Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Otevírá se světový unikát, opera uprostřed dálnice, uvidíme i poněkud opožděné pokračování minisérie Marie Terezie. Týden v kultuře

30.12.2019
Otevírá se světový unikát, opera uprostřed dálnice, uvidíme i poněkud opožděné pokračování minisérie Marie Terezie. Týden v kultuře

Autor: Facebook Národního divadla

Popisek: Tak taková opona je skutečně na světové úrovni. Oponu vytvořil malíř Martin Černý podle původního návrhu Eduarda Veitha

FOTO, VIDEO Asi největší kulturní událostí nadcházejícího týdne bude slavnostní otevření budovy Státní opery, připravované na 5. ledna. Po téměř tříleté rekonstrukci, kdy tato scéna Praze citelně chyběla, zahájí novou etapu její existence operní galavečer pod názvem Státní opera v proměnách času. Režie se ujala Alice Nellis a v programu večera zmapuje nejvýznamnější okamžiky v historii této unikátní scény, které tak zároveň oslaví i 132 let existence od svého prvního otevření 5. ledna 1888.

Na rekonstrukci operní budovy padlo celých 1,3 miliardy korun a dá se říci, že návštěvníci uvidí novorenesanční budovu v její původní kráse, se zářícími interiéry a opera se může pochlubit i tou nejmodernější divadelní technikou. Nechybí ani nová točna, vzduchotechnika a diváci v hledišti zažijí nebývalé pohodlí, které už skutečně patří do 21. století. Každé z více než tisícovky pohodlných křesel je vybaveno digitální obrazovkou, nabízející nejen zajímavosti o představení, ale i titulky v několika jazycích. Důstojného zázemí se dočkají i účinkující, kteří dostanou zbrusu nové prostory a vylepšenou akustiku ve zkušebních sálech.

Zkouška v nově zrekonstruované opeře, foto Facebook

Do opery se vrací klasika

Do prostor rekonstruované Státní opery se tak vrátí řada operních představení, která se po dobu jejího uzavření musela přestěhovat na další scény Národního divadla, jako La Traviata, Fidelio, Madame Butterfly nebo La Boheme. Jedním z vrcholů nové sezony ve Státní opeře bude nejspíše dubnová premiéra inscenace Szymanowského opery Král Roger, v koprodukci s varšavským Velkým divadlem, Královskou operou ve Stockholmu a dalšími partnery. Režie se ujal renomovaný polský operní a filmový režisér Mariusz Treliński. Koncem května se na jevišti objeví i nové nastudování baletu Spící krasavice.

Nová opona. Nějak podobně bychom měli zdobit všechny domy. Vždyť je to prostě krásné, foto Facebook

Vrátí se i staronová opona

Diváci budou moci obdivovat v celé své kráse i původní oponu Eduarda Veitha, která zakrývala jeviště při premiéře v roce 1888. Abych to upřesnil, původní je pouze, co se týká vzhledu. Jde totiž o její věrnou repliku, zhotovenou pouze na základě dochované černobílé fotografie. Ta skutečná, původní opona se totiž záhadně ztratila v roce 1945. „Je to naprostá záhada. Nikdo nedopátral, kde skončila, a ani vlastně nikdo neví, kdy přesně se ztratila. Je možné, že ji někdo záměrně zlikvidoval, je možné, že tenkrát došli k tomu, že neodpovídá typu divadla, které tady chtějí dělat. Dokonce je možné, že si ji Němci odvezli, ale to se mi nezdá úplně pravděpodobné, protože by se zřejmě někde objevila,“ přibližuje příběh opony Martin Černý, umělecký ředitel sekce výroby Národního divadla. Barvy si prý Černý musel domyslet, ale vycházet mohl i z nástropních maleb v divadle, jejichž autorem byl také Eduard Veith.

Na Hlavním nádraží v Praze si překvapení cestující mohli vychutnat unikátní flashmob, foto Facebook

Ochutnávku zažil Hlavák

Malou ochutnávku z programu Státní opery si mohli vychutnat cestující, procházející halou Hlavního nádraží v Praze. Tam se už 13. prosince odehrál unikátní flashmob, na kterém se podíleli sólisté opery, kteří přednesli arie ze slavných oper. Ti vystupovali jak v civilních oděvech, tak v divadelních kostýmech za doprovodu piana. Státní opera chystá i podívanou pro ty diváky, kteří se nedostanou na její slavnostní otevření. Na rekonstruované budově se bude od silvestrovského večera až do 5. ledna promítat videomapping, připravený uměleckou skupinou 3dsense. Unikátní bude tím, že se na něm budou podílet auta, projíždějící po přilehlé magistrále.

„To, co uvidíme a uslyšíme, bude generováno našimi vozidly. Automobily projíždějící magistrálou před budovou Státní opery svým pohybem generují na fasádu budovy unikátní videoprojekce, světelnou show a hudební dílo v reálném čase. Pozice, velikost a rychlost jednotlivých automobilů bude rozpoznávána z kamery umístěné na budově Státní opery. Data budou online zpracována a použita ke generování hudební skladby a vizuálním efektům,“ říká Jan Hrdlička z 3dsense. Teď už jen nezbývá, než přát Státní opeře, aby se co nejdříve vyřešila i doprava v jejím okolí a přestala být ostrovem uprostřed dálnice.

Novoroční videomapping a konkurenční ohňostroj

Novoroční večer oslaví Praha po dlouhých letech místo tradičního ohňostroje videomappingem, který ozáří budovu Národního muzea na Václavském náměstí. Celá podívaná, uváděná pod názvem My, Praha, vypukne 1. ledna v 18:15 hodin a odvypráví divákům prostřednictvím obrazu a hudby příběh Prahy, jako města přátelského k životu, jeho lidí i návštěvníků. Projekce se zopakuje ještě dvakrát v 19:15 a ve 20:15. Každá z nich potrvá asi 10 minut a bude obsahovat sedm propojených obrazů. Jak nejspíš víte, pražský magistrát odmítl organizovat novoroční ohňostroj s argumentací, že škodí životnímu prostředí, je příliš hlučný a vadí zejména zvířatům. Není to tedy z finančních důvodů, jak se někdy mylně informovalo. Právě naopak, videomapping přijde Prahu na 1 990 000 korun, což je více než by stál ohňostroj.

Pražané však o ohňostroj nepřijdou. Rozhodl se jej totiž tak trochu natruc uspořádat ve spolupráci s Prahou 2 spolek Ohňostroj pro Prahu, který vypsal veřejnou sbírku a dal dohromady potřebných 350 000 korun. Podívaná začne 1. ledna v 18:00 a to v Bastionu nad parkem Folimanka. Ohňostroj pod názvem Praha božská, bude věnován zesnulým v letošním roce, především Karlu Gottovi. Organizátoři doporučují jej sledovat z prostranství před budovou Kongresového centra, kde bude také umístěna i zvuková aparatura.

Dramaturgie České televize se trochu zakoktala. Na svátky neuvedla další díly minisérie Marie Terezie, ale reprízovala už dávno viděné filmy a inscenace, foto ČT

Podivná dramaturgie České televize

Tady si neodpustím velký údiv nad programovou skladbou České televize, která nás o vánočních svátcích krmila značně omšelými reprízami filmů a inscenací, místo toho, aby zařadila nejnákladnější a divácky nejspíš i nejpřitažlivější kooprodukční projekt roku, pokračování minisérie Marie Terezie. To slovenští diváci si mohli první dva díly připomenout najednou večer 22. prosince a nové dva díly výpravné historické epopeje viděli už ve dnech 27. a 28. prosince. I když se Česká televize pyšnila tím, že na sváteční dny připravila čtyři nové pohádky, není to až tak pravda. Docela povedená byla premiérová, štědrovečerní pohádka Princezna a půl království. Nicméně další avizovaná premiéra pohádky Čertí brko už si své dávno odsloužila putováním po českých kinech a na další pohádce, Čarovný kamínek (která byla mimochodem podivná slátanina) se ČT podílela kooprodukčně se Slovenskou televizí. Čtvrtá avizovaná pohádka Kde bydlí strašidla, byla určena specifickému okruhu neslyšících a byla odvysílána už před svátky, 18. prosince.

Země bývalého Rakouska-Uherska se koprodukčně spojily a natočily minisérii o své vladařce, Marii Terezii, foto ČT

Strhující drama císařské rodiny

I přes některé kritické hlasy, bylo pro mne sledování prvních dvou částí historického dramatu o Marii Terezii skutečným zážitkem. Příběh mladé panovnice, jedné z nejvýznamnějších postav evropských panovnických rodů, která více než 40 let úspěšně vládla říši, rozkládající se na území dnešních 12 evropských států, měl všechno, co má takový historický film mít. Kvalitní herecké obsazení, bohatou výpravu, včetně nákladných kostýmů i úžasné lokace, ať už se to týká exteriérů či interiérů.

Druhý díl minisérie skončil korunovací Marie Terezie a další dvě pokračování nás zavedou do doby, kdy musela vzít pevně do rukou vládu nad svojí říší, čelit útokům ze všech stran, porážkám i dvorním intrikám. Pokud chce rakousko-uherskou monarchii zachránit, musí se obrátit o pomoc na kutého barona Trencka a jeho všehoschopné pandury. Vytvoří si tak spoustu nepřátel a po chuti to není ani jejímu manželovi, Františkovi Štefanovi Lotrinskému. Jejich zprvu vášnivý vztah ochladne a stává se jen uměle udržovanou státnickou nutností.

Pokračování je temnější a propracovanější

Režie pokračování nákladného projektu v česko-slovensko-maďarsko-rakouské kooprodukci, se ujal znovu zkušený režisér Robert Dornhelm, původem Rumun, žijící v Los Angeles a objeví se v něm celá řada hereckých hvězd. Vyměnila se představitelka hlavní role Marie Terezie, kterou hraje rakouská herečka Stefanie Reinsperger. Ta už svojí dokonale korpulentní postavou více odpovídá skutečné císařovně. Jejího manžela, Františka Štefana znovu představuje Vojtěch Kotek, jako Alžběta Kristina se představí Zuzana Stivínová. V dalších rolích se objeví herci Táňa Pauhofová, Jiří Vorálek, Adorjáni Bálint, Lenka Vlasáková, Alexander Bárta, Bořek Joura a spousta dalších, tedy skutečně mezinárodní obsazení.

Projekt, který vznikl u příležitosti 300. výročí narození této významné panovnice, zaznamenal ve všech zúčastněných zemích velký divácký úspěch a tak není pochyb, že se s velkým zájmem setká i pokračování. Nové části jsem stejně jako slovenští diváci pochopitelně už zkouknul na slovenské televizi a rozhodně mne nezklamaly. Musím konstatovat, že možná ještě lépe vystihují mnohdy temnou atmosféru vídeňského dvora, jeho intriky i postavu císařovny, která byla nucena jak k velkým státnickým rozhodnutím, tak k mnoha ústupkům a kompromisům. Česká televize uvede nové díly Marie Terezie ve dnech 1. a 5. ledna 2020.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace