Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Každá rodina má své tajemství. Jenže čeho je moc, toho je už příliš

16.01.2020
Každá rodina má své tajemství. Jenže čeho je moc, toho je už příliš

Autor: repro/albatrosmedia.cz

Popisek: Ruth Ware

Britská autorka Ruth Ware umí vykreslit ty nejděsivější hrozby tím nejkouzelnějším způsobem, a tak není divu, že si vysloužila přezdívku Agatha Christie současnosti. Její thriller Smrt paní Westawayové vydalo nakladatelství XYZ.

Mladičká Hal v životě mnoho štěstí nepobrala – matka jí zemřela, jinou rodinu nemá a na živobytí si vydělává jako vykladačka tarotových karet na brightonském přístavním mole. Když však obdrží záhadný dopis, ve kterém jí nedávno zesnulá babička odkazuje nedozírný majetek včetně obřího panství kdesi uprostřed Anglie, rozhodne se využít svého nadání na manipulování lidmi a přesvědčit notáře i pozůstalé, že má na dědictví nárok.

Smrt paní Westawayové

Co na tom, že o existenci matčiny rodiny až dosud nic netušila. Co na tom, že tahle rodina možná vůbec není její…? Hal se brzy ocitá na pohřbu zemřelé, kde jí dochází, že od tajuplného domu přes šílenou rodinu až po obrovské množství děsivých náhod a detailů je tady něco hrozně, ale opravdu hrozně špatně.

Autor: Ruth Ware
Žánr:
thriller
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy:

Sotva za Mitzi zaklaply dveře, Hal se položila zpátky na opěrku pohovky a horečně se snažila přemýšlet – zorientovat se v té chaotické chvilce mezi čtením poslední vůle a svou ztrátou vědomí.
Prostě to nedávalo smysl. Vůbec. V závěti té paní skutečně stojí její jméno. Celé její jméno i s adresou. Ta závěť mluvila o ní – v tomhle bodě nebylo o čem pochybovat. Bylo… bylo by to možné? Je Hal dávno ztracenou vnučkou paní Westawayové?
Zajiskřil v ní plamínek tak zoufalé naděje, až to zabolelo.
Radši ničemu nevěř, Hal, pošeptal jí do ucha maminčin hlas, a dvojnásob nevěř, když jde o něco, čemu bys věřila ráda.
A v tom byl ten háček. I kdyby se nedalo vyloučit, že závěť mluví o ní, nikdy nesmí podlehnout naději. Je vyloučeno, že by to byla pravda. Maminčin rodný list hovořil zcela jasně. Hal v hlavě zkusmo přebírala všechny možnosti, ale pořád to nedávalo smysl. Co když maminka byla s rodinou nějak vzdáleně příbuzná? Westaway není úplně běžné jméno. Ovšem pokud Hal vzala v úvahu data uvedená nejen ve svém, ale i v maminčině rodném listu, vyplynul jí z toho jediný závěr – a sice že v žádném případě není a nemůže být vnučkou Hester Westawayové.
Což ale znamená… Hal se snažila vybavit, co jí pan Treswick říkal předtím na hřbitově. Napadlo ji, že chyba se stala ještě před sepsáním závěti, a ne až po tom. Hester Westawayová si najala detektiva, aby vystopoval její dceru, ale co když přitom někde došlo k osudovému zkratu?
Přitiskla si prsty na zavřená víčka. Cítila, jak jí ohnivě planou tváře a třeští hlava, jako by užuž měla explodovat.
„Už jsem tady!“ ozvalo se ode dveří a Hal rozlepila oči. Do knihovny rázně vešla Mitzi s bílou krabičkou v ruce. „Vezmi si dvě tabletky naráz. Měly by ti navíc i srazit teplotu. A vida, Abel,“ dodala, když se jedna z knihoven otočila dozadu a v úzkých dveřích se vynořil její švagr, který cosi držel v ruce. „Jako na zavolanou. Je tohle teploměr?“
„Ano.“ Abel natáhl dlaň, na níž se ve skleněné baňce zatřpytila stříbrná kapka. „Nějakým zázrakem jsem měl pravdu, že bude ještě rtuťový, takže do něj, proboha, nekousni, Harriet. Nerad bych otrávil vlastní neteř.“
Vlastní neteř. Hal i s rozpálenými tvářemi strčila skleněnou trubičku poslušně pod jazyk a stiskla ji rty. V horkých ústech ji sklo zastudilo, navíc jí zabránilo odpovědět. Mlčky sledovala, jak se Abel obrací k Mitzi.
„Edward volal od benzínové pumpy u Bominu. Za chvíli se tady ukáže. Samozřejmě ho mrzí, že nestihl obřad, ale měl zrovna službu v nemocnici, a protože se s matkou nikdy nesetkali, připadalo mu pokrytecké žádat volný den.“
„Ale stejně,“ pokrčila Mitzi nesouhlasně rameny, „je to tvůj manžel.“
„Partner, milá Mitzi, partner. V tom je rozdíl, aspoň tedy v očích zákoníku práce. Pohřeb tchána a tchyně ti automaticky vynese den volna, ale těžko se to dá aplikovat na odcizenou matku spolubydlícího milence. Edward je můj partner,“ obrátil se s vysvětlením k Hal. „Je lékař a věřím, že až tě vyšetří, všichni si oddechneme.“
Hal přikývla, až jí skleněný teploměr zacinkal o zuby. Mitzi s Abelem se odmlčeli, přisedli si k pohovce a chvíli všichni poslouchali hlasy doléhající z vedlejší místnosti. Abel si jedním prstem zadumaně hladil knírek.
„Už se Harding uklidnil?“ ohlédl se Abel po Mitzi, která jen zvedla oči ke stropu a pokrčila rameny.
„Nijak zvlášť. Za manžela se omlouvám,“ obrátila se Mitzi k Hal. „Přiznávám, že nešlo o zvlášť zábavný výstup, ale jistě sama chápeš, že to byl pořádný šok. Harding je nejstarší z dětí, tak zřejmě automaticky předpokládal...“
„Jeho reakce se dá pochopit,“ pokrčil Abel rameny. „Celý život se snažil matce dokázat, že je úspěšný syn, a ona se mu teď z hrobu vysměje. Chudák chlap.“
„No tak, Abeli, přestaň si hrát na světce!“ broukla Mitzi. „Ty máš právo zuřit stejně jako on!“
Abel si povzdechl.
Zavrtěl se na odřeném křesle a popotáhl si kolena kalhot, aby si je nevytahal.
„Nu, asi bych nebyl normální, kdyby mě to nezamrzelo. Ovšem rozdíl mezi mnou a Hardingem je v tom, drahoušku Mitzi, že já měl k dobru dvacet let, abych si na tu situaci zvykl. S matčiným odmítnutím jsem se smířil už dávno.“
„Moje tchyně kdysi Abela vykopla bez jediného penny,“ objasnila Mitzi mlčící Hal svůj tón spravedlivého pohoršení.
„Byl to pro mě pořádný šok,“ svěřil se Abel trochu unaveně, „ale víme, byla jiná doba.“
„Ale vždyť to bylo v pětadevadesátém…!“ vybuchla Mitzi. „I na tu dobu byly matčiny názory odporně staromódní, Abeli. Neomlouvej ji! A věř, že na tvém místě bych si účast na pohřbu hodně rozmýšlela! Ale ty jsi někdy soucitný až…“ „Nu, každopádně,“ přerušil Abel švagrovou zvýšeným hlasem, „já osobně nečekal z dědictví ani měďák, takže závěť mě nemohla šokovat.“
„V tom případě tvému realistickému přístupu tleskám. Ale u Ezry ti to divné nepřipadá? Podle Hardinga byl odjakživa matčin miláček.“
Abel pokrčil rameny.
„Jako malý kluk jistě. Ale sama moc dobře víš, že v dospělosti se od nás ostatních odstřihl, a to se týkalo i matky. Zřejmě to na něho bylo příliš, když sestra, naše sestra, myslím, když se...“
Odmlčel se, jako by další slova byla příliš bolestná, než aby je pronesl nahlas. Zamžoural a Hal si udiveně všimla, že má orosené řasy. Náhle ji prudce píchlo v boku, fyzická připomínka stravujícího pocitu viny…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace