Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Beznaděj plná naděje. Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Výrostek

05.10.2019
RECENZE Beznaděj plná naděje. Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Výrostek

Foto: Wikimedia

Popisek: Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Mnozí milovníci Dostojevského považují ´Výrostka´ (1875) za jeho nejlepší dílo. Autor, tou dobou značně nemocný, rozpolcený a rozhněvaný, v něm navazuje na vrcholné a roky odsuzované ´Běsy´ (1871) a zdánlivě nevědomky připravuje půdu pro stěžejní ´Bratry Karamazovy´(1879).

Zásah, jakým Fjodor Michajlovič Dostojevskij dokázal zaujmout nejen okolí, ale de facto celou literární planetu, je nenapodobitelný. Od konce 19. století se to v Rusku ostatně nikomu nepodařilo. Na tohoto klasika, tvůrce psychologického románu, zbožného muže, hledajícího vnitřní usmíření v těch nejhorších okamžicích života (smrt otce, matky, pobyt v děsivé omské věznici), navázali takoví existencialisté, jakými byli Sartre nebo Kafka s Camusem. Odrazový můstek pro konstrukce a vnitřní psychologii postav se snažil pochopit nejen Hemingway, ale rovněž Proust či Thomas Mann. O vlivu na zjevně nejlepšího a nepřekonatelného amerického spisovatele všech dob, míníme samozřejmě Williama Faulknera, ani nemluvě.

Dostojevskij, s jehož jménem se často spojuje pojem egodeismus (já + bůh), především žil a bojoval. Ať šlo o smrt matky, otce, o účast na boji proti caru Mikulášovi I. a narychlo zrušenou popravu (nahrazenou letitým pobytem ve věznici). Také bychom mohli mluvit o ustavičné recidivě nemoci - epilepsie. „Každý další záchvat padoucnice jej psychicky ubíjí, poštve si proti sobě i nejbližší přátele," konstatuje drobná studie 2. lékařská fakulty UK na dané téma.

I přes všechny démony, jimiž zákonitě trpěl, když viděl smrt, bídu a chudobu, se svým postavám snažil vdechnout život. Idiot, Hráč, Zápisky z mrtvého domu nebo Zločin a trest. Kdo by chtěl autora studovat podrobněji, nechť sáhne po Františku Kautmanovi nebo Radko Pytlíkovi.

„Jen ten, kdo sám prožil peklo opuštěnosti, najde pochopení pro utrpení druhých!"

'Výrostka', jehož máme k dispozici díky SLOVARTu (o překlad se postarala legendární Taťjana Hašková), nakladatelství charakterizuje slovy:

Autorův génius v něm s neuvěřitelnou přesvědčivostí a otevřeností promlouvá ústy vypravěče - hlavní postavy, na nejzazší okraj společnosti vyhoštěného levobočka Arkadije Dolgorukého, který sám sebe s odzbrojující upřímností označuje za „výrostka" a stejně kriticky dokáže nahlížet i na své okolí. Je to mládenec plný protikladů - citlivý a současně zmatený ve svých citech, naivní a nedůvěřivý zároveň, na straně jedné upřímný, romantický snílek, toužící dobrat se pravdy a dobra i za cenu sebeobětování, na straně druhé člověk 'podzemní', pokořený a zesměšňovaný, sebedestruktivní a sám sebou pohrdající, toužící po pomstě. Jeho těžký a zdlouhavý zápas o sebe sama se podobá hře v neúprosnou ruletu. Podaří se mu po všech bouřlivých a podivuhodných peripetiích obstát?

Kniha, velice složitá, vrstevnatá a čtenářsky náročná, rozhodně nepatří mezi nejznámější autorova díla. Právem se jí však zabývá řada vědců především kvůli odstupu, syrovosti a upřímnosti, jakou Arkadij přistupuje k ranám osudu. Zopakujeme, že nesoudí, nehodnotí, ale především podává svědectví. To má ovšem u Dostojevského obvykle jenom dvě východiska: utrpení či sebevraždu. A nezáleží na předešlých konsekvencích (Karamazov, Raskolnikov, Hráč, Snílek, Trofimovič…).

Pro milovníky literatury jde o obohacující četbu, která v současném světě nemá být s čím porovnávána.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace