Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nezkažený nevinný lid a zparchantělá, hamižná šlechta. Obvyklé schéma českých pohádek. A princ vypadá jako nafintěný blb

28.12.2019
Nezkažený nevinný lid a zparchantělá, hamižná šlechta. Obvyklé schéma českých pohádek. A princ vypadá jako nafintěný blb

Foto: ČT

Popisek: Jakub Prachař jako ´princ blb a zbabělec´: Bývalý princeznin nápadník, panovník sousedního království, sobecký král Egon princeznu nechal napospas drakovi. Ta se zprvu nechá obelstít jeho výmluvami a odpustí mu...

Skutečně jen málokdo se u nás pozastaví nad tristní úrovní pohádkových filmů a inscenací. A to přesto, že mohou mít poměrně dost výrazný vliv na děti, a jak je zřejmé, i na dospělé. Dostatečně to dokazují výsledky ankety o nejoblíbenějšího Večerníčka, kterou před několika lety vyhlásila Česká televize. S přehledem ji vyhrály Krkonošské pohádky, jejichž hrdiny jsou zlý sedlák Trautenberg a jeho sloužící Kuba a Anče.

Díky této anketě se alespoň načas spustila diskuse, českým pohádkám věnovaná. V časopise Respekt například Petr Třešňák uvedl, že Trautenberg jako by z oka vypadl stalinským karikaturám buržoazie, zatímco české služebnictvo jsou dobráci od kosti. A připomněl také obvyklé schéma českých pohádek, dobře známé již od padesátých let: „Nezkažený nevinný lid, zparchantělá hamižná šlechta.“ V nejoblíbenějším normalizačním Večerníčku si všímá rovněž postavy Krakonoše „Krakonoš vystupuje jako Velký bratr. Velkomyslně hýčká své donašeče, potrestá však každého, kdo by mu v revíru rozkopl prašivku. A sudeťáka obzvláště.“ Je přitom málo známé, že Marie Kubátová, která je autorkou námětu Krkonošských pohádek a vymyslela postavu Trautenberga, byla z výsledné podoby populárního Večerníčku zklamaná, podle ní vyzněla dost černobíle. Hlavní postavy prý vůbec nepoznávala a postěžovala si, že její výtky tvůrci seriálu vůbec neakceptovali. Navíc se netajila svým rozhořčením nad tím, že později vydala scenáristka Krkonošských pohádek jejich příběhy knižně, Kubátová však neměla sílu se soudit o autorská práva. 

Přetrvávající stereotypy z dob komančů

Studentka Filosofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci Vendula Borkovcová se ve své bakalářské práci dokonce věnovala reflexi šlechty v české filmové pohádkové tvorbě. A hned úvodu velmi výstižně charakterizovala přetrvávající stereotypy: „Pan král, který drží nad svou zemí krutovládu, či naopak se o svou zemi nestará nebo vládne úplně nerad. Knížepán, který komolí českou řeč, peskuje a zneužívá své služebnictvo. Pyšná, lakomá, marnivá a často ještě k tomu hloupá princezna oproti králům, kteří se stylizují do role „jednoho z lidu“ a také ti, kterým dějinný vývoj dopřeje vystoupit z bludného kruhu světa minulého, zkaženého a nespravedlivého, vydat se po směru k novému, lepšímu a prosperujícímu a všem stejně společnému. Jsou tu ale i správci, rádcové, komoří a jiní panští úředníci a členové královského dvora, kteří kradou, zvyšují daně, trýzní lid, kují pikle a rozvracejí vládu. Po boku jim stojí neschopné panské vojsko a proti nim samozřejmě také lidový hrdina Honza nebo koneckonců lid samotný, který svým chytrým, spravedlivým a solidárním a neohroženým zásahem, často podpořeným kouzelnou mocí, vždy dovede děj do dobrého konce.“ 

Neblahá tradice přetrvává

Autorka připomíná, že tato neblahá tradice se u nás objevila i v pohádkách národní ikony, Boženy Němcové, kterou komunistický kritik Zdeněk Nejedlý označil za bojovnici proti sociálním rozdílům mezi poddanými a šlechtou. Pochválil ji, že dravě napadá vysavačské panstvo feudálních zámků. A podobně byl adorován i další autor populárních pohádek Jan Drda. Hrdiny jeho příběhů byli fortelní chasníci, čeledíni a dělníci. Ve většině pohádek jsou přitom zápornými postavami příslušníci šlechty coby buržoazní přežitek. Buď jsou ztělesním zla (Král Kazisvět) nebo v lepším případě jsou to senilní staříci či mají jiné negativní vlastnosti (vzteklý panovník ve filmu Byl jednou jeden král či král, osnující válku v Šíleně smutné princezně).

 

Borkovcová si všímá i velmi zajímavé okolnosti, totiž že tyto negativní šlechtické postavy bývají často načesány velmi zvláštně - viz král Kazisvět. A je téměř neuvěřitelné, že podobný trend se objevil i ve štědrovečerní pohádce Princezna a půl království, v níž vypadá hlavní záporný hrdina, princ Egon, v paruce jako nafintěný blb.

Vložil: Adéla Hofmanová