RECENZE Udávala Židy, aby její rodiče neskončili v plynu. Takis Würger a jeho kontroverzní román Stella
28.01.2020
Foto: Wikimedia
Popisek: Takis Würger na snímku z roku 2019
Židovskou literaturu lze dělit na přímá a nepřímá svědectví, stejně jako na svědectví zprostředkovaná. A právě to nám nabízí titul mladého, třicetiletého německého novináře Takise Würgera ´Stella´. Ta se po vydání v roce 2019 stala zejména v německy mluvících zemích tématem, jež částečně rozdělilo společnost. Důvod? Na to odpovíme vzápětí.
Podle slov nakladatelství HOST jde o drsný, avšak citlivý příběh Židovky Stelly Goldschlagové, oběti nevýslovných krutostí, kterou posléze nutili působit nevýslovné krutosti jiným. Ten vzorec není ničím překvapivý. Gestapo, které bylo během 2. světové války všudypřítomné, jednalo jak přímo, tak nepřímo. V prvním případě šlo o stálé spolupracovníky v jejich nablýskaných uniformách značky Hugo Boss, v případě druhém pak o tajné konfidenty. Že mezi nimi byli i Židé, není ničím překvapivým.
Zřejmě bychom mohli podotknout, kterak nelze soudit člověka, pokud jsme nestáli na jeho místě. To se ostatně píše v Talmudu a je to jistě pravda. Pokud jste však přečetli úvodní odstavce, máte před sebou obraz krásné dívky, která se potýká s nemyslitelným dilematem. Musí udávat a odhalovat Židy proto, aby její rodiče nezemřeli. Ano, je to hrozné, jenomže ne každý by se dokázal postavit zlu čelem, nechat se deportovat, prožít selekci a počítat s tím, že zahyne. Nejen on či ona, ale prakticky celá rodina.
Učinili byste podobnou dohodu? Spíše ano, možná ne. Odpověď je subjektivní a není třeba ji vyslovovat nahlas. Až do této chvíle jsme se bavili v rovině teoretické. Pokud bychom však dali slovo vyšetřovateli Stelly Goldschlagové, zdůrazníme jedinou jeho větu. Ta totiž mění vše, co jste až doposud přečetli.
„Nikdy nevysvětlila, proč dál lovila Židy i poté, co byli rodiče zplynováni..."
Píše se rok 1942. Do Berlína přijíždí Friedrich, tichý mladík původem od Ženevského jezera. Ve výtvarné škole se tu setkává s Kristin, která ho vodí po tajných jazzových klubech a pije s ním koňak. Dostane od ní první polibek a může si vedle ní namlouvat, že válka je někde daleko. Jednoho rána mu však Kristin zaklepe na dveře zraněná a přizná, že mu neřekla pravdu. Ve skutečnosti se jmenuje Stella a je Židovka. Gestapo ji odhalilo a nutí ji k ďábelské dohodě: bude-li udávat ukrývající se Židy, zachrání své rodiče. Přistoupí Stella na tento návrh, nebo odmítne? Příběh z nacistického Německa založený na skutečných událostech nastoluje dilema, zda má člověk zradit raději sám sebe, nebo vlastní rodinu.
Na okraj příběhu dodejme, že kurzívou citované pasáže (nejsilnější části knihy) pochází ze skutečných případů, jimiž se po válce zabývalo komisařství v Berlíně. A taktéž prokuratura. V análech téhož Zemského archivu jsou rešerše k nahlédnutí dodnes.
Kdybychom knihu, výjimečně zabalenou do tenké fólie, aby v ní nešlo listovat na pultech, četli bez znalostí faktů, rychle bychom ji odložili. Popsané věci, zejména bezmoc udaných a jejich osud, znovu oživují letité křivdy, krutosti a nezapomenutelnou nadvládu těch správných, tedy árijských vůdců. To si ostatně uvědomil také autor, který přechází z obecné charakteristiky (kdy se v daný rok co událo), přes er formu vypravěče (Friedrich) až po oficiální a výše uvedené dokumenty. Jeho siláž působí věrohodně a přesvědčivě. Navzdory negativním kritikám (například Süddeutsche Zeitung) se jedná o celistvé a uzavřené dílo. Vše, co bylo vyřčeno, má své závěry, byť často v plynových komorách Osvětimi. Každý, s kým se čtenář setká, pozná prostřednictvím autora svůj osud.
Knihu Stella doporučujeme už jen pro ta vyrytá písmena jejího jména v obálce a lesklou barvu, která zdánlivě vysvětluje latinský původ. Obsah je kapitola sama pro sebe. Je silný, čistý, Würger dominuje zejména v popisech (nočního života). Mimoděk vraždění lidé přicházejí a odcházejí, aniž by kniha ztrácela tempo. Velmi ojedinělé dílo hodnotíme 85 procenty.
Vložil: Zdeněk Svoboda