RECENZE Svět na dlani a ten druhý uvnitř; jedinečná kniha esejů. George Steiner, Knihy, které jsem nenapsal
03.10.2019
Foto: Youtube / repro
Popisek: George Steiner
Pakliže je dnešní doba plytká, povrchní, pakliže lidé nestudují, a ti, kteří ano, neprohlubují své znalosti, jde Steiner proti všem a proti všemu. Ve své knize, kterou, díky bohu, vydává Dauphin, se přesvědčíte, jak málo toho víte. Jak málo toho znáte, jak málo jste toho doposud bez ohledu na věk slyšeli. To je totiž dar těch, kterým se málokdo vyrovná.
Francis George Steiner je francouzsko-americký literární teoretik a spisovatel židovského původu. Tolik z encyklopedických potřeb. Jeho rozsah je gigantický, znalost až fanatická a vliv nesporný. Navzdory tomu se v českém prostřední vyskytuje jen zcela zřídka (ačkoli v Praze za hluboké totality osobně přednášel) a na dálku proto hlasitě tleskáme nakladatelství Dauphin, že se po boku Michala Kleprlíka (v minulosti rovněž překlad Steinerovu esej ´Humane Literacy´) pustila do takto odvážné a strhující knihy. Současnost na ni není připravena a drtivá většina čtenářů po zběžném listování nebude chápat, oč se jedná. A to je špatně? Ne. To je výborné, úžasné, vzácné.
„Židům byla odepřena seberealizace v běžných sférách, kde lze získat uznání společnosti," zní jedna z vět, která následuje po barvitém popisu charakteru a píle fenomenálního Josepha Needhama. O jeho penzu vědeckého přičinění bychom mohli diskutovat skutečně dlouho. Stačí zmínit práci ´Science and Civilisation in China´.
Ostatně Kleprlík je nejen faktický a pečlivý překladatel, pochlubit se může i bohatou češtinou, jakou by si nezadal s F. X. Šaldou. „Rabelaisovy bryskní a obhroublé šprýmy…“

Sedm Steinerových esejů provede čtenáře světem Zoly, Needhama, Odyssea, Danteho, Matthew Arnolda, La Fontaina a řady dalších. Ale nepůjde o povrchní nebo snad encyklopedické vyjádření jejich postojů a přesahů. Komparatistická snaha George Steinera totiž sahá přes humanitu po ryzí vědu, od pragmatických po filosofické a doposud neuchopené či neuzavřené příběhy. Angličan by v tomto ohledu použil místo slova ´story´ spíše termín ´narrative´.
´Knihy, které jsem nenapsal´, je potřeba doporučit už na středních školách. Nemusí se nutně číst jako celek, ani to vlastně nejde. Je ale důležité se k nim vracet a vnímat de facto každý slovní obrat (včetně odhalování autorova soukromí). Dodejme, že Dauphin na počátku září vydal ještě jedny Steinerovy eseje: ´Skutečné přítomnosti (Je něco v tom, co říkáme?)´. Ty přeložili Michal Kleprlík, Ondřej Hanus a Sylva Ficová.
V knize, kterou jsme měli možnost číst, se navíc dbá na jazyk tak moc, že jsme neobjevili jedinou gramatickou chybu nebo unáhlený překlep.
Vložil: Zdeněk Svoboda