došlo v Praze k atentátu na zastupujícího říšského protektora a nacistického prominenta Reinharda Heydricha a v pátrání po jeho pachatelích Němci prováděli domovní prohlídky, při kterých narazili i na Ziku.
Při pokusu o útěk se však Zika těžce zranil a následkům svých zranění později podlehl, aniž se od něj gestapáci cokoli dozvěděli. Zikovi se po rozbití I. ilegálního výboru KSČ v dubnu 1941 podařilo vybudovat i II. ilegální vedení KSČ a gestapo nějakou dobu vůbec nevědělo, jak velká ryba jim vlastně padla do spárů. Ostatní zatčení členové I. ilegálního výboru byli během heydrichiády popraveni a stejný osud pak čekal i na pozatýkané členy II. ilegálního výboru.
Členem II. ilegálního vedení KSČ se v roce 1941 stal též komunistický novinář Julius Fučík (1903–1943), spolupracující hlavně se Zikou. Gestapo ho náhodně zatklo 24. dubna roku 1942. Byl podroben krutým výslechům a vězněn na Pankráci až do roku 1943, kdy byl převezen do Berlína, tam odsouzen k trestu smrti a 8. září 1943 popraven.
Po roce 1948 byla Fučíkova osobnost komunistickým režimem glorifikována a jeho Reportáž psaná na oprátce, kterou sepsal na motácích vynášených z vězení, se stala bestsellerem. V ní nejen popisoval podrobně utrpení, jímž museli vězňové gestapa procházet, ale i pevné přesvědčení o konečné porážce nacismu. Stal se z něj neochvějný odbojový hrdina a vzorový komunista, jehož památka KSČ posloužila k propagandistickému působení, a to zejména na mladou generaci. Některé pasáže jeho Reportáže proto byly po válce upraveny tak, aby k vytvoření Fučíkova kultu co nejlépe vyhovovaly.
Po roce 1989 se objevily některé pokusy denunciovat jeho osobu jako informátora gestapa, jenž prý při mučení vyzrazoval důležité informace. Zjištěná historická fakta však nic takového nepotvrzují. Má se sice za to, že Fučík na gestapu opravdu vypovídal, ale nic podstatného z činnosti ilegálního vedení KSČ neprozradil, a to ani včetně jmen osob, které v té době stále zůstávaly na svobodě.
Podobný osud, jaký za války stihl Fučíka, se dotýkal i řady dalších komunistických funkcionářů. Mezi nimi se ocitl i Josef Molák (1893–1943), vedoucí III. ilegálního výboru KSČ, jenž byl založen v roce 1943. Gestapu se Moláka podařilo zradou gestapáckého konfidenta Jaroslava Fialy, jenž s ním navázal spojení, dne 18. srpna roku 1943 dopadnout v jednom berounském domku. Ten patřil jinému členu ilegálního vedení KSČ – Karlu Vydrovi. Neozbrojený Molák se před německým přepadovým komandem pokusil ukrýt na záchodě, kde ho jeden z gestapáků několika vypálenými ranami skrze zavřené dveře zastřelil.
Během teroru, který nacisté po atentátu na Heydricha v českých zemích rozpoutali, bylo definitivně rozbito II. ilegální vedení KSČ a nové III. ilegální vedení, vedené Josefem Molákem, se muselo přesunout mimo Prahu. Gestapu se však od srpna roku 1943 postupně dařilo likvidovat i podstatnou část tohoto III. ilegálního vedení KSČ…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace