Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zeithamml, Moucha, Podhradský a ´jejich´ George Steiner. Rozhovor o velikánovi s jeho českým nakladatelem

30.11.2019
Zeithamml, Moucha, Podhradský a ´jejich´ George Steiner. Rozhovor o velikánovi s jeho českým nakladatelem

Autor: Dauphin

Popisek: Francis George Steiner je francouzsko-americký literární teoretik a spisovatel židovského původu

ROZHOVOR Nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského už pětadvacátým rokem vydává knihy, o nichž právě Daniel Podhradský tvrdí, že si našly jeho. Ne opačně. Do výčtu poměrně pestré palety prózy, myslitelství či poesie se nedávno přidal i gigant na poli humanity a vědění, jehož vlastně ani nelze specifikovat. George Steiner (*1929), o němž je řeč, se musí číst. Je to četba urostlá, složitá pro autora, překladatele i čtenáře, ale na straně druhé je to četba povznášející, duchaplná a neskutečně bohatá po obsahové stránce. Podobní lidé, řekněme, že vědní komparatisté, se skutečně rodí jednou za několik generací.

Pane Podhradský, proč si Dauphin vybral pro představení právě George Steinera?

Odpověď parafrází zní: Dauphin si zásadně nevybírá knihy, knihy si vybírají Dauphin. To by však byla odpověď nabubřelá, i když i pravdivá. Mým záměrem je představovat čtenářům kvalitní díla vysoké literatury, a když ne přímo literatury, tak elitního myšlení. Steinerovy knihy nejenže tato kritéria splňují, ba co více, mohly by se stát jejich prototypem. Proto, když mi Miloslav Moucha (profesor, malíř, spisovatel, který v roce 1968 emigroval do Francie, pozn. red.) doporučil Steinerovy dvě knihy, které četl ve francouzštině, a zároveň mi Jindřich Zeithamml (bývalý profesor AVU, v roce 1972 emigroval přes Itálii do Německa, renomovaný umělec, grafik, sochař, autor řady krásně osobitých prací, vystavovaných od 80. let, pozn. red.) přislíbil frontispice, vůbec jsem neváhal, neb jsem již četl v češtině Errata a probíral se knihou Po Bábelu.

Vlastně jsem zjistil, že jsem chtěl Steinera vydávat po přečtení prvních pár odstavců, natolik je to pro mne autor uhrančivý, jen jsem se jaksi ostýchal vstupovat do hájemství mých kolegů z Hosta a Triády, šířit nešvar „tržního jednání“. Když jsem pak zjistil, že oni se cítí již Steinerovsky ukojeni, jal jsem se jednat.

V čem vnímáte jeho osobnost jako nejpodstatnější?

V nadčasovosti a tradici. Steiner je však modernější než modernita, tradici pak reprodukuje jako živý vztah k tajemství předávaného slovem. Byť deklarovaný ateista, vychází z judaistických kořenů intepretace textu. Jeho přístup k textům nese výrazné rysy židovského vnímání psaného slova, práci s textem, která bývá často interpretována jako rabínská hermeneutika.

A k jeho osobnosti?

Podstatou Steinerova psaní je vysoká kultura, moudrost a poučenost, pomineme-li jeho neuvěřitelné vzdělání. Neformalizuje se akademickými požadavky formy, píše své psaní, píše literární eseje bez esejistické povrchnosti a líbivosti, nepodbízí se formalizací jazyka ani jeho zjednodušením. Kdyby Steiner nebyl Steinerem, nemohl by se nikdy stát Steiner, tato líbivá slovní hříčka vyjadřuje, že dnešní době textů pro texty, jejichž jediným měřítkem je míra citovanosti, a tedy především otištění na prestižní platformě, by se jakýsi "young Steiner" vůbec nemohl stát veličinou, prostě nikdo by ho nečetl, neměl by důvod, čtou se jen texty s impaktem, s důrazem na kariérní růst.

Steiner je stará škola, která dbá především na poučení, moudrost a hledání, hledání nových směrů myšlení, interpretací. „Zpívejme Hospodinu píseň novou" (Žalm 98): takto by se dal charakterizovat Steinerův záměr i cíl (definovaný především v „Po Bábelu“), kde vnímá rozptýlení jazyků nikoli jako trest, nýbrž dar Boží. Člověk si sice přestává rozumět s člověkem, ale Bohu je dáno býti opěvován v tisíci písní v tisíci jazycích. Zmatení jazyků v Babylónu tedy dle Steinera sleduje vyšší cíl, zdánlivá ztráta je přenádherným darem nekonečných možností opisovat, popisovat a interpretovat tento svět.

V mnoha ohledech je překlad složitý, zasahuje do řady odborných oblastí: kolik překladatelů si na Steinera podle Vás troufne?

Podle mne si Steinera troufnou pouze dvě skupiny překladatelů, mládenci a dívky, kteří si troufnou na všechno, aby pak neučinily nic a pak komparatisté či překladatelé s vysokou poučeností. Kolik jich je v první skupině, raději ani netuším, druhá skupina je množina o počtu prvků čítající počet prstů jedné ruky, myslím tedy.

Mají filosofické fakulty (či humanitní obory) Steinerovu tvorbu za povinnou či doporučenou četbu?

Na toto nemohu odpovědět, nevím, asi ne, Steiner není moc queer, je spíše old school, nepátral jsem a pátrat nebudu.

Plánujete v budoucnu přinést další překlady George Steinera?

Výsledkem mého nakladatelského snažení bude Steinerovský triptych, ke Skutečným přítomnostem a Knihám, které jsem nikdy nenapsal, přibude ještě In Bluebeard's Castle, Na hradě Modrovousově, krásný to opět text.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace