Kultura je v bídě a Zaorálek si z toho rve vlasy. Proč si je ale rval hypochondr Pavel Liška? Týden v kultuře
16.09.2019
Foto: Facebook
Popisek: Ministr kultury Lubomír Zaorálek při kratochvílném výlovu rybníka
FOTO VIDEO Tento týden v kultuře začnu trochu netradičně, protože nový vládce kultury ministr Zaorálek během pár dní v nové funkci zjistil, že jeho předchůdci prý z nás udělali málem skanzen. Nevím, co tím chtěl básník říci, ale pokud se tohle jeho hodnocení týkalo financí, plynoucích do kultury, dalo by se s tím souhlasit, protože toto odvětví je už tradičně při rozdávání peněz na chvostu. Silně s ním ale nesouhlasím, pokud tím myslel naše kulturní bohatství či samotné dění v české kultuře. To, co máme a co nabízíme, nám často závidí celý svět a už tradičně patříme mezi nejkulturnější země světa.
Na svém novém ministerstvu se Zaorálek zorientoval fakt zázračně rychle a svůj nástup do funkce začal bleskovou likvidací rozhodnutí svého předchůdce, ministra Staňka. Všechno se prý dělalo špatně a teprve teď dostane kultura ty pravé grády, protože ji dostal do rukou skutečný Ferda Mravenec, který všude byl, všechno zná a všemu rozumí. Podle Zaorálka jsme prý kulturně zanedbaná země. Já bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit, protože pan ministr je přece jen tak trochu kulturní amatér a vykřikovat do světa, že je tady v kultuře všechno pod psa, se mi zdá poněkud nefér. Pravdu má snad v jediném, protože pod psa jsou jedině platy v kultuře, kde jsou například knihovníci či herci tabulkově v jednom pytli s uklízečkami, což zrovna nesvědčí o dobrém vztahu ke kultuře. Od nového roku sice dostanou úlitbu v podobě 1500 korun na hlavu, ale pracovníci v kultuře zůstanou i nadále hluboko pod hranicí průměrné mzdy.
Ministr kultury zkouší sklářské umění, i to spadá pod ministerstvo kultury, ne že ne, foto Facebook
Kulturní tradice nahrazuje multikuturalismus
Navzdory tomu máme naštěstí tisíce nadšenců, kteří za onu žebráckou grešli dělají zázraky, udržují a obnovují cenné památky, organizují doslova na koleně kulturní akce, což je vidět zejména na venkově, který se snaží ze všech sil neztratit kontakt s kulturním děním ve velkých městech. Jsou to ale i kulturní tradice našeho lidu, zejména folklorní, které se čím dál více dostávají stranou pozornosti. Je to i v důsledku tlaku mnohých politiků a médií na to, abychom byli co nejvíce multikulturní, což má za následek opomíjení toho, co vybudovali a co milovali naši předkové.
Ministr kultury při jednání s vodníkem, i to patří pod gesci ministra, ne že ne, foto Facebook
Úctu k tradicím můžeme Slovákům jen závidět
Před nedávnem jsem pobýval nějaký čas na Slovensku a můžeme Slovákům jen závidět jejich vztah k lidovým tradicím, jejich podporu z nejvyšších míst a v neposlední řadě i pozornost, jaká je například folklorním akcím věnována v jejich médiích. V České televizi se o kulturních akcích tohoto typu dozvíme maximálně z dvouminutového šotu ve zpravodajství, ale že by tahle veřejnoprávní instituce zařazovala tak jako na Slovensku přímé přenosy z významných foklorních nebo lidových slavností, o tom nemůže být ani řeči. Ale dost nářků a pojďme se věnovat tomu, co se na kulturním poli v současných dnech odehrává a na co se můžeme těšit.
Pavel Liška s řídnoucí kšticí, foto Facebook
Pavel Liška málem přišel o vlasy
Pavel Liška podlehl své roli hypochondra ve filmu Poslední aristokratka natolik, že málem přišel o vlasy. Hraje tady roli hypochondrického zámeckého zahradníka s poetickým jménem Krása. „Pavel se do role tak vžil, že mu během natáčení skutečně začaly strašně padat vlasy. Poletovaly kolem něho v celých chomáčích. Eliška Balzerová s Táňou Dykovou si z něho utahovaly, že teď už s bolestí hlavy nebude muset chodit za neurologem, ale za ortopedem, protože bude mít brzo hlavu jako koleno. Hned co jsme dotočili, jako když utne. Vlasy Pavlovi přestaly padat, takže má na hlavě zase srst jako… no jako liška,“ říká režisér Poslední aristokratky Jiří Vejdělek.
Vojta Kotek si užíval zámecké pohody
Natáčení filmu Poslední aristokratka, který přijde do kin už 24. října, si prý užíval i představitel role právníka Bendy, Vojta Kotek. Ten pomáhá ve filmu rodině Newyorčana Franka Kostky získat dávné rodinné sídlo, zámek Kostka. Kotek trávil vlastně celý rok v zámeckém prostředí. Zatímco v pokračování minisérie Marie Terezie se musel trochu trápit v dobových kostýmech, v Poslední aristokratce, natáčené dokonce na pěti českých zámcích, si užívá pohodu rozvolněných devadesátek a volného saka jako právník Benda. Režisér Jiří Vejdělek, který režíroval i úspěšný film Účastníci zájezdu, prý cítí mezi oběma filmy jistou spřízněnost. Oba jsou adaptacemi knižního bestselleru. Ale zatímco Účastníci zájezdu byli komedií letní, Poslední aristokratka je spíše zimní komedií. A v Účastnících zájezdu vyjíždějí Češi do zahraničí, v Poslední aristokratce přijíždějí někteří hrdinové ze zahraničí do Čech.
Prokřehlý Vojta Kotek na první klapce filmu Poslední aristokratka, foto Facebook
Trója v Rock Opeře
Protože mám rád antickou historii, těším se už dnes na Silvestra, kdy představí RockOpera koncertní premiéru svého nového díla Trója. Divadelní premiéru plánuje na příští rok. Již nyní ale odhaluje první podrobnosti. „Postavu zlého krále Agamemnóna ztvární Kamil Střihavka, pro kterého Trója představuje stěžejní téma," říká umělecká ředitelka, zpěvačka a libretistka Pavla Forest. Ta se v současnosti připravuje na roli věštkyně Kassandry, která bude diváky provázet celým příběhem. Hudbu skládá pro Tróju skladatel a klávesista Milan Steigerwald, dlouholetý životní i umělecký partner Pavly, který o ní říká. „Vytvářím pro Tróju něco mezi hudbou pouště a metalem. Baví mě kombinování etna a tvrdé muziky.“
Kamil Střihavka, jeden z nejlepších českých zpěváků, si vystřihne hlavní roli k rockové opeře Trója, foto Facebook
Režie opery o svárech mezi antickými bohyněmi a také mezi nápadníky překrásné Heleny, které vyústí ve válečný konflikt, se ujme Irina Andreeva, známá i díky svému působení ve fenomenálním Teatr Novogo Fronta. Diváci se mohou těšit i na bitevní scény, které obstará skupina scénického a historického šermu Burdýři, jíž příznivci divadla mohli vidět už v dřívějších operách. Trója se stane součástí antické série RockOpery Praha, kam spadají první tři rockové opery Milana Steigerwalda a Pavly Forest, tedy Antigona, Oidipus Tyranus a 7 proti Thébám. Ty budou moci diváci zhlédnout v podzimní sezóně, která začíná už 19. září s Faustem.
Warholovsky stylová pozvánka na Mladou Smetanovu Litomyšl roku 2019, foto Litomyšl
Mladá Smetanova Litomyšl 2019
Už o nadcházejícím víkendu zamíří nejen milovníci opery, ale i příznivci dalších hudebních žánrů, divadla, tance i výtvarného umění do Litomyšle, kde se uskuteční ve dnech 19. - 22. 9. 46. ročník festivalu Mladá Smetanova Litomyšl. Celou festivalovou sobotou se bude prolínat divadlo, hudba, tanec a literatura v rámci projektu Pall Mall Art. Na několika pódiích ve Smetanově domě se budou prezentovat mladí hudebníci, divadelníci, básníci, tanečníci a výtvarní performeři se svou autorskou tvorbou. Večer pak bude tradiční festivalový ples, s tématem World of words, který promění účastníky festivalu v nejrůznější literární postavy. Večer zaplní hity Elvise Presleyho, Chucka Berryho, J.J. Lewise a dalších klasiků rockenrolového žánru v podání kapely The 6 Fireballs. Na závěr festivalu si nenechte ujít tradiční nedělní matiné, během kterého nás čeká hudebně-literární pořad Tak trochu sváteční shakespearovská pošta, ve které nám některé sonety Williama Shakespeara představí překladatel prof. Martin Hilský a hudebník Daniel Dobiáš.
Na veletrhu Svět knihy jsou knihy...všude, foto Svět knihy
Plzeň ve znamení knih a literatury
Ve dnech 20. - 21. září ožije západočeská metropole druhým ročníkem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Plzeň. Na návštěvníky bude čekat nejen spousta knižních novinek, ale i setkání se zajímavými hosty, spisovateli a doprovodné programy. Na veletrhu nabídne přes 60 vystavovatelů většinu žánrů, od prózy či poezie, sci-fi a fantasy přes komiksy až po populárně naučnou a odbornou literaturu. Zahraničními hosty budou například Španěl Antonio Iturbe, autor světového bestselleru Osvětimská knihovnice, Němka Isabelle Lehn či Argentinec Juan Pablo Bertazza, který bude zastupovat latinskoamerickou literaturu. Doprovodný program odstartuje film Národní třída podle stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše a na sobotní večer je připraven film Nabarvené ptáče. Na oba filmy budou mít návštěvníci veletrhu vstup zdarma.
Pražská divadla, ulice i hospody oživí festival Příští vlna
Už zítra vypukne v Praze 25. ročník festivalu Příští vlna/Next wave, který funguje jako platforma pro prezentaci českého divadelního okraje, hudební, taneční, výtvarné a jiné alternativy. Festival se v 'revolučním roce' s devítkou na konci, vrací k politickému a angažovanému divadlu. Motto letošního ročníku, jenž se bude konat ve dnech 17.-28. září, zní: Odsouzen ke svobodě. Je to citát z eseje Jeana-Paula Sartra a má být, kromě jiného, připomínkou, že my slavit „sametové výročí“ můžeme, ale samozřejmost to není.
Ze hry Tumor - karcinogenní romance, která bude mít na festivalu premiéru, foto NextWave.cz
Právě proto se v průběhu festivalu podívají jeho účastníci do zemí, kde svoboda často není samozřejmostí, například do Palestiny, Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Íránu s filmově-divadelním esejem Stavitelé písku, ve kterém autor Jan Motal konfrontuje poezii s denními zprávami a dokumenty. Vietnam budeme objevovat s tamními undergroundovými básníky v projektu Vařený-dušený-syrový v režii Jana Kačeny. A v neposlední řadě přijede Prešovské národné divadlo s projektem Moral Insanity, v němž autoři zpracovali román Umberta Eca Pražský hřbitov a zkoumali konspirační teorie, antisemitismus a rasismus.
Ve Valticích oslaví svátky vína i hudbou
Jako milovník dobrého vína a burčáku jsem si pochopitelně nemohl nechat ujít tradiční Znojemské vinobraní, které zahájilo šňůru vinařských svátků v celé republice. Musím se pochlubit, že jsem tam potkal i trestně nestíhaného premiéra Babiše, který si tam s chutí pořizoval selfíčka se všemi, i poněkud ovíněnými zájemci. S vinobraními se skutečně doslova roztrhl pytel a zajímavé je, že se letos konají i na spoustě míst, kde o vinici ani nezavadíte. Ale co si budeme povídat, je to příležitost k dobrým kšeftům.
Na 5. ročníku festivalu Hudba a víno vystoupí i klavírista Ivo Kahánek, foto IvoKahanek.cz
Když jsem se tak probíral termíny vinobraní v českých a moravských městech a obcích, došel jsem jen v tomto týdnu k počtu 28. Nicméně zaujalo mne jedno příjemné spojení vína a kultury a to ve Valticích, kde se v pátek 20. září uskuteční už 5. ročník unikátního cyklu Hudba a víno. Pod garancí České filharmonie vypukne v jízdárně zdejšího zámku Valtický hudební ohňostroj. Členové předního uměleckého tělesa zde představí skladby takových velikánů, jakými byli Mozart, Haydn, Dvořák, Čajkovskij či Rachmaninov. A protože při téhle akci nesmí chybět víno, doplní ji už tradiční vinná degustace se zaníceným komentářem vinařů Miloše Michlovského a Františka Mádla a také ředitele České filharmonie Davida Marečka.
Do Českého Krumlova se vrátí baroko
Na závěr dnešního Týdne v kultuře jsem si nechal lahůdku, kterou je bezesporu Festival barokních umění v Českém Krumlově, který bude probíhat od pátku 20. září do neděle 22. září. Tak jako každý rok bude tohle historické město praskat ve švech, aby přivítalo tisíce návštěvníků barokního umění. Festival barokních umění je festivalem staré hudby a scénických uměleckých záměrů doby baroka. Snaží se divákům, posluchačům a hostům festivalu nabídnout pohled na původní barokní hudební tvorbu v co nejautentičtějším provedení a je jedinečnou příležitostí poznat zapomenuté umění barokních muzikantů, tanečníků a zpěváků.
Baroko v Českém Krumlově, ilustrační foto Libor Sváček
Dnes se festival těší značnému renomé v celé kulturní Evropě. Oním unikátním kouzlem festivalu je to, že probíhá v autentických historických prostorách města a zámku Český Krumlov. Vždy v rámci každého ročníku se uskuteční v jedinečně zachovalém barokním divadle zámku Český Krumlov novodobá světová premiéra barokní opery v plně scénickém a výpravném provedení. Letos to bude obnovená premiéra barokní opery Demofoonte, skladatele Johanna Adolfa Hasse, která poprvé zazněla v Benátkách roku 1748.
Vložil: Pavel Přeučil