Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Československý hiphopový král vydává další (skvělou) desku. DJ Wich, Jako ryba ve vodě

18.12.2019
RECENZE Československý hiphopový král vydává další (skvělou) desku. DJ Wich, Jako ryba ve vodě

Foto: Youtube / repro

Popisek: DJ Wich ve studiu

VIDEO Jestli je v českém hiphopu, kde se toho opravdu moc neděje, něco stabilního, pak je to Wichova konstantě kvalitní produkce. Jeho kumšt spočívá nejen v hudebním nadání, ale také v píli, s jakou se tento jednačtyřicetiletý muzikant pouští stále do nových věcí. Berme v potaz, že námi představované album je 16. v pořadí a že jména, s nimiž se v minulosti autorsky spojil, výrazně překračují hranice regionu i Evropy: Rasco nebo Talib Kweli, M.O.P… Hosty na báječným tracku ´ What We Need´ snadno dohledáte sami. Nadání DJ Wiche podtrhuje i řada cen. Od Anděla (2001) po Žebřík Music Awards Jardy Hudce. Krajské Listy.cz se sice hudbě nevěnují pravidelně, ale jsou desky, u kterých se podělíme o zážitek. Wichova poslední k nim bezesporu patří.

Základní myšlenkou jeho tvorby je fakt, že se hudbou (to nejde nazvat jinak, ačkoli hovoříme o lámaných beatech) nepodbízí. On opravdu od přelomu tisíciletí dělá to své. Hravé, hrané a nehrané (tedy nepředstírané) současně. A nerozlišuje ani fakt, jestli má na mikrofonu toho či onoho, jestli tvoří filmovou muziku (třeba Gympl a vynikající biják Ulovit miliardáře), anebo ho někdo poprosil o beat pro sólovku. A ačkoli mu už bylo čtyřicet, pořád nezapomíná, že československá scéna prošla jistým vývojem a že svého času se tady dělili ti správní od těch špatných a že ti špatní dostávali nálepku ´ryba´ (otvírají pusu, ale nemají co říct). Ostatně v těch obskurních pojmenováních si lebedili a doteď lebedí především duo Hack a Phat, nověji známí jako Hugo Toxxx a James Cole. Tak nějak vnímáme zmíněný název desky.

Tolik obecný úvod, který nás přenesl k recenzi samotné.

Návrat ke kořenům, řekněme, že se zde bavíme o diametrálně odlišném přístupu old schoolu s new schoolem, je patrný jak u Rytmuse (´Ryba vo vode´ versus ´Ideme dnu´), tak třeba u W518 (opět ´Poslední den´ vůči staršímu ´Jak se ti líbim teď?´). Excelentně lazy tempo drží jako obvykle Boy Wonder, jehož ´trnavský´ styl je neměnný snad už deset, dvanáct let, pochválit musíme Moozu, který na Wichovu současnou produkci využil svou flow a patřičný dech, který mu častokrát dělal zjevné problémy u tracku ´Můj čas´. Ten čtyřletý vývoj se na pražském zástupci pozitivně podepsal.

Na první poslech děsivý Orionův rap na tracku ´tů tů tů´ nejenže vykvetl do krásy (po sousledných dvanácti opakováních), ale dalším pozitivem byla rapperka Fejbs. U ní si mimochodem kromě vokálů u Wiche poslechněte taky klasický rap, protentokrát na Fatteově produkci ´Nemala by som´. Pokud jsme u toho zpěvu, určitě nesmíme zapomenout na Martina Svátka, k jehož slávě před čtyřmi lety nepomohl jen pilotní singl ´Holubí´, ale také hostovačky u Vladimíra, Garanda, Refewa nebo MC Geye (na Wichovi má jasně nejbarvitější text ´Starý psi, co štěkaj, tak koušou´). Poslední zmíněný se znovu s Fattem podepsal taky pod málo známou (velká škoda) ´Moji džungli´.

Oriona, jehož angažmá jsme nakousli zatím jen trochu, má Wich na desce hned dvakrát. V tom druhém případě se jedná ´Shkrt´ a legendární zástupce pražské scény tady dokazuje, že i s mírně podivným hlasovým výrazem dokáže bez problémů vyloudit smysluplný text, navzdory jednoslabičným slovům, u nichž navíc absentují samohlásky (škrt, zmrd). Obohacující.

Chválit musíme i 7krát3, známého za zářijové hostovačky s Jiřím Kornem, bardem pohybově - zpěvní show. Nevíme, jak lépe tohoto chronicky čistotného obyvatele Prahy 4 charakterizovat. Těch hostů je samozřejmě celá řada: námi oblíbený Čis T (´Yak ryba´ je samozřejmě odkazem na loňskou desku Yak Orol), Rest, Ektor, Zverina. Nevíme, z kolika beatů si interpreti mohli vybrat a ani to, proč se Wich nepokusil navléct svůj talent na Pil C-ho, jehož hlas je opravdu něco neslýchaného, ale odpovědi každý zájemce jistě dohledá.

Tracklist mimochodem čítá 18 tracků, na kterých uslyšíte 24 českých a slovenských a jednoho amerického interpreta. Za pozornost, a děláme to málokdy, stojí také design. Pod něj se podepsal Petr Hricko, který má na svědomí také cover k albu Veni, Vidi, Wich z prosince 2016.

Celkový pocit z desky? Naprosto osvěžující, obohacující, skvělý.

Wich je talent. On se k ničemu neprokousával (když pomineme progres, co se techniky týká), on se s hudebním slyšením narodil. Dokládá to všem pochopitelné konstatování, že doposud si asi každý posluchač jeho tvorby připomene ´My3´, ´1000 MC´s´ (navzdory pozdějšímu zprofanovanému dissu, kdy se použilo několik zdejších Indyho rýmů) nebo fantastickou Čistyho skladbu ´Vidlák, Rep, Já´. Ano, skutečně je to patnáct let stará věc. Nejen pro fanoušky československého hiphopu jednoznačně doporučujeme a děkujeme Golden Touch za pohotové zaslání alba.

Vložil: Zdeněk Svoboda