RECENZE Úchvatná jízda s ještě lepší pointou. Drsná kriminálka dua Hjorth a Rosenfeldt Vyšší spravedlnost
05.11.2019
Foto: Youtube / repro
Popisek: Renomované duo Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt
Prvních šestačtyřicet stran jsme přečetli jedním dechem. No a těch zbylých tři sta dvaašedesát jakbysmet. Už pár týdnů jsme neměli možnost držet v rukách takhle bezvadnou, vypointovanou a nečekaně vtipnou kriminálku, jakou nám po pár letech odstupu nabízí renomované duo Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt. Ty jako už v minulosti, zhruba od roku 2013 (Temná tajemství, Němá dívka, Učedník a další), přináší brněnský HOST.
Policejní psycholog Sebastian Bergman se smířil s myšlenkou, že jeho dny na oddělení vražd jsou sečteny, a vrátil se k přednášení a psaní. Ne však nadlouho. Bergmanova dcera Vanja se odstěhovala ze Stockholmu a našla si dočasné zaměstnání jako kriminalistka v Uppsale, kde právě vyšetřuje sérii ohavných znásilnění. Pachatel napadá ženy zezadu, píchne jim anestetikum a na hlavu nasadí jutový pytel. Když jedna z obětí zemře, je k případu přizvána Státní komise pro vyšetřování vražd — a krátce nato i Sebastian Bergman. Roztříštěný tým musí nechat osobní problémy a neshody stranou a pokusit se brutálního násilníka zadržet.
Členění knihy může být nahlíženo dvěma způsoby. To typičtější v podobě první a druhé části, přičemž obě jsou rovnocenné, a dle našeho názoru celkem zbytečné. Jako celek působí kniha senzačně, skvěle. Ten druhý způsob bude mnohem poutavější. Nejenže se čtenář ocitne v týmu, který řeší dost drsná znásilnění a vraždy, ale ještě navíc vniká do mysli jednoho z (hlavních) protagonistů. Také v jeho případě jde o zločin. Umně sešněrovaný děj navíc umocňuje hutná sonda do švédské církve, jejich představitelů a představitelek. Co je na tomto bravurně koncipovaném románu nejcennější? Nemístný humor, detailní děj a okamžitě chytlavé postavy.
Tím se dostáváme k nucenému přiznání, že nám dvojice Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt na pracovním stole přistála poprvé.
„Anne-Liin úsměv rázem zmizel. Vzala do ruky ubrousek a než se k Sebastianovi naklonila, otřela si ústa. Náhle zvážněla.
„Máme dvě brutální znásilnění a k tomu jeden pokus během ani ne jednoho měsíce. Ten člověk s tím nepřestane. Odnesou to další ženy. Je to dravec.“
„Takových je spousta,“ podotkl Sebastian a pokrčil rameny. „A vy neberete jako svou zodpovědnost pomoct takového člověka zastavit, pokud můžete?“ zeptala se Anne-Lie. V jejím hlase opět zaznívala upřímná zvědavost.
Sebastian se jí podíval do očí. Pravda zněla: Ne, nebere. Není zodpovědný za celý svět. Nehnala ho touha svět zlepšit.“
Michael Hjorth je přitom jedním z nejvýznamnějších skandinávských scenáristů současnosti. Spoluzaložil produkční společnost Tre Vänner, která stojí mimo jiné za prvním opravdu úspěšným švédským sitcomem Svensson Svensson (1994) nebo filmem Snadný prachy (2010). Jeho parťák Hans Rosenfeldt pracoval jako ošetřovatel lvounů, tedy lachtanů, řidič, učitel a herec. Od roku 1992 se věnuje televizní tvorbě. Napsal scénáře ke dvaceti televizním seriálům včetně mezinárodně úspěšného seriálu Most (Bron).
Nyní trochu blíže k ději. Pohledem kriminalistů a jejich osobních životů, které vnímáme spíše v souvislosti s celou sérií, pátráme po vrahovi a sadistovi. Ten přepadává ženy. Po čase se ukáže, že je mezi nimi pojítko, které vede až do elitních vrstev severské církve. V tu chvíli přeskočí naše pozornost od policie a prim přebírá novinář kriminalistického média. Hlavně jeho rozhovor s výše zmíněnou zástupkyní Petrova souboru považujeme za jeden z vrcholů díla. Je to propracované na zcela minimalistickém půdorysu, je to autentické a i přes tu úzkou pasáž to celé vrhá děj svižně kupředu. To se ostatně daří i díky té vynikající představivosti a schopnosti popisů. Ať už se jedná o honičku v autě nebo o místo činu. Všechny případy nám sedly na výbornou.
Jediné negativum vidíme v dlouhých pasážích o rodinných poměrech. Povídání, situace, řečnění, cestování. Z našeho pohledu nuda.
To ale nic nemění na faktu, že se jedná o prvotřídní detektivku (En högre rättvisa, 2018) plnou napětí, ale především s nečekanou pointou. Opravdu tak, že i nás samotné překvapila. Osmdesát šest procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda