Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Irčan patří k tomu nejlepšímu, co Scorsese natočil. Netflix mu dal prostor, který mu filmoví producenti upřeli. Premiéry Pavla Přeučila

05.12.2019
Irčan patří k tomu nejlepšímu, co Scorsese natočil. Netflix mu dal prostor, který mu filmoví producenti upřeli. Premiéry Pavla Přeučila

Autor: Netflix (stejně jako v článku)

Popisek: Irčan sleduje příběh mafiána Franka Sheerana, kterého hraje - brilantně - Robert De Niro

FOTO Tahle tři a půl hodiny dlouhá podívaná s nádechem starých klasických gangsterek je zatím asi tím nejlepším, co přinesl dravec jménem Netflix minulý týden na televizní obrazovky. Napomáhá tomu i velká čtyřka, ve složení Martin Scorsese, Robert De Niro, Joe Pesci a Al Pacino, která je už sama o sobě zaručeným receptem na úspěch. Přidáme-li k tomu ještě dokonalou kameru Rodriga Prieta, je jasné, že půjde o velkou podívanou, která nás přenese do nejlepších let amerického filmu.

Když se zpětně zamyslím, jak jsem vydržel sedět u obrazovky ony tři a půl hodiny u filmu, který se táhne pomalu jako med, musím složit poklonu všem jeho hlavním protagonistům. Tohle je ta pravá filmařina, za kterou stojí producent, režisér, herci, kamera i filmová hudba. Tohle všechno jede dohromady jako dobře namazaný stroj a výsledkem je jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. 

Scorsese se po nějakých 20 letech vrací v Irčanovi k tomu nejlepšímu, co kdy natočil, ať už vezmeme jeho Zuřícího býka (1980), Mafiány (1994) nebo Gangy New Yorku (2002). Ve snímku vypráví život Franka Sheerana, přezdívaného Irčan, a inspiruje se přitom stejnojmennou knihou Charlese Brandta. Frank Sheeran byl nájemný vrah ve službách americko-italské mafie, který zabil více než pětadvacet lidí. Připisuje se mu i zavraždění Jimmyho Hoffy, předáka amerického odborového svazu Teamster. 

Přátelství založené na vraždách

Frank Sheeran (Robert De Niro) je veterán z druhé světové války a řidič kamionu, rozvážejícího maso, který jednoho dne potká muže svého osudu, Russella Bufalina (Joe Pesci). Tenhle šéf mafie ve Filadelfii okamžitě odhadne hlavní rys jeho povahy, spolehlivost. Rodiny Franka a Russella se spřátelí, což ale nijak nesmí zasahovat do jejich podnikání.

 

Robert De Niro a Joe Pesci

Setkává se i s Angelem Brunem (Harvey Keitel), který byl řadu let hlavou rodiny filadelfské mafie. Pro své mafiánské kamarády se Frank od této chvíle věnuje „malování domů“, což jsou v gangsterském slangu dobře placené nájemné vraždy, zanechávající po sobě pochopitelně krvavé skvrny na zdech domů jeho obětí. Sheeran je odborníkem na zbraně, protože bojoval jako voják během 2. světové války. Tehdy, na Sicílii se také naučil italsky, což mu získává sympatie jeho nových přátel od italské Cosa Nostry.

 

Harvey Keitel

Russell je na Franka tak hrdý, že ho představí Jimmymu Hoffovi (Al Pacino), vedoucímu odborového svazu řidičů náklaďáků, který je tehdy populárnější než Elvis Presley nebo Beatles. Hoffa je výbušný, protivný, náročný, ale také laskavý a přátelský. Franka jeho charisma upoutá a stává se jeho osobním strážcem, jeho poradcem, vykonavatelem nepříjemných úkolů a dokonce i jeho nejlepším přítelem. 

Kennedy jako nepřítel číslo jedna

V 60. letech, kdy se film převážně odehrává, rozšiřuje mafie svá chapadla do světa odborů, poskytuje půjčky, organizuje ´ochranu´ za výpalné, investuje odborářské peníze do nelegálních podniků, ovládá kasina. To všechno Frankovi imponuje a svůj obdiv k tomu, kdo tahá za všechny nitky, tedy Jimmymu Hoffovi dává najevo například po jejich seznamovacím telefonním rozhovoru slovy: „Zdálo se mi, jako bych mluvil s generálem Pattonem.“

 

Al Pacino

Vůdce odborů a bývalý řidič kamionů se stávají velkými přáteli. Zajímavě je vykreslena doba, poznamenaná atentátem na prezidenta Kennedyho. Jeho příchod k moci mafie zprvu oslavuje, protože otec JFK s ní v době prohibice čile podnikal. Ale brzy jsou Buffalino a jeho přátelé zklamáni mladým prezidentem. Jak on, tak jeho bratr Bobby na postu prokurátora, vyhlašují válku proti organizovanému zločinu. V důsledku toho přicházejí pro Hoffu také právní problémy. Hoffa Kennedyovic rodinu k smrti nenávidí a jako by to nestačilo, má náhle mocného soupeře Anthonyho, Tonyho Provenzana, mafiánského bosse, který se snaží převzít moc. 

Válka o moc mezi gangy

Napětí roste stále více a více, protože úřady omezují Hoffovo podnikání kvůli jeho spojení s mafií, zatímco mezi členy ´čestné společnosti´ narůstá proti němu podezření jako vůdci odborů. Mezi jednotlivými mafiánskými gangy vzrůstá rivalita a vypukají konflikty, končící většinou pár vraždami na každé straně. Hoffa ví příliš mnoho a stává se pro mafii nebezpečím. Frank Sheeran musí jednat jako prostředník. Na žádost Russella se snaží Hoffu přesvědčit, že by bylo nejlepší odejít do důchodu a to dříve, než bude odstraněn násilím. Tvrdohlavý odborář to ale rozhodně nemá v úmyslu. „Odejdu do důchodu, až budu na hřbitově,“ říká. Frank si tedy musí vybrat mezi loajalitou k mafii a osobním přátelstvím s Hoffou.

 

Al Pacino a Shade Rupe

Návrat ke klasické gangsterce

Irčan je po všech stránkách opravdu velký film. Napomáhá tomu ostatně i vhodně zvolená filmová hudba, za kterou stojí Robbie Robertson. Ten tu nasadil chytlavou dobovou muziku, která dobře podtrhuje celkovou náladu filmu a vytváří klasickou gangsterskou atmosféru. Muzika spolu s dokonalou kamerou vás chytí už od prvních minut filmu, kdy sledujeme zpomalené záběry rozjíždějícího se starého amerického bouráku. Irčan uchvátí nejen zásluhou poutavě odvyprávěného a zajímavého příběhu, ale hlavně díky atmosféře, která jako by z oka vypadla té z klasických kultovních gangsterek. Hvězdné trio De Niro, Pesci a Pacino je pak jen třešničkou na dortu. Jediné, co však může trochu dělat problém, je tří a půlhodinová stopáž, ale i to se překousnout, neboť tohle dílo za to opravdu stojí.

 

Bruce McGill

Je stream budoucnost filmu?

S rozpočtem přes 140 milionů a hvězdným obsazením filmu došlo během natáčení k několika zpožděním, která nenarušila snahu Netflixu přinést tak významnou produkci prostřednictvím streamu až na obrazovky v obývacích pokojích diváků. „Když už mluvíme o streamování nebo o velkém plátně, to všechno je druhořadé, protože je důležité, že je film hotov. Filmoví producenti mi na to nedali peníze, Netflix to udělal a dal mi tvůrčí svobodu a umožnil mi pokračovat v natáčení po dobu šesti měsíců.“ To jsou slova Martina Scorseseho na tiskové konferenci v Římě během filmového festivalu. Jednoduchá slova, namířená proti jeho některým oponentům, kteří mu vyčítají, „že se snížil ke spolupráci se streamovací společností“. Scorsese naopak streamovací služby pochválil, protože by podle něho „některé filmy vůbec nespatřily světlo světa.“

 

Robert De Niro, Joe Pesci a Domenick Lombardozzi

Zákulisí velkého světa mafie

Scorsese nám od první scény s úžasným a také pěkně dlouhým sekvenčním záběrem, až k postavě Franka Sheerana před smrtí na invalidním vozíku, předkládá epický příběh z mafiánského podsvětí, s úplatkářskými odbory, vraždami, vydíráním a neustálou touhou po větší moci. Sheeran není kladnou postavou, to už vůbec ne. Je prostě oddaným pěšákem, který jako kdysi za války jen plní rozkazy. Vraždí nepohodlné protivníky mafiánských bossů a že jich je požehnaně. Některé události nám film překládá do nejmenších podrobností, jiné se dozvídáme pouze z náznaků. Poklonu skládám i maskérům, kteří ve filmu odvedli neuvěřitelný kus práce, a trikařům, kteří používali prostředky digitálního omlazování, protože hlavní postavy se musí pochopitelně měnit v průběhu nějakých 40 let, které film mapuje.

 

Robert De Niro

Mezi herci pracuje italská chemie

V první části vidíme Sheerana, jak neustále, téměř náhodně a neúmyslně stoupá na gangsterském žebříčku, a dostává se mu přátelství nejmocnějších rodin ´Cosa Nostry´ v Americe. Zcela odlišná je druhá část filmu, která se věnuje vztahu mezi třemi velkými herci a jejich postavami. Joe Pesci a Robert De Niro také zahajují své dialogy v italštině a z obrazovky doslova čiší ona italská chemie mezi Robertem De Nirem a Al Pacinem. Je to neutuchající soutěžení mezi herci prostřednictvím dokonalého scénáře. Je to jako by dokumentární pohled na Sheeranův život, aniž by byl nějak odsuzován, i když se možná Scorsese dočká nějakých těch odsudků. Samozřejmě, že už se objevily i hlasy, že dává ve filmu prostor jen bílým hercům a těch několik málo černých, kteří se v něm objeví, jsou pouze v roli padouchů. Stejně tak je kritizován pro potlačení ženských postav, které ve filmu sehrávají jen druhořadé role. Ale právě to vykresluje svět mafie, kde ženy patřily jen do domácnosti a vychovávaly děti.

 

Joe Pesci a Kathrine Narducci

Honiček a bojových scén si divák neužije

I když tenhle film je opravdu pořádně dlouhá kláda, od první minuty je jasné, že sledujeme toho klasického Scorsesiho, do něhož se vrací stejný duch, jakého jsme mohli vidět v Mafiánech (1990). Náhlé flashbacky, filmová hudba, práce s kamerou a navíc všichni ti páni herci nás vrací do let, kdy film byl velkou podívanou. Ne díky rychlému střídání scén, dokonalým trikům, velkolepým bojovým scénám, neustálým honičkám a bitkám jako v marvelovkách, ale díky brilantním výkonům herců, dialogům a dokonalé režii. Film má i velkou psychologickou hloubku, která ve své poslední části nabývá až filozofických rozměrů. Plynutí času, vzpomínky, nemoci stáří, neúprosná blízkost smrti. Je nesmírně působivé vidět De Nira a Pesciho na vězeňském dvoře jako bezmocné staříky, hrající petanque, na invalidním vozíku a jednu nohu v hrobě. Ve filmu nechybí ani vtipné okamžiky, ani dávka jemného, černého humoru. Zkrátka má všechno, co má klasický film mít a Scorsese to využil naplno.

 

Atmosféra jedním slovem dokonalá

Film s velkými ambicemi

I přes onu sáhodlouhou stopáž jsem přesvědčen, že Scorseseho Irčan má ambice zařadit se do zlatého fondu kinematografie. A na závěr jednu radu divákům. Pokud opravdu nejste na tak dlouhé filmy zvyklí, nebo na to nemáte dostatek času, využijte rady jednoho z uživatelů Twitteru. Ten radí rozdělit si jej jako minisérii do čtyř zhruba hodinových epizod. Strávíte tak u obrazovky čtyři příjemné večery. Každopádně je ale Irčan film, který by měl vidět každý.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace