Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Transparent Nech žije Havel v plamenech. A pádný důkaz, že Geislerová hraje úplně ve všech filmech, i slovenských... Týden v kultuře

28.10.2019
Transparent Nech žije Havel v plamenech. A pádný důkaz, že Geislerová hraje úplně ve všech filmech, i slovenských... Týden v kultuře

Autor: BontonFilm / Facebook

Popisek: Film Amnestie se vrací do dob sametu a počátku 90. let

FOTO, VIDEO Už ve čtvrtek vstoupí do slovenských kin česko-slovenský snímek slovenského režiséra Jonáše Karáska Amnestie, inspirovaný vzpourou ve věznici ve slovenském Leopoldově v roce 1990. Dramatické události nastaly po kontroverzní amnestii tehdejšího československého prezidenta Václava Havla. Čeští diváci se mohou těšit na premiéru o čtrnáct dní později, 14. listopadu.

Na Havlovu velkorysou amnestii, po které se na svobodu dostaly tisíce mnohdy nebezpečných zločinců, jsou dodnes rozporuplné názory. Měla totiž za následek dramatický nárůst trestných činů a více než třetina omilostněných kriminálníků se záhy ocitla zpátky ve věznicích. Film se ale nesoustředí jen na samotnou vzpouru, mapuje i období kolem takzvané sametové revoluce, která vedla v Československu k pádu komunistického režimu. Právě u příležitosti 30. výročí sametové revoluce film vznikl.

Marek Vašut v Amnestii v roli katolického disidenta, kterého Sametová revoluce vynesla na Ministerstvo vnitra. Tato funkce mu vynesla post velitele zásahu proti bývalým spoluvězňům... 

Svobody se dožadovali i vrazi

„Příliš jsme se nedrželi historických faktů. Jde o základní milníky – revoluce, amnestie a následná vzpoura. Snažili jsme se spíše naznačit pocit doby a to, jak to prožívali lidé," říká o filmu režisér Karásek. O co vlastně tehdy v Leopoldově šlo? Leopoldov byl pověstný jako nejtvrdší kriminál, kam putovali ti nejtěžší zločinci, především vrazi. Dvěma stovkám z nich se nelíbilo, že je Havel také neomilostnil a rozpoutali největší vzpouru v historii československého vězeňství.

Aňa Geislerová jako kovaná komunistka Miriam Klemeňová...

V půlce března 1990 nejprve vyhlásili hladovku, zabarikádovali se v ubytovacím bloku a zmocnili se zásob potravin, které by jim stačily na několik týdnů. Na obranu si nachystali lahve s benzinem a vyhrožovali, že věznici vypálí. Teprve po 13 dnech se policie rozhoupala a vyrazila za podpory armádních obrněných transportérů a vrtulníků na potlačení vzpoury. Jeden vězeň při zásahu přišel o život, dalších 29 bylo zraněno.

Aktéry vzpoury čekaly tvrdé tresty. Během jednoho roku soud v Bratislavě udělil 61 obžalovaným tresty v celkové výši 345 let a deset měsíců vězení. Nejdelší trest za vzpouru byl 14,5 roku odnětí svobody. Ostatní vězni dostali většinou osmileté vězení, pět obžalovaných senát osvobodil a šest jich vyloučil k samostatnému soudnímu jednání, foto Facebook

Fikci střídá realita

I když se značná část filmu odehrává ve věznici, ve filmu nahlédne divák i do života disidentů a činnosti komunistické tajné policie StB. Postavy tří rodin jsou sice fiktivní, vzpouru ale film popisuje poměrně věrně. Natáčení, které začalo loni v létě, se uskutečnilo mimo jiné ve věznicích v Leopoldově na západě Slovenska a v Mladé Boleslavi. Samotné vzpouře v Leopoldově i následnému policejnímu zásahu se věnuje druhá polovina zhruba dvouhodinového filmu, ve kterém hrají kromě jiných hraje Aňa Geislerová, Marek Vašut, Roman Luknár, Ján Jackuliak a Marek Majeský.

Do vzpoury burácí depešáci

„Je konec 80. let, doba nebývalých změn a jeden zloděj, ambiciózní manželská dvojice, mladá manipulátorka a vězněný disident se zapletou do událostí, které oproti označení revoluce jako sametové nebyly tak sametově hebké, čisté a nevinné,“ říká k Amnestii režisér Jonáš Karásek. Tvůrci kladli velký důraz na ztvárnění doby konce komunismu. „Hodně se soustředíme na atmosféru a reálie konce 80. a začátku 90. let, na prostředí a oblečení stejně jako na populární hudbu z konce socialismu,“ říká jeden z producentů filmu Jiří Konečný. Vězeňská vzpoura tak probíhá za bušících rytmů Depeche Mode, které zní i z traileru a filmem se prolíná i nová verze Krylovy Pasážové revolty. Se symfonickým orchestrem ji nazpíval David Koller, Richard Műller a Viki Olejárová.

Mladá Anička Čtvrtníčková si vystřihne jednu z vedlejších hlavních rolí ve filmu Špindl 2, foto Bohemia Motion Pictures

Špindl se vrátil do Špindlu

Úplně z jiného soudku je další film, jehož premiéra se na nás chystá. Jde o ryze zimní komedii Špindl 2, která má být volným pokračováním úspěšného filmu Špindl. Ten byl docela slušným hitem a v Česku a na Slovensku jej vidělo pomalu půl milionu diváků. Pokračování přichází po dvou letech od jedničky a podle nejnovějšího traileru se máme na co těšit. Dvojka bude mít premiéru 5. prosince a v hlavních rolích se můžeme těšit na Radima Fialu, Kateřinu Kairu Hrachovcovou nebo Hanu Vagnerovou. Nesetkáme se tedy s hrdiny prvního Špindlu, kterými byli především Anna Polívková a Jan Révai.

Máme prý čekat ještě více srandy

„Úspěch filmu Špindl byl pro nás velmi příjemným překvapením a řada diváků se hned začala dožadovat pokračování. Věřím, že všichni milovníci zimních filmových komedií si přijdou na své. Vtipných momentů bude ve filmu ještě více, než tomu bylo v prvním díle," uvádí kameraman a producent Jiří Markvart. Tři ženy, tři rozdílné osudy. Ambiciózní, ale citově poněkud nestabilní lékařka Silvie, kterou si střihla Hana Vagnerová věří, že konečně našla recept i na šťastný vztah. Renata je manželka známého spisovatele, ve svých kurzech dodává dalším ženám odvahu a sílu k lepšímu životu, ale sama se s ním nedokáže vypořádat, a konečně herečka a tanečnice Eliška, která stojí na začátku slibně rozjeté kariéry, ale komplikuje se jí vztah s přítelem. A kdo jiný by je měl z problémů vytáhnout, než pořádní chlapi z horské služby, kteří jsou vždy připraveni pomoci.

 

Dámská jízda ve filmu, která má divákům předestřít něco esoterického humoru s křišťály, meditacemi po česku a tak podobně, foto Bohemia Motion Pictures

Vagnerová se těšila na Blažka

„Nikdy jsem neměl ambici diváky strašit, děsit nebo nutit k pláči. Toho si lidé myslím dostatečně užijí ve svých životech. Humor omílá ostré hrany našeho pobytu na této planetě a pokouší se ten pobyt zaoblit v něco, co alespoň trochu stojí za to. Takže čím jiným než komedií vstoupit do filmového žánru,“ říká režisér filmu Radek Balaš. Herečka Hana Vagnerová prozradila, proč roli Sylvie vlastně přijala. „Důvodem, proč jsem kývla na roli byla hlavně touha potkat se s Radkem Balašem a taky s Filipem Blažkem, kterého mám moc ráda, ale zatím jsme se pracovně potkali jen v divadle, před kamerou je to naše premiéra. Mám radost, že se mi potkání s oběma povedlo.“ O tom, jak se tvůrcům filmu povedlo navázat na úspěšný první Špindl, se budeme moci přesvědčit už 5. prosince, kdy má snímek premiéru.

Karel Gott jako Božský hlas? Skutečně ano, však ovlivnil životy milionům lidí napříč planetou, foto Supraphon

Karel Gott a lidské osudy

Posledním filmem, na který jsem docela zvědav, je tentokrát dokumentární snímek Filipa Remundy, věnovaný ikoně české populární hudby, nedávno zesnulému Karlu Gottovi. Pro svůj film, který je teprve v první fázi svého vzniku, hledá Remunda lidi, kterým Karel Gott změnil život. Celovečerní dokument Božský hlas je postaven především na vzpomínkách Gottových fanoušků či těch, do jejichž života umělec nevědomě zásadně zasáhl, na Kubě, v Německu, Rusku nebo Japonsku.

„Příběh o lásce, snech, válce a míru bude vyprávěn lidmi, kterým hlas Karla Gotta ovlivnil život,“ říká Remunda o svém dokumentu. Jak se zdá podle prvních ukázek, má film vykreslit Gotta jako poněkud rozporuplnou osobnost, což dokládá například vyjádřením japonského zpěváka Noriataria Deiho, který říká, že by chtěl zpívat jako Karel Gott, ale žít jako Marta Kubišová.

Jak Gott ovlivnil Japonce

„Jednou mě pozvali na ambasádu České republiky v Moskvě a tam mi řekli, že lidé, kteří za Gottem jezdí na letiště a na velvyslanectví, jsou zajímaví, a zprostředkovali mi setkání s několika z nich. Zjistil jsem, že jedna paní našla díky Gottovi manžela, další přežila tragédii, když si pouštěla jeho zpěv, a začal jsem se pídit po lidech, do jejichž života Gott vstoupil,“ dokresluje Remunda důvody, proč se do natáčení dokumentu pustil.

Například až v dalekém Japonsku našel také profesora tokijské univerzity, který chce poslat LP desku s Gottovými písněmi do Pchjongjangu jako gesto smíření a navrhnout severokorejským vůdcům, aby zastavili vystřelování balistických raket přes území Japonska. Podle Remundy by měl dokument odpovědět především na otázku, jak je možné, že přes tolik let, tolik odlišných kultur a rozdílných politických zřízení existují lidé, jejichž život ten hlas ovlivňuje.

Obyčejný drát a neobyčejná práce s ním, foto VeronikaPsotkova.cz

Drátěné umění v DOXu

Pokud jste příznivci současného, moderního umění, zkuste se vypravit do pražského Centra současného umění DOX, kde byla před pár dny zahájena výstava sochařky Veroniky Psotkové s názvem Spolu. Na výstavě, která potrvá až do 20. ledna příštího roku, vystavuje autorka své netradiční prostorové instalace stylizovaných drátěných figur a objektů. Vůbec poprvé a v takovém rozsahu, je tak budou moci obdivovat návštěvníci výstavy i na území České republiky.

Obyčejný drát a další neobyčejná práce s ním, foto DOX

Galerijní prostředí umožňuje ve větší míře experimentovat jak s lehkostí zavěšení, tak s osvětlením, které ve výstavním prostoru sehrává naprosto zásadní roli. Drátěné plastiky totiž autorka vnímá jako transparentní sochařské kresby, které citlivě reagují na změnu světelných podmínek. „Příležitosti vystavovat v interiéru tak velké objekty prakticky nejsou. Mým dílům – jednak kvůli motivu, jednak kvůli struktuře – velmi sluší čistota prostoru, a to vše mi pražský DOX velkoryse nabízí,“ říká Veronika Psotková.

Autorské čtení bude mít v rámci festivalu Dny severu i Auður Avy Ólafsdóttir, foto Facebook

Prahu a Brno ovládne severská kultura

Už zítra vypukne v obou městech jubilejní, desátý ročník festivalu severské kultury Dny Severu. Mottem festivalu je cesta v různých podobách, Dny Severu proto zavedou své návštěvníky na cesty diplomatické, turistické či filmové, ale vydají se i po severských stopách ve dvou největších českých městech. Festival pořádá Skandinávský dům a jeho partneři. V Praze i v Brně se můžete po svých vydat do ulic a objevovat v nich kousky severu s pomocí zkušených průvodců, nebo navštívit některou z připravených akcí. Setkat se můžete například s jednou z nejoceňovanějších islandských autorek, Auður Avy Ólafsdóttir, a to na literárním večeru, který 30. října zahájí brněnskou část Dnů Severu. O den později se autorka představí v pražském DOXu, a to v debatě s Dánkou Andreou Hejlskov.

Nebude chybět ani severský film

Silnou stránkou festivalu Dny Severu je již tradičně jeho filmová část. V pražském kině Evald tak nemůže chybět projekce komediální roadmovie Miky Kaurismäkiho Cesta na sever, ale třeba také dobrodružný snímek Stopař, jenž se zapsal do dějin coby vůbec první film natočený v sámském znění. V Moravské zemské knihovně v Brně uvede Skandinávský dům dánské drama Spi, děťátko, jen spi. Působivá roadmovie o čtyřech dívkách, které si chtěly jen koupit pár cigaret, ale hrou osudů se ocitly v ukradeném Volvu, je vyprávěním o cestě za pocitem svobody, o cestě z drogové závislosti, o cestě za konfrontací a odpuštěním.

Svatohubertské slavnosti přilétnou i na zámek Loučeň, foto Facebook

Za svatým Hubertem na zámek Loučeň

Svatý Hubert, který slaví svátek právě první listopadovou sobotu, tedy 2. listopadu, je známý jako patron myslivosti. Svatohubertské slavnosti tak ovládnou celou řadu památek a míst v Čechách i na Moravě. Vyrazit můžete i se svými ratolestmi například na zámek Loučeň, kde bude probíhat program věnovaný jeho památce a na počest myslivosti. Těšit se tedy můžete na ‘Barokní svatohubertské slavnosti,‘ které mají být velkou podzimní poctou lesu a myslivosti. A kde jinde také slavit svátek patrona všech lovců a myslivců, než na zámku Jeho jasnosti Alexandra Jana Vincenta, prince z Thurnů a Taxisů. Kníže Alexandr byl po celý život velkým myslivcem a nadšeným lovcem. Svědčí o tom velkoryse upravená Jabkenická obora, ale i jeho lovecké výpravy především do Afriky.

Jeho trofeje mohou dodnes lidé obdivovat v Národním muzeu, kterému je Alexandr daroval. Program bude zahájen už krátce po otevření areálu. Na zámeckém nádvoří vyroste pódium na kterém se budou střídat trubači, sokolníci, kynologové-pejskaři či vábiči. Seznámí vás s dlouholetými tradicemi české myslivosti, které jsou nedílnou součástí naší kulturní historie. Po celý den se na zámku budou konat prohlídky s kostýmovanou postavou ze zámecké minulosti.

Vlajka, která mohla vlát uprostřed Moravy, foto hs-liechtenstein.cz

Lichtenštejnové putují do Hodonína

Lichtenštejnsko 1719-2019 – 300 let knížectví uprostřed Evropy. To je název právě otevřené výstavy, na kterou bych vás chtěl pozvat do moravského Hodonína. V letošním roce si připomínáme 300 let od založení knížectví Lichtenštejn. Zájem knížat z Lichtenštejna o vytvoření vlastní země byl dlouhodobý. Již v polovině 17. století vytvořili na panství Moravský Krumlov vlastní knížectví Lichtenštejn, které ale moravští stavové nepřijali. Škoda, jeden z nejmenších států světa se dnes mohl nacházet na Moravě.

Dnes je knížectví jedinou monarchií ve střední Evropě. Vládne mu rod Lichtenštejnů, který je spojen s osudy jižní Moravy již od roku 1249, kdy rod přišel na Moravu. Na výstavě uvidíte zajímavé exponáty vážící se k historii Lichtenštejnska a rodu Lichtenštejnů. Velkým lákadlem by měly být exponáty z Rakouska a přímo z Lichtenštejnska. Smyslem výstavy je podat návštěvníkům základní informaci o zemi, s níž nás pojí společné dějiny. Výstavu můžete vidět v Masarykově muzeu v Hodoníně a to až do 2. 2. 2020.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace